Právě tehdy totiž několik obchodníků napadlo, že by svým zákazníkům mohli nabídnout kredit, za nějž by mohli nakupovat jimi nabízené zboží. Tato služba si záhy získala velikou oblibu a v následujících letech ji začalo nabízet stále více obchodníků.
„Tehdy samozřejmě ještě nešlo o kreditní karty v dnešním slova smyslu, ale kredit měl na konci 19. století podobu kreditních mincí nebo kreditní destičky určité hodnoty,“ vysvětluje Jana Opršalová, výkonná manažerka segmentu Platební komfort ČSOB. „Na začátku 20. století se pak tento bonusový systém obchodu začal ve velkém uchycovat v USA, kde zejména ropné společnosti a hotelové řetězce nabízely svým klientům kredity už v podobě dnešních karet.“
Dlouho však bylo možné pomocí kreditek „platit“ jen u obchodníka, který kartu vydal. To se však změnilo v roce 1938, kdy firmy začaly vzájemně akceptovat své karty. Absolutní průlom směrem k dnešnímu systému fungování platebních karet však nastal až o osm let později, kdy brooklynský bankéř John Biggins začal vydávat bankovní karty „Charge-it“. Zákazník s její pomocí uskutečnil nákup, banka obdržela platbu od zákazníka a následně danou částku uhradila prodejci.
„Nebylo divu, že se tento systém setkal u široké veřejnosti s masivním zájmem a velikou oblibou,“ říká Jana Opršalová. „Stále více bank na základě toho začalo vydávat bankovní karty. Tou, na dlouhé roky zdaleka nejoblíbenější, se stala karta Diners Club. V roce 1949 jistý Frank Namara v restauraci zjistil, že si zapomněl doma peněženku a napadlo ho vymyslet alternativu k hotovosti. Tak vznikla slavná karta Diners Club, první kreditní karta užívaná širokou veřejností.“
Co následovalo? Zatímco dříve se karty vyráběly z lepenky nebo celuloidu, v roce 1959 přišla společnost American Express s první kartou z plastu a o pár let později přišla s kartami, s jejichž pomocí bylo možné platit i v jiných státech. Karty Diners Club a American Express přitom fungovaly na principu systému tzv. uzavřené smyčky nakupující-prodávající-vydavatel karty, přičemž posledně jmenovaný měl na starosti všechny aspekty transakce.
V roce 1966 vznikl systém národních univerzálních karet, InterBank Card Association (později známá jako MasterCard Worldwide) a s růstem průmyslu kreditních karet se banky vydávající karty začaly sdružovat v asociacích Visa a MasterCard. Ty také vytvořily mezinárodní procesní systémy zajišťující směny peněz a informací nutných k vzájemnému proplácení. Tak vlastně dostaly bankovní karty svou dnešní podobu a funkčnost.
A kdy se platební karty poprvé objevily na českém trhu? „Bylo to až v roce 1988, kdy je začala vydávat Živnostenská banka jako dispoziční kartu k tehdejšímu tuzexovému kontu,“ říká Jana Opršalová. Od roku 1989 pak začaly být vydávány Českou státní spořitelnou ke sporožirovým účtům, a to pouze pro účely výběrů z bankomatů. Úsměvné je, že v té době byly v celé České republice k dispozici pouze tři!
Dnes už jsme krok se světem srovnali. Platební karty se staly běžnou součástí našeho finančního života, s jejich pomocí uskutečňujeme řadu platebních transakcí v obchodech a navrch nabízejí řadu zajímavých výhod. „U kreditních karet ČSOB jde například o 55denní bezúročné období, prodloužení zákonné záruky na zakoupené zboží o 1 rok, půlroční pojištění proti poškození, zničení či odcizení zboží,“ dodává Jana Opršalová. Navíc banka na začátku dubna spustila jarní kampaň na podporu kreditních karet. Každý nový klient, který si do konce května sjedná ČSOB Kreditní kartu a do konce června s ní uskuteční alespoň tři transakce v obchodech či na internetu (každá platba v minimální výši 300 Kč), dostane jako dárek poukázku v hodnotě 500 Kč do řetězce OBI.
