Názory k článku Proč stále nemůžete mít nájemní byt a k tomu další byt nebo dům?

Bohužel výjimka/menšina rozumně se chovajících nezmění to, že většina solidních jde do vlastního protože většina pronajímatelů se chová jak sem popsal.

Už jsem to tu kdysi psal a napíši to zase. Hlavním problémem, proč nájemní bydlení není v Česku vhodné pro dlouhodobé bydlení jsou špatní pronajímatelé.
Na západě je typické, že celý dům patří jednomu majiteli - anebo majiteli patří mnoho domů. Čili majitel je někdo, pro koho je pronajímání bytů jeho hlavní a dlouhodobá ekonomická činnost. Tam je jasné, že i kdyby majitel chtěl byznysu nechat, tak celý dům koupí jiná obdobná firma, která bude v pronajímání pokračovat.
V Česku je obrovské množství nájemních bytů, které patří někomu, kdo pronajímá jeden, maximálně dva nebo tři byty.
Takový pronajímatel ale není stabilní. Dneska vás prosí, ať mu to podepíšete ještě na rok, že jste výborný nájemník a za rok - za rok vám řekne, že musíte pryč, protože nutně potřebuje byt bez nájemníka (byt má pro dceru a ta ho teď potřebuje, nebo zjistil, že ceny nemovitostí jsou na vrcholu a chce prodat, nebo nutně potřebuje peníze a byt prodat musí, nebo už vydělal dost a stěhuje se na rodnou Šumavu, důvodů může být milion).
To člověku nevadí, dokud žije jenom tak a má v bytě věci, co se vejdou do jedné velké dodávky. Ale když chcete založit rodinu, nechat si v bytě vyrobit skříně na míru, udělat v bytě různá vylepšení, přivrtat spoustu poliček - tak to chce byt, kde máte dobrou jistotu, že tam budete moci být mnoho let.
Nemusí to být nutně vlastní bydlení (i když vlastní bydlení je v tomhle velmi jisté), ale určitě to není takový byt, jehož vlastník si ho spekulativně koupil, teď ho pronajímá a každý rok přemýšlí, jestli to teda prodá, nebo neprodá.

Majitelé větších množství nájemních bytů - jak jsem psal, že je to na západě - no oni v Česku taky jsou, ale je jich málo. A bohužel to není to pravé ořechové. Třeba RPG byty není zrovna firma u které bych chtěl bydlet v nájmu. Není to firma, jejíž primárním zájmem bylo provozovat pronájem bytů. Je to malý vedlejší produkt privatizace - a podle toho to vypadá.
Pak jsou v Praze v centru nějaké italské firmy (resp. Italy vlastněné), které vlastní hodně bytů a domů a pronajímají je - ale ty se soustředí hlavně na drahé byty - a je to pozůstatek spekulací z 90. let.
Prostě nevím o tom, že by tady nějaká firma koupila od developera celý dům s tím, že bude vydělávat na tom, že bude byty pronajímat (normálním lidem, za normální ceny). V takovém domě bych neměl problém zapustit kořeny.

Budu psát jen o Praze, protože tady bydlím.

Přistěhoval jsem se ze severních Čech (kde nyní sám pronajímám svůj bývalý byt), ale v Praze bydlím už ve třetím nájemním bytě. Brzo jsem dospěl ke stejnému závěru jako vy. Nyní jsem si našel činžák, který restituovala rodina a dobře se o něj stará. Jejich výhled je, že barák zdědí děti. Na správě a opravách domu se podílí celá rodina, otec, syn, dcera. Rodiče navíc ještě drobně podnikají, takže nepotřebují nájemníky dojit a získané nájemné investují zpět do domu. Co jsem se vyptával sousedů, tak všichni jsou s majiteli spokojení a v domě panuje dobrá atmosféra.

Bohužel, jak píšete, takové domy jsou výjimky. V Praze, ale myslím, že všude v republice, je spousta "nájemních" soukromých bytů, které majitelé privatizovali od města velmi výhodně v posledních 5-15 letech. Např. já jsem svůj byt od města privatizoval za 42.000 Kč (!). Většina těchto lidí v bytech bydlí, ale jsou lidé, kteří byt převzali od rodičů, od babičky, od tety a po jejich smrti jim spadl do klína. Byt pro bydlení nepotřebují a tak ho pronajímají. Takových bytů bude desetitisíce po celé republice.

Bohužel, jak píšete, nejsou profesionální pronajímatelé, nemají s bytem žádný plán do budoucnosti (ev. jejich plánem je, že byt "schovávají" pro dceru až doroste, nebo ho časem prodají, až budou potřebovat peníze). To vede většinou k tomu, že se o byt nestarají, nestarají se o chod domu, neúčastní se schůzí a sousedi tak rozhodují za ně. S nájemníky nemají žádný vztah, nezajímá je co si nájemník myslí, jediným účelem bytu je nájemníka dojit, ale peníze do bytu nereinvestují.

Jak z toho ven? Světlo na konci tunelu nevidím, protože konsolidovat tyto byty v domech už nejde. Když se v Praze podíváte na činžáky v širším centru, tak v každém domě je tak 1/3 bytů pronajímaných. To znamená, že majitelé bydlí někde jinde. Museli by všichni prodat svoje byty, aby se celý dům konsolidoval do rukou jednoho majitele...

A na závěr - co se týče vámi zmíněných Italů. Bohužel jsem zaregistroval v poslední době, že Italové svoje domy prodávají Rusům. Ti však o dům jako takový zájem nemají, a postupně pak byty v koupeném domě rozprodávají jednotlivcům (na Praze 2 vím o třech takových domech).

Takže místo, aby se byty konsolidovaly, tak se ještě více budou tříštit....

Problém je i v tm, že tam, kde máte byt, není práce. Pokud tam byt držíte, protože ho můžou zdědit děti, je otázkou, jestli tam ty děti budou chtít bydlet, jestli tam totiž pro ně bude práce v budoucnu.
My jsme totiž udělali tu chybu, že jsme nepodpořili podnikání a život mimo velká města. Vesnice a menší města se neskutečně vylidňují, nemovitosti tam chátrají, už o ně nestojí ani obyvatelé měst, aby si z nich nadělali chaty nebo chalupy, těch domů je prostě moc a řada z nich v docela dezolátním stavu. Takže necháme staré chalupy zchátrat, stejně tak v těchto místech postupně zchátrá infrastruktura, zatímco Praha a a několik dalších měst se bude rozrůstat se všemi negativy, která jsou s tím spojená. Myslím, že tato politika je dost krátkozraká a jednou se nám vymstí. A začalo to docela nevinně: omezením spojů, které lidi vozili do práce. Lidi si museli koupit auto, aby se do práce vůbec dostali. Tak se odstěhovali ti první, protože pro ně bylo stejné bydlet v nájemním domě nebo vydržovat auto (nebo i dvě, protože manželka dojížděla do práce na opačnou stranu). Následně byla zrušena prodejna, která se neuživila, protože lidi si nakoupili ve městě. Pak byla zrušena škola, protože dojíždějící rodiče nestíhali vyzvedávat děti ze školy nebo družiny, tak je začali vozit sebou do města. No, a co budete dělat tam, kde nemáte práci, nejezdí tam autobus a není tam ani škola? Z takového místa je lepší se odstěhovat. Šup, a další rodina je pryč. A tak žijí lidé max. do 10 km od města, protože 10 km se ještě překoná, ne už ale 15 nebo nedejbože 20, to už je daleko. A pro rejpaly, kteří řeknou, že Češi odmítají dojíždět za prací, dodávám, že Češi by za prací jezdili, kdyby jim ta práce na celé slavné dojíždění vydělala. Za nějakých 10-12.000 brutto se za prací dojíždět nedá.

Máte pravdu, až na jeden deatil: vylidňování vesnic je trendem skoro všude na světě, ČR není žádnou výjimkou. Otázka je, co se s tím dá dělat, já si třeba nedokážu představit, že bych měl bydlet na venkově, jsem zvyklý na město (možná v důchodu, to nevím).

trend to je, ale jen proto, že na cesnici už se nerodí tolik dětí. Vesnice byly vždycky zásobárnou pracovních sil pro města, protože ve městech se dětí rodilo méně, zatímco vesnice byla vpodstatě ráda, že ldi do toho města odešli, ve městě měli práci a živobytí, na vesnici se jich tolik neuživilo. Ale třeba Německo a Rakousko se snaží lidi na vesnici udržet, třeba už jen tím, že náklady na dojíždění do práce je možno odečíst z daní, venkov je daňově zvýhodněný apod. Těito opatřeními sice nepřitečou peníze do státní poklady, ale nejsou z ní ani odčerpávány. To se vrací kromě menšího tlaku na novou výstavbu např. také v údržbě krajiny (posečené louky). Jděte se podívat k nám: na řadě míst lebeda a bodláky, že se v tom schová dospělý člověk a bohužel je to výborné útočiště pro takové obyvatele, jako je oranžový plzák španělský a další introdukované druhy škůdců.

Pardon, ne cesnici, ale vesnici. No, jo, neděle...

Trend je to proto, protože zatímco před sto lety muselo pracovat v zemědělství přes 60% obyvatel, aby užili ten zbytek, dne na to stačí 2% obyvatel. Tak co má těch zbývajících 58% na vesnici dělat.

U nás bylo navíc světové specifikum malých fabrik na vesnicích, které využívaly rolníky jao levnou pracovní sílu, když neměli do čeho píchnout na statku (dne se na to samé využívají Číňani, Indové, Pakistánci a další). Bohužel tato malovýroba je dnes také nerentabilní. Za to nemůžeme my, že jsme to dopustili, to je pouze přirozený vývoj.

Jde o to, kde končí hranice centralizace. Jestli má smysl vysoce specializovaná fabrika, ze které se zboží rozváží po všech kontinentech, přičemž je třeba počítat i s náklady na logistiku, než několik menších fabrik, kde sice není výroba tak rentabilní, ale zboží se nemusí vozit desítky kilometrů. To je důležité zvláště u potravin: má smysl mlékárna, jediná v kraji, do které vezete mléko i 50 km a poté ho v lahvi vezete zpátky, abyste ho prodal koncovému spotřebiteli?

Vzhledem k tomu, že to tak funguje, tak to asi smysl má. Žádný výrobce by výrobu necentralizoval, kdyby mu to přineslo vyšší náklady.

Vzpomeňte, že už Baťovi se vyplatilo centralizovat výrobu bot do jedné fabriky, a to i za tu cenu, že musel pro své zaměstnance postavit celé nové město.

Ja si to predstavit dokazu, pokud bych tam mohl pracovat, coz vyzaduje kvalitni internetove pripojeni a takove tam zkratka neni a v dohledne dobe ani nebude (ano vim ze za cca pul milionu Kc + desitky tisic mesicne lze zridit profi bezdratovy spoj, ale to je cenove zcela mimo).

Vylidnovani zaclo rozkradenim funkcnich podniku v devadesatych letech a postupnym rusenim dopravy protoze ta "neni cool", kazdy ma mit prece auto aby "nebyl socka", ze. A to byl zacatek konce ...

Podpora ze strany statu zadna, ti podpori akorat tak montovnu ktera za par let stejne odtahne pryc

Nejenom internet, na řadě míst ani nechytíte signál pro mobil, a pokud ho chytíte, tak jen jednoho operátora. Málokomu se pak chce kvůli signálu lézt až na půdu.

Ono to do sebe zapada http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi/c1-60630160-cesko-nestiha-konkurovat-svetu-podivejte-se-na-20-nejlepe-hodnocenych-ekonomik

Mate pravdu. Duvodem jsou mimo jine restituce, kde domy ziskavaji lide, kteri by je prirozenou cestou nemeli nebo o ne jiz davno prisli. Ti v mnoha pripadech nemaji o stav domu zadny zajem, jde jim jen o to jak snadno a rychle vydelat. Mysleni do budoucnosti zadne. Skonci to pak tak, ze jednotlive byty bud rozprodaji nebo je nechaji radeji prazdne protoze "je s tim plno starosti" a dum ci cela lokalita pak rychle pustne.

V normalni zemi by v tomto zasahla obec/mesto, u nas je ovsem vse dovedeno do absurdnosti, takze s tim "nelze nic delat".

Moc me bavilo jak v minulosti vsichni nadavali na regulovane najmy, ze by ovsem nekdo za vlastni postavil dum na pronajem bytu (samozrejme bez regulace), o takovem pripadu nevim.

Restituce v tomhle problém neudělaly. V restitucích se většinou vracely celé domy, než jednotlivé byty. Takže restituce položila základy tomu, aby to fungovalo, tak jako na západě. Že to mnohdy zůstalo nevyužito a domy byly následně po bytech rozprodány, to je věc druhá.

Tenhle stav má 2 hlavní příčiny:
1) Privatizaci městských bytů nájemníkům - za hubičku. To využili téměř všichni, kdo měli tu možnost - včetně těch, kdo ten byt nepotřebovali a nechtěli. Za ty peníze by byli blázni, kdyby ho nekoupili.
A co s bytem, když ceny nemovitostí rostou? Nechat si a koukat, jak přibývá na ceně (a pronajímat). A co když ceny nemovitostí klesly a trh zamrzl? Nechat si a ho počkat, co bude (a pronajímat).

2) Realitní bublinu před rokem 2008. Kdo peníze měl, koupil si spekulativně byt v novostavě a pronajímal a čekal, jak cena poroste dál a dál. A kdo peníze neměl, tak si koupil byt v novostavbě na hypotéku a hrozně se smál, že od nájemníka dostává víc, než kolik platí to hypo.

Nemá co kecat - jak se to vezme. Pronajímatel dá smlouvu na rok s tím že si nepřeje trvalé bydliště, vy si ho přesto zřídíte, na to skutečně stačí smlouva, úřad to majiteli dá na vědomí a ten za rok prostě nájem neprodlouží, takže dotyčný bude rok co rok kočovat.

Akorát sem tedy nikde nenašel info jestli je platné aby majitel dal zákaz trvalého bydliště přímo do smlouvy a pokud ano jak se v tom případě má zachovat ten úředník.

Jak jsem napsal, stačí řádně a včas platit nájem, nedělat bordel, a žádný pronajimatel takového nájemce nevyhodí. Když jsem se naposledy stěhoval, tak mě domácí dokonce prosil, abych zůstal.

Dosud na to neexistuje judikát (tj. nikdo se kvůli tomu nesoudil).
Já si myslím, že toto ujednání platné není, přestože pražská bytová družstva si myslí něco jiného (ale pražská bytová družstva, byť mají dost peněz na právníky, mají spoustu chyb ve svých dokumentacích, takže jejich právní názory je třeba brát s rezervou).
V praxi to proběhne takto:
1. pronajímatel si do smlouvy dá ujednání, že zakazuje zřídit na adrese trvalé bydliště
2. vy půjdete přesto na úřad = úřad nesmí tento zákaz vzít v potaz, protože máte platnou nájemní smlouvu a to podle zákona o evidenci obyvatel k zřízení bydliště stačí (zákaz zřídit bydliště je jen soukromoprávní akt, porušení smluvní povinnosti, které ale na veřejné právo nemá vliv)
3. úřad informuje vlastníka nemovitosti a ten vás seřve, co si to dovolujete
=>> a teď je mnoho variant:
- pronajímatel uvidí, že jste slušný nájemník a nechá to být, smlouvu prodlouží (každý pronajímatel vám bude líbat nohy, platíte-li včas a neničíte-li vybavení bytu a domu)
- pronajímatel je debil, neprodlouží příští rok smlouvu a my mu popřejeme mnoho štěstí při hledání nového slušného nájemníka
- dá vám okamžitou výpověď, což je ale neplatné a vy musíte podat k soudu žalobu na neplatnost výpovědi (a případný rozsudek by byl oním judikátem, který nemáme, protože se zatím nikdo nesoudil)

Jiná otázka je, proč někdo podepisuje smlouvu, se kterou nesouhlasí? Myslím si, že zde je prapůvod právní nerovnosti, každý se musí za svá práva prát, ale před podpisem smlouvy a ne že bude křičet na celou ulici po podpisu.

Má a nemá. Nemůže ti v tom sice přímo sice zabránit, ale dozví se to a zachová se podle toho, typicky neprodlouží smlouvu.