Osoby samostatně výdělečně činné, či podnikatelé ve finančních potížích dostanou novou příležitost řešit svoji špatnou situaci. S odvrácením bankrotu jim pomůže takzvaná preventivní restrukturalizace. Počítá s tím návrh zákona, který projednává Poslanecká sněmovna, který do českého právního řádu převádí některá ustanovení z evropské směrnice o restrukturalizaci a insolvenci.
V celém procesu budou důležitou roli hrát také znalci. Návrh zákona ohledně jejich působení ale obsahuje několik sporných bodů,
vysvětluje Oxana Šnajberg ze znalecké kanceláře EqSA.
Preventivní restrukturalizaci využívají také další země, jako je Velká Británie, Nizozemsko nebo Německo. Chystaná novinka má včas odhalit finanční problémy podnikatelů a zahájit ozdravný proces. Měla by je zachránit před úpadkem, a to i v případě, že se jim nedaří dohodnout s věřiteli.
Svého ozdravení má podnikatel dosáhnout zejména prostřednictvím vyjednávání s věřiteli nad restrukturalizačním plánem. Do plánu účastníci promítnou svou obchodní a provozní strategii na následující období. Ta za cenu poskytnutí určitých úlev zajistí věřitelům lepší šanci na uspokojení a zachování existujících smluv než případný úpadek podnikatele řešený likvidačním konkurzem.
Zapojí se i znalci, ale budou nutné změny
Vládní návrh počítá se zapojením znalců, a to ve dvou rovinách. V prvním případě o něm rozhodne podnikatel ve fází sanačního projektu nebo restrukturalizačního plánu. Druhou možností je pak zapojení znalce na žádost soudu.
Podle Oxany Šnajberg, jednatelky a řídící partnerky znalecké kanceláře EqSA, je však navrhované znění zákona je však hned z několika důvodů problematické. Soudy si mohou vybírat pouze ze seznamu znaleckých ústavů – jejich počet s relevantním oprávnění se ale v Česku pohybuje v řádu jednotek. Okruh by tak jistě měl být rozšířen na znalce, znalecké kanceláře a znalecké ústavy,
říká Oxana Šnajberg,
A dodává, že dalším potenciálním zdrojem nejasností je pak formulace samotného znaleckého úkolu. Soudy by se znalcem měly předem projednat zadání znaleckého posudku a lhůtu pro podání znaleckého posudku. Toto je však v drtivé většině případů i v dnešní insolvenční praxi opomíjeno a stává se tak zdrojem zbytečných nedorozumění, někdy dokonce i zbytečných průtahů.
Přijetí návrhu zákona o preventivní restrukturalizaci je požadováno nejen Evropskou unií, ale dlouho po něm volá i odborná veřejnost, která se preventivní restrukturalizací v současné praxi zabývá. Ze stávajícího znění návrhu zákona je však i v úzkém okruhu předpokládané působnosti znalce několik problematických bodů, které mohou snahu o zavedení flexibilního nástroje řešení ekonomických potíží podniků zmařit.
