Hlavní navigace

Milion čipových karet ve střední a východní Evropě

Čipové karty znamenají vyšší bezpečnost, rychlejší transakce a programy s přidanou hodnotou

Sdílet

Asociace Visa International dnes oznámila, že její členské banky ve střední a východní Evropě společně vydaly přes 1 milion čipových karet Visa a Visa Electron. Asociace Visa tak potvrzuje svou vedoucí pozici v procesu migrace na čipovou technologii. Čipová karta poskytuje držitelům, obchodníkům i bankám mnohonásobně vyšší bezpečnost ve srovnání s tradičními kartami.

Česká republika je dnes zemí s největším počtem čipových karet ve střední a východní Evropě. Jejich počet přesahuje 300 000 a k dispozici je rovněž více než 11 000 terminálů. Komerční banka vydala během necelého půl roku 150 000 čipových karet, ČSOB uvedla na trh čipovou kartu Visa Electron v červnu a v eBance momentálně probíhá pilotní program – z toho je patrné, že Česká republika je v tomto ohledu na velmi vysoké úrovni, uvedl Miloslav Kozler, manažer pro Českou republiku asociace Visa International.

Přechod na čip je velmi důležitý i v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie. Od 1. ledna 2005 bude v EU platit tzv. „liability shift“, což znamená, že pokud dojde k podvodné transakci a bude zjištěno, že některá ze zúčastněných bank dosud neakceptuje čipovou technologii, bude muset celou ztrátu nahradit, dodává Kozler.

Ve spolupráci s finančními institucemi a technologickými partnery připravila asociace Visa International celou řadu iniciativ na podporu čipových programů členských bank. V současnosti je k dispozici ucelená řada levných čipových karet Visa – od jednoduchých modelů s jednou aplikací až po multiaplikační karty GlobalPlatform s podporou jazyka Java. Banky mohou také využívat personalizačních programů, které Visa nabízí v spolupráci s firmami Datacard a UbiQ.

Zásadním argumentem pro přechod na čipové karty je bezprecedentní úroveň bezpečnosti, kterou tato technologie poskytuje držitelům, obchodníkům i bankám. Při platbě u obchodníka se čipová karta vloží do terminálu a zákazník autorizuje transakci zadáním PINu. Vzhledem k tomu, že zašifrovaná data jsou uložena v nepřístupné zóně čipu, je tento typ karty mnohem obtížněji padělatelný než běžně používaná karta s magnetickým proužkem.

Další nezanedbatelnou výhodou čipové technologie je rychlost transakcí. Autorizace platby běžnou magnetickou kartou probíhá tak, že se terminál spojí s bankou nebo jinou institucí, co vydává karty. Čipová karta ovšem umožňuje off-line transakce, tedy platby bez nutnosti ověření v nějakém centru. Odpadne tak spojování terminálu s centrálou, čímž se ušetří jednak čas a také náklady na připojení.

Kromě ochrany před zneužitím přinášejí čipové karty i tzv. multiaplikace. Na čip lze implementovat například věrnostní programy, takže zákazník může být zapojen do věrnostního programu daného obchodního místa a nemusí mít ještě další speciální kartu od obchodníka. Na čip je také možné uložit identifikační údaje majitele, který mu umožní vstup do různých budov, elektronický podpis nebo informace o pojištění a zdravotním stavu. Jednotlivé aplikace a parametry karty lze měnit podle potřeb držitele i po jejím vydání, aniž by bylo potřeba vydávat kartu novou. Banky tak mohou nabízet svým klientům atraktivní programy například ve spolupráci s různými obchodníky, telefonními operátory nebo městskou hromadnou dopravou.

V regionu CEMEA (střední a východní Evropa, střední východ a Afrika) je v současnosti v oběhu přes 1,5 milionu čipových karet Visa. Ke konci letošního roku by jich celosvětově mělo být vydáno kolem 115 milionů.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).