Hlavní navigace

Zrušili jste životní nebo penzijní pojištění? Možná je budete muset „dodanit“

Autor: Shutterstock
Gabriela Hájková

Někteří musí podat daňové přiznání proto, že přestali plnit zákonné podmínky pro uplatnění nároku na odpočet plateb na životní pojištění nebo penzijní spoření ve třetím pilíři.

Za platby na životní pojištění nebo penzijní připojištění či doplňkové spoření ve třetím pilíři si můžete snížit základ daně. V obou případech maximálně o částku 12 000 Kč za rok s tím rozdílem, že u plateb do třetího pilíře je částka odečitatelná až poté, co ji snížíte o 12 000 Kč. Snížení základu daně o 12 000 Kč odpovídá nižší dani z příjmů o 1800 Kč.

Pokud ale přestanete plnit zákonné podmínky pro nárok na odpočet, nejenom že si už nemůžete nic odečíst, ale měli byste také dodanit částky, které jste od základu daně odečítali v minulosti.

Řešíte daně? Při výpočtu vám pomůže naše daňová kalkulačka. Abyste pak měli výpočet kam zapsat, stáhněte si formuláře daňového přiznání, které obsahují i Přehledy pro zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení.

Kdy vznikne nárok na odpočet?

Životní pojištění

Základ daně si o platby na životní pojištění můžete snížit v případě, že vaše smlouva neumožňuje mimořádný výběr (ani částečný), který není pojistným plněním a nezakládá zánik smlouvy. Například odbytné. Kromě toho je nutné, aby smlouva, která musí být sjednaná pro případ dožití či smrti nebo dožití, plnila následující podmínky:

  • pojištěný je zároveň pojistníkem,
  • smlouva a plnění je sjednáno minimálně na 5 let,
  • smlouva je sjednána minimálně do roku, kdy pojištěný dosáhne 60 let,
  • minimální pevná částka na dožití je 40 000 Kč u smluv na 5–15 let,
  • minimální pevná částka na dožití je 70 000 Kč u smluv nad 15 let.

Pokud vám na pojistku přispívá zaměstnavatel, musí být ve smlouvě stanoveno, že právo na plnění má pojištěný zaměstnanec a v případě smrti pak osoby určené ve smlouvě, s výjimkou zaměstnavatele.

Penzijní připojištění a doplňkové spoření

Také u penzijního spoření ve třetím pilíři (doplňkové penzijní spoření nebo penzijní připojištění) platí podmínka, že nárok na odpočet vznikne, pokud spoříte na smlouvu, u níž je výplata plnění možná až po 5 letech a současně nejdříve při dosažení 60 let.

O jaké odečitatelné položky si můžete snížit základ daně? Jejich aktuální přehled jsme přinesli v článku Jak si můžete v roce 2017 snížit daňový základ?

Kdy musíte odpočty dodanit?

Životní pojištění

Pokud přestanete v případě životního pojištění plnit zákonné podmínky a například předčasně zrušíte smlouvu, musíte podat daňové přiznání a dodanit částky, o které jste si v předchozích letech z titulu plateb na životní pojištění snižovali základ daně (budou to příjmy dle § 10 zákona o daních z příjmů). Dodanit je nutné maximálně částky odečtené od základu daně za posledních 10 let.

Výjimkou může být situace, kdy nebylo vyplaceno odkupné či pojistné a rezerva nebo kapitálová hodnota je převedena v rámci jedné pojišťovny na novou smlouvu, která opět plní zákonné podmínky.

V případě, že už neplníte zákonné podmínky pro odpočet a na životko vám přispívá i zaměstnavatel, musíte ho o této skutečnosti informovat. Ten pak musí příspěvky dál danit jako mzdu a odvádět z nich také odvody. I příspěvky od zaměstnavatele se dodaňují za 10 let zpět, lhůta se ale počítá jen za příspěvky poskytnuté od 1. ledna 2015.

Penzijní připojištění a doplňkové spoření

V případě spoření ve třetím pilíři podle § 15 odst. 5 c) zákona o daních z příjmů musíte dodanit odečtené částky od základu daně za posledních 10 let, pokud vaše penzijní připojištění se státním příspěvkem, penzijní pojištění nebo doplňkové penzijní spoření zaniklo bez nároku na penzi, jednorázové vyrovnání nebo jednorázové plnění z penzijního pojištění a současně vám bylo vyplaceno odbytné nebo jiné plnění související se zánikem smlouvy. Opět vám vznikají příjmy podle § 10 zákona o daních z příjmů.

Pokud vám tedy letos výše zmíněným způsobem zanikne smlouva, budete muset dodanit případné odpočty z let 2007–2016.

Jak odpočty dodanit?

Jak už jsme zmínili, porušením zákonných podmínek vám vznikají tzv. ostatní příjmy dle § 10, které musíte zahrnout do daňového přiznání.

Při dodanění uplatněných odpočtů musí daňové přiznání podat i zaměstnanec. Tuto daňovou záležitost za něj nemůže vyřídit zaměstnavatel formou ročního zúčtování daně, upozornila Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Výjimkou by byla situace, kdy jinak nemáte povinnost podat daňové přiznání dle § 38 g zákona o daních z příjmů, protože částka, kterou byste měli dodanit, nepřesahuje u zaměstnanců 6000 Kč (za situace, že nemáte žádné další vedlejší příjmy) a u ostatních poplatníků nepřesahuje 15 000 korun (opět za situace, že nemáte žádné další vedlejší příjmy).

Dodaňované příjmy se uvádí do přílohy č. 2 jako příjmy dle § 10. Do příslušné kolonky je tedy nutné uvést součet uplatněných nezdanitelných částek.

Mrtvého brouka nedělejte

Pokud přemýšlíte nad tím, že dodaňovat nebudete a raději si zahrajete na mrtvého brouka, raději to rozmyslete ještě jednou. Povinnost dodanit tyto odpočty totiž bude jedna z věcí, na kterou se finanční úřady plánují zaměřit při své kontrolní činnosti. Podrobněji jsme o tom informovali v článku Finanční úřady se zaměří na chyby v daňovém přiznání. Po čem půjdou?

Na uplatňování daňových odpočtů, na něž není nárok, nebo na nedodanění odpočtů se zpravidla přijde v rámci kontrolní činnosti finančních úřadů. Zodpovědní pracovníci finančních úřadů si zjišťují potřebné informace přímo od pojišťoven. Neoprávněné uplatnění daňových odpočtů či nedodanění je sankciováno, varuje Ivanco ze společnosti Mazars a připomíná, že správce daně požaduje mimo doplacení daně i úhradu úroků z prodlení a penále.

Našli jste v článku chybu?