Čím bohatší je klient, tím je konzervativnější

Loni se začali naši investoři vzpamatovávat z děsivého propadu trhů a 15miliardového odlivu za první pololetí až v létě. Přesto „nových“ peněz do fondů přinesli pramálo, jen necelé dvě miliardy korun za celý půlrok. Z tohoto pohledu vypadá lednový příliv 1,1 miliardy korun sice zdánlivě jako úspěch, ale bližší pohled ukazuje, že je to opět jen díky fondům peněžního trhu a těch zajištěným, které dohromady zvládly víc než miliardu.

Letní rally většina investorů propásla

Ani začátek letošního roku tedy neukazuje nějak výraznou změnu nálad či důvěry tuzemských investorů, přestože si v novinách mohli přečíst, že za loňský rok nejvyšších výnosů jasně dosáhly akciové fondy (v průměru téměř 39 %, nejlepší i přes 150 %). Na druhé straně ovšem letní nevídanou rally většina našinců „prošvihla“ a celý podzim se navíc média soustředila spíš na problémy a trhy se jen potácely v nejistotě.

Není tak divu, že lidé hledají spíš bezpečí než výnos a – pro někoho to zní možná paradoxně – ale čím bohatší je klient, tím je i konzervativnější. Průzkumy ukazují i značný věkový zlom kolem padesátky: zatímco průměrný věk investora do akciových fondů je 49 let, těm „spořícím“ je v průměru 57 let.

Zajištěné novinky

Přesto loni popularita zajištěných zdánlivě silně klesla – i je postihl 4miliardový odliv. Bylo to však způsobeno zejména tím, že končilo investiční období řady fondů z období boomu jejich největší slávy z let 2004–5. Navíc ani loňský podzim zatím nepřilákal nijak převratný objem peněz nových klientů. Investiční společnosti se tedy snaží nabídnout určitý kompromis mezi klasicky zajištěnými fondy a variantou fondů s určitou ochranou, kterým se někdy říká chráněné. Jde většinou o fondy, které nejsou založeny na termínované opci navázané na některé podkladové aktivum (index, cenu), ale na aktivní správě portfolia. Tedy v principu: základ v dluhopisech a menší část investují do aktuálně perspektivního trhu (komodity, akcie, high-yeald bondy) s tím, že tyto části lze rychle prodat, když se situace změní.

K těmto novinkám lze nyní počítat ING Multifond Aktiv V5, který chce dosáhnout čistý roční výnos +2 % nad výnosy peněžních účtů, zejména však ČSOB 1–2–3 Invest. Celým názvem Optimum Fund ČSOB 1–2–3 Invest 02/2010 je totiž dokonce určitým „mostem“ mezi spořením a investováním, protože nabízí okamžitou dostupnost – možnost vyzvednutí – vložených peněz (výstupní poplatek je jen 0,25 %).

Investice do podílových fondů za leden 2010

To určitě na naši klientelu zapůsobí jak med na medvěda, protože právě likviditu klade našinec ještě výš než výnos. Průzkum ukázal, že u Čechů stále převládá „vrabec v hrsti“, tedy názor, že je lepší mít všechny svoje peníze na běžném účtu. Přes 34 % lidí na tomto druhu účtu má nejvíce svých peněz a pro 40 % lidí je běžnák v objemu uložených peněz hned na druhém místě.

Ovšem za to, že klient neuvazuje peníze na několik let, nemůže čekat ani plné průběžné zajištění. Protože jde o fond otevřeného typu se standardním odkupem (vyzvednutím peněz) do tří dnů, měl by si také uvědomit, co v názvu znamená ono „1–2–3“, tedy přece jen perspektivu na 3 roky – garance ochrany výplaty vložené investice totiž platí až vždy ke konci tříleté lhůty. Zkrátka zázraky ve financích se nekonají. A konat ani nebudou, na rozdíl od fint, letadel a dokonce podvodů, které se (nejen u nás) objevují stále.

Jako na houpačce

Stále naopak bude ovšem platit, že výnos investic je jen odměnou za podstoupené riziko kolísání trhů. A že je nikdo neodhadne dopředu, ukázaly právě uplynulé roky. Právě tak předvedl i leden, že ač vypadal z počátku velmi nadějně, nakonec se místo tradičního efektu (v minulosti totiž trhy zaznamenaly spíše růst) dostavil spíš defekt. Zatímco americké indexy ztratily přes 3,5 %, pražský PX také sice za posledních deset dnů podobně tratil, ale přesto je stále ještě za leden 5,3 % v plusu. Uvidíme tedy, zda třeba pranostiku „únor bílý – pole sílí“ nebudeme moci aplikovat i na akciové trhy.