Hlavní navigace

EKONOMIKA EU MŮŽE BÝT GLOBÁLNÍM HRÁČEM, KDYŽ SNÍŽÍ PRACOVNÍ NÁKLADY

[Tisková zpráva] Pro „zelenější“ svět a větší konkurenceschopnost společností EU musí hrát všechny země podle společných pravidel

Sdílet

  • Téměř polovina evropských manažerů (47 %) volá po omezení pracovních nákladů, aby se zvýšila konkurenceschopnost hospodaření Evropské unie.
  • Skoro dvě třetiny byznysmenů (59 %) věří, že “zelená” Evropa by mohla ztratit obchody, pokud Spojené státy nepodepíší Kjótský protokol a Směrnici pro obchodování s emisemi (Emissions Trading Directive).
  • Více než dvě pětiny evropských manažerů (41 %) říkají, že jejich firmám by prospělo zjednodušení celních procedur Světové obchodní organizace (WTO).
  • Německo je vnímáno jako země, která bude nejlépe plnit směrnice EU (31 %), zatímco Francie bude dodržovat pravidla nejméně (25 %).

To jsou jen některá ze zjištění 14. ročníku průzkumu UPS Europe Business Monitor, ve kterém bylo 1 449 evropských topmanažerů dotazováno na řadu faktorů ovlivňujících evropský obchod.

Jaká opatření jsou nutná pro budoucnost evropských společností?

Čtrnáctý ročník průzkumu UPS Europe Business Monitor se zaměřil na některá nařízení a celosvětové iniciativy, které mají dopad na evropské společnosti. Na otázku, jaký faktor by ovlivnil konkurenceschopnost ekonomiky EU nejpozitivněji, jmenovala na prvním místě téměř polovina byznysmenů z celé Evropy (47 %) snížení pracovních nákladů. *

*Na tuto otázku mohli respondenti jmenovat více než jeden faktor (zaznamenány byly první tři zmínky).

Zvláště manažeři v Německu, Belgii a Nizozemí se domnívají, že největší vliv na konkurenceschopnost by měly nižší pracovní náklady (v uvedeném pořadí 60 %, 53 %, 52 %). Španělští a italští manažeři se shodují, že větší prioritu mají vládní investice do výzkumu a rozvoje (v uvedeném pořadí 67 % a 55 %).

Jiný názor než jejich evropští kolegové měli manažeři z Velké Británie: podle 55 % z nich zlepšení konkurenceschop­nosti ekonomiky EU nejvíce napomůžou méně restriktivní normy a předpisy pro její průmysl. Snížení pracovních nákladů je až na druhém místě (45 %). Vládní investice do výzkumu a vývoje považuje za klíčový faktor úspěchu pouze 17 % britských byznysmenů.

Evropští manažeři byli také dotazováni, co očekávají od výsledků obchodních jednání WTO.* Více než dvě pětiny z nich (41 %) se domnívají, že nejvíce by jejich společnostem prospělo zjednodušení celních procedur Světovou obchodní organizací. Po jednodušších celních procedurách přitom volají zvláště belgičtí manažeři (56 %). Zhruba stejný podíl evropských manažerů (38 %) se domnívá, že WTO by měla představit transparentní konkurenční pravidla. Mezi dalšími výsledky jednání by evropští topmanažeři rádi viděli: liberalizaci dovozu a vývozu zboží (32 %), především v Nizozemí (45 %), povzbuzení zahraničních investic (23 %), transparentnost veřejných zakázek (23 %) a liberalizaci sektoru služeb (22 %). Ve prospěch liberalizace sektoru služeb se vyjádřila více než třetina německých manažerů (34 %).

Na otázku, jaký bude hlavní dopad Kjótského protokolu a Směrnice pro obchodování s emisemi, 59 % evropských manažerů odpovědělo, že pokud Spojené státy protokol neratifikují, bude to pro Evropu znamenat konkurenční nevýhodu*. Toho, že jejich společnosti utrpí, pokud Spojené státy k dohodě nepřistoupí, se obávají zejména byznysmeni z Belgie, Velké Británie a Španělska (v uvedeném pořadí 69 %, 65 % a 64 %).

Více než polovina respondentů se domnívá, že výsledkem Kjótských opatření, budou-li se jimi společnosti řídit, bude čistější životní prostředí (54 %). Na pozitivní ekologický dopad se zaměřila zvláště Itálie: čistější životní prostředí označilo za hlavní výsledek těchto opatření 66 % italských respondentů.

Téměř polovina evropských manažerů (48 %) však předpovídá, že náklady společností v EU, které budou Směrnice dodržovat, se zvýší. Zvýšenými náklady pro obchod jsou patrně nejvíce znepokojeni belgičtí byznysmeni (74 %).

Hrají všichni podle pravidel?

V případě Kjótského protokolu stejně jako u Směrnice pro obchodování s emisemi by měli všichni zúčastnění hrát podle pravidel, mají-li být tato mezinárodní opatření účinná. Pochybnosti, jestli všechny země uplatňují předpisy stejně přísně, existují i v rámci samotné Evropy. V tomto ročníku průzkumu UPS Europe Business Monitor měli evropští manažeři vyjmenovat ty členské státy EU, o kterých se domnívají, že budou směrnice EU dodržovat nejméně. Z prvních tří, které manažeři uvedli, vystoupilo do popředí pět zemí.

*Na tuto otázku mohli respondenti jmenovat více než jeden faktor (zaznamenány byly první tři zmínky). ** Na tuto otázku mohli respondenti jmenovat více než jednu zemi (zaznamenány byly první tři zmínky).

V čele žebříčku byla s 25 % Francie, především díky velkému počtu hlasů skeptických byznysmenů z Velké Británie (51 %). Druhé bylo s nevelkým odstupem Polsko (21 %) následované Německem a Itálií (obě země 20 %) a dále pak Řeckem (19 %).

Naproti tomu v otázce, které země budou směrnice EU dodržovat nejvíc, získalo prvenství Německo (31 %). Francie vyvolává rozporuplné reakce: zatímco čtvrtina evropských manažerů ji uvedla jako zemi nejméně ochotnou řídit se danými pravidly, stala se současně druhou v pořadí těch, které pravidla dodržovat budou (24 %). Francii těsně následovalo Holandsko (22 %), Velká Británie (19 %) a Španělsko (18 %).

Manažeři v řadě zemí zůstali patrioty a uváděli svou zemi jako tu, která bude nejvíce dodržovat směrnice EU. Objevilo se ale i několik výjimek: Italové sami sebe zařadili až na třetí místo za Německo a Francii. Němci a Francouzi se také uváděli až na druhém místě.

Poznámky k průzkumu

  1. Ve čtrnáctém ročníku průzkumu Europe Business Monitor společnosti UPS bylo od 15. září do 10. listopadu 2004 osloveno 1 449 manažerů z 15 000 evropských top společností. Průzkum je prováděn každoročně.
  2. Rozhovory byly prováděny v následujících zemích: Belgie (100), Francie (250), Německo (252), Itálie (250), Holandsko (100), Španělsko (250) a Velká Británie (247). Respondenti jsou ve vedoucích pozicích. Průměrné roční tržby dotazovaných společností činí 1,33 miliard eur; průměrný počet zaměstnanců je 3 200. Dotazování prováděla nezávislá mezinárodní agentura pro výzkum trhu TNS v mateřském jazyce respondentů prostřednictvím mezinárodní telefonní jednotky TNS v Londýně.
  3. Výsledky prvního ročníku Monitoru byly zveřejněny na jaře 1992, druhého na podzim 1992 a další průzkumy pak každoročně v podzimním období. Kompletní výsledky včetně výsledků posledního 14. ročníku průzkumu jsou dostupné na internetové adrese www.ebm.ups.com.
  4. Každoroční UPS Europe Business Monitor pořádá společnost UPS od roku 1992. Průzkum slouží k získání aktuálních názorů zástupců ekonomické sféry v celé Evropě. Jako největší světový zasílatel a globální lídr v oblasti služeb pro dodavatelské řetězce UPS nabízí širokou škálu možností pro synchronizaci pohybu zboží, informací a finančních prostředků. Výsledky průzkumu poskytují UPS, jejím zákazníkům a všem ostatním, kteří se zajímají o ekonomické informace, pohled na aktuální podmínky, očekávané trendy a překážky, které spolupůsobí na globálním trhu, a ovlivní tak i podniky v Evropě.
  5. Hlavní sídlo společnosti UPS se nachází v Atlantě, USA. UPS denně doručí více než 13,6 milionu zásilek a obsluhuje více než 200 zemí světa. UPS celosvětově zaměstnává 357 000 osob. V roce 2003 její tržby činily 33,5 miliardy dolarů. Akcie UPS se obchodují na Newyorské burze cenných papírů (UPS). Adresa internetových stránek společnosti je www.ups.com.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).