Zákon č. 260/1993 Sb. | Zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti - § 5 - Vyměřovací základ

§ 5

Vyměřovací základ

(1) Vyměřovacím základem

a) zaměstnance je úhrn příjmů zúčtovaných mu organizací nebo malou organizací v souvislosti s výkonem zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění, s výjimkou nezapočitatelných příjmů, jimiž jsou:

1. odstupné3) poskytované při skončení pracovního poměru a odchodné,4)

2. plnění věrnostní, popřípadě stabilizační povahy,5)

3. náhrady výdajů poskytované zaměstnancům v souvislosti s výkonem zaměstnání,6)

4. náhrady škody,7)

5. odměny vyplacené podle zákona o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích,8)

6. naturální požitky, s výjimkou naturální mzdy, a jiná obdobná plnění, popřípadě finanční náhrady za neodebrané naturální požitky,

7. náhrada mzdy9) při výkonu služby v ozbrojených silách a civilní služby,

b) organizace a malé organizace je částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jejích zaměstnanců,

c) osoby samostatně výdělečně činné je částka, kterou si sama určí, ne však méně, než 35 % příjmu ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení;13) za příjem se považuje i podíl na společných příjmech.14) U společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti se za příjem uvedený ve větě první považuje podíl připadající na něj podle společenské smlouvy ze základu daně za společnost.15) Je-li osoba samostatně výdělečně činná současně též spolupracující osobou, považuje se za příjem ze samostatné výdělečné činnosti též její podíl na společných příjmech podle písmene d),

d) spolupracující osoby je částka, kterou určí osoba samostatně výdělečně činná, ne však méně než 35 % podílu spolupracující osoby na společných příjmech po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení,13)

e) občana uvedeného v § 3 odst. 2 je částka, kterou si sám určí, nejméně však měsíčně dvojnásobek částky minimální mzdy pracovníků v pracovním poměru odměňovaných měsíční mzdou, která platí k prvnímu dni kalendářního měsíce, ve kterém se pojistné platí.

(2) Vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné nemůže být nižší než šestinásobek minimální mzdy; to neplatí, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou, která aspoň po polovinu doby výkonu samostatné výdělečné činnosti v rozhodném období (§ 6 odst. 2 věta první) je účastna nemocenského pojištění již z jiného důvodu, nebo je poživatelem starobního nebo invalidního důchodu. Vyměřovací základ podle předchozí věty se sníží o částku rovnající se polovině minimální mzdy za každý kalendářní měsíc v rozhodném období, v němž po celý kalendářní měsíc netrvalo nemocenské pojištění osoby samostatně výdělečně činné, nebo po celý kalendářní měsíc byla osoba samostatně výdělečně činná uznána neschopnou práce, byla jí nařízena karanténa podle předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem, vykonávala službu v ozbrojených silách (civilní službu) nebo jí náležela peněžitá pomoc v mateřství (peněžitá pomoc). Vyměřovací základ může činit nejvýše 486 000 Kč. Minimální mzdou se zde rozumí částka minimální mzdy pro pracovníky v pracovním poměru odměňované měsíční mzdou,26) která platí k 1. lednu kalendářního roku, ve kterém je splatný doplatek pojistného (§ 14a odst. 5). Ustanovení předchozích vět platí obdobně pro vyměřovací základ spolupracující osoby.