Hlavní navigace

Nový zákoník práce přináší liberalizaci pracovněprávních vztahů

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) připravilo návrh nového zákoníku práce a v řádném termínu jej odeslalo vládě. Ta ho začala projednávat začátkem září. Vzhledem k tomu, že se stále objevují hlasité kritiky nové právní normy, probíhají další jednání i na úrovni koalice. Nejhlasitěji kritizují návrh zástupci zaměstnavatelů s tím, že jim MPSV nedalo šanci podílet se na jeho přípravě a že zcela ignoruje jejich připomínky. Musím konstatovat, že ani jedno z těchto tvrzení není pravdivé a nemohu souhlasit ani s tím, že by nová právní úprava nebyla liberální. V první řadě musím uvést, že MPSV nabídlo spolupráci při jeho tvorbě zástupcům odborů i zaměstnavatelů. Nabídku využily pouze odbory. Zástupci zaměstnavatelů od samého počátku novou právní normu odmítali s tím, že s ní jako s celkem nesouhlasí. Nicméně měli další šanci uplatnit své připomínky v rámci vnějšího připomínkového řízení. Pokud to bylo jen trochu možné, zohlednili jsme je. A jsme nadále připraveni k jakékoli diskusi.

Sdílet

Jako příklad si dovolím uvést tzv. konto pracovní doby, které MPSV zapracovalo do návrhu právě na základě požadavku zaměstnavatelů. Zaměstnavatel a zaměstnanec si budou moci sjednat v pracovní smlouvě takové pracovní podmínky, které budou vyhovovat oběma stranám. Bude možné zohlednit provozní a výrobní potřeby, tedy rozvrhnout pracovní dobu tak, aby odpovídala odbytu dané firmy. Návrh také umožní, aby zaměstnanec mohl pracovat doma. A tady opět vyhovujeme požadavkům podnikatelů. Navíc si při tomto způsobu zaměstnávání mohou zaměstnavatel i zaměstnanec upravit podmínky pro práci po vzájemné dohodě.

Návrh stanoví i další liberální podmínku – sjednání dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Současný zákoník práce stanoví pro uzavírání takových dohod požadavky na výjimečný charakter těchto vztahů, což může podnikatele omezovat. Návrh tyto podmínky nepřebírá. Stanoví pouze počet hodin, na které mohou být dohody uzavírány.

Pokud jde o pravomoci odborů zakázat další práci v případě bezprostředního ohrožení života nebo zdraví, nic se nemění. Nadále bude platit stejný postup jako dosud – o tomto zcela mimořádném opatření jsou odborové organizace povinny neprodleně vyrozumět příslušný orgán kontroly. Rozhodně tedy nejde o zablokování práce přesčas „bez udání důvodů“. Naopak důvody musí být velice vážné – jde o ochranu života a zdraví zaměstnanců v případech, které nesnesou odklad.

Řada kritik se objevuje v souvislosti s opětovným zavedením možnosti zaměstnavatelů dočasně „zapůjčovat“ své zaměstnance jinému zaměstnavateli. Bude-li mít podnikatel povolení MPSV, může i nadále zprostředkovávat nebo dočasně přidělovat zaměstnance. Dohled orgánu státní správy je zachován proto, aby zaměstnavatelé dodrželi stejné pracovní a mzdové podmínky. Kromě toho mohou firmy využívat agentur práce.

Pokud bude chtít zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď, nebude už mu muset pomáhat hledat nové pracovní místo či mu dokonce jiné vhodné místo zajistit. Ruší se i další hmotně právní podmínky. Nový zákoník práce neposiluje pouze práva zaměstnanců, ale vychází vstříc i zaměstnavatelům. Jeho pojetí vychází z požadavků dnešní doby a plně odpovídá mezinárodním trendům vývoje pracovního práva. Návrh liberalizuje pracovněprávní vztahy. Je postaven na zásadě „co není zakázáno, je dovoleno.“

Ing. Zdeněk Škromach
místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).