Hlavní navigace

Názor k článku Zrušit bankovních poplatky? Nesmysl! od Jaroslav L. - Asi musel pan Bukač spoustu lidí tímto svým...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 21. 3. 2007 10:02

    Jaroslav L. (neregistrovaný)
    Asi musel pan Bukač spoustu lidí tímto svým článkem hodně naštvat. Například reakce "jezevce" na to jasně ukazuje.

    pro jezevce: dej se na politiku. Máš sklon vyjadřovat se ke všemu, aniž bys čemukoliv rozumněl a to je nejčastější jev v naší (a asi i jinde ve světě) politice. A tvoje argumentace je založená na jednoduchých zktratkách, které ale při bližší prozkoumání kulhají i na tu jedinou hliněnou nohu, na které stojí. (analogický příklad z poslední doby: Argumentace předsedy vlády proti zákonu o obecném referendu - hloupé, zkratkovité ale zdánlivě logické, leč faktické porovnávání hrušek a jablek).
    Příklad z tvého příspěvku - porovnávání úvěrů z úroků a a úrokových sazeb na běžných účtech. Kdybys jen trochu zkoumal úrokové sazby v oněch západoevropských "vzorových" bankách, potom bys asi byl velmi překvapen, že právě tato oblast je velmi velmi podobná situaci na našem bankovním trhu. A upozorňuji, že se nesmíš řídit jen nabídkovými sazbami v internetových prezentacích, ale sazbami skutečně poskytovanými jednotlivých klientům z různých ekonomických skupin.

    Ačkoliv si myslím, že banky opravdu mnohé své poplatky vybírají spíše z důvodu co největšího rozmělnění celkových poplatků, aby to po těch drobnějších soustech klintům "lépe polykalo" a mnohé z těchto poplatků zároveň více než bohatě převyšují skutečné náklady včetně ziskové složky u daného produktu nebo služby, tak já vidím v tomto článku celkem nezúčastněné zhodnocení skutečné situace. Je mi líto, že zde vidím názory na to, že velké zisky jsou důvodem k regulaci, když proti nim stojí v článku velmi jasně formulovaný argument, že jsou to právě ony vysoké zisky, které přitahují investory a i tím se udržuje stabilita sektoru, na němž (ať se vám to líbí nebo ne) je závislá také stabilita sektoru výrobního. Tato vzájemná provázanost je sice málo medializovaná, ale o to důležitější.

    Jedna poznámka k přiměřenosti ziskové marže - kolik si kdo myslí, že je ta odpovídající míra? Náklady + 10%? 50%? 100%? 500%? 1000%? - ke každému číslu si můžeme najít činnost, v níž se podniká s touto marží. Např. restaurace - Nic výjimečného, když na některých produktech je marže 500%. Prodej značkových oděvů - 100-200% marže. A když se vezme celý řetězec v některých produktech, jako jsou třeba léčiva, potom se dostaneme na čtyřmístná čísla marže oproti výrobním nákladům. Takže těžko porovnávat.

    Osobně bych byl ovšem velice rád, kdyby se banky (a když ne ony, tak třeba direktiva ze strany ČNB), shodli na jednotné struktuřě a názvosloví v sazebnících. To byl konkurenčnímu boji přispělo mnohem víc, než všechny socialistické regulace cen. Potom by si i člověk s pěti ročníky obecné školy měl být schopen jednoduše porovnat, co ho kde bude stát.

    Nějak nechápu, kde získal jeden z přispěvatelů dojem, že banky vyžadují několika set procentní zajišťování, když naopak velké množství úvěrů je poskytováno úplně bez zajištění a často jen na základě informací, které banky o klientech získají buď v průběhu vzájemného obchodního vztahu nebo jen tím, že se klienta na dané údaje zeptají a spoléhají na jeho pravdomluvnost. A nemluvím jen o spotřebitelských úvěrech, ale i o financování podnikatelské sféry.

    Nakonec ještě jedna malá poznámka (je to velmi schématické, ale odpovídá to principiálně reálnému stavu) - Jestliže půjčím jedenácti klientům po 100tis. Kč se ziskovou marží 5-10% (což se rovná úrokové sazbě cca 12 - 18%) a ten jedenáctý úvěr nebude chtít nebo moci klient splatit, potom zisk z předchozích deseti úvěrů padne na vytvoření opravné položky, z níž budu povinnen jako banka krýt případnou ztrátu z toho jedenáctého úvěru a to až do doby, než úvěr bude splacený. Pokud ho vymůžu, potom se mi vrátí suma z opravné položky do zisku. Jestliže ne, potom je zisk v tahu definitivně.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).