Hlavní navigace

Zrušení účtu bez udání důvodu. Jak se na to dívají úřady?

8. 6. 2020
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Banky vám samy od sebe můžou zrušit bankovní účet, a to bez udání důvodu. Mají na to právo. Ale jsou taková pravidla hry fér? Na to jsme se zeptali tří státních institucí.

Minulý týden jsme vás informovali o případu, kdy banka zrušila útulku pro nemocná a týraná zvířata nečekaně a bez udání důvodu transparentní účet. Na něj útulku už sedm let chodí příspěvky od dárců. Pro organizaci to znamená velké komplikace a finanční náklady.

Banka má však na takový postup právo, pokud to má uvedené ve svých obchodních podmínkách. Účet může zrušit bez udání důvodu, stejně jako vy jí.

Jenže vám jako klientovi může takový postup nadělat nepříjemnosti a těžkou hlavu. Obzvlášť když jde o firemní účet nebo právě účet neziskovky a banka vám své rozhodnutí nechce zdůvodnit. To může vzbudit podezření o vaší solidnosti třeba u obchodních partnerů či podporovatelů, pokud jste neziskovka.

Stín podezření

Podle informací Měšce jsou totiž nejčastějším důvodem rušení účtů bez varování a bez vysvětlení problémy s AML (Anti-Money-Laundering), kdy má banka podezření na praní špinavých peněz. Banky patří mezi hlavní typy takzvaných povinných osob dle AML zákona, z čehož jim plyne povinnost nahlásit jakoukoli podezřelou transakci Finančnímu analytickému úřadu (FAÚ).

Podezřelou operací však může být například to, že na málo používaný, prakticky spící účet, najednou přijde větší suma peněz. A byť může být vše legální, v případě, že bance se to bude zdát podezřelé, může to skončit právě zrušením účtu a následným popotahováním ze strany FAÚ.

Rozhodli jsme se oslovit Českou národní banku, Finančního arbitra ČR a Ministerstvo financí s dotazem, jak oni vnímají fakt, že banky mohou vypovědět klientovi účet bez udání důvodu, a zda by klienti neměli mít právo na to, aby ho znali. Zde přinášíme odpovědi tří zmíněných institucí:

Ministerstvo financí

Právní úprava skutečně zaručuje bance možnost vypovědět smluvní vztah s klientem bez uvedení důvodu. Stejné právo má ostatně i klient, pokud chce smluvní vztah ukončit on. Banka musí při výpovědi dodržet stanovenou výpovědní lhůtu a v případě, že je klientem spotřebitel, musí být možnost výpovědi sjednána ve smlouvě. Povinnost sdělit klientovi důvod výpovědi banka skutečně nemá, tato povinnost by neměla žádný smysl právě proto, že banka může smluvní vztah vypovědět z jakýchkoli důvodů.    

I když banka takovou povinnost nemá, domníváme se, že zásadní kroky, které se týkají jejího vztahu s klientem, by měla banka klientovi vždy podrobně vysvětlit, pokud tomu nebrání zvláštní důvody, například podezření na praní peněz apod. Opačný postup svědčí o nepříliš vstřícném přístupu banky vůči klientům, uvedl v odpovědi ministerstva financí Jakub Vintrlík z tiskového oddělení.

Česká národní banka

Banky poskytují své služby v režimu soukromého práva. Jednou ze základních zásad uplatňujících se v soukromém právu je zásada autonomie vůle, která znamená, že je ponecháno na uvážení a rozhodnutí samotných subjektů, zda a s kým smlouvu uzavřou a jaký bude její obsah nebo zda ve smluvním vztahu setrvají, nestanoví-li právní předpisy jinak (zákon o platebním styku upravuje například institut takzvaného základního platebního účtu, který jsou banky povinny zřídit za splnění stanovených podmínek spotřebiteli, požádá-li o jeho založení, omezena je rovněž možnost tento účet ze strany banky vypovědět).    

Obecně je tedy na svobodném uvážení bank, zda s klientem vstoupí do smluvního vztahu, či nikoliv, případně zda jej v rámci sjednaných smluvních podmínek ukončí. Možnost vypovědět smlouvu o vedení účtu, respektive rámcové smlouvy o poskytování platebních služeb i bez uvedení důvodu, dává bankám zákon o platebním styku, ujednají-li si tak ve smluvních podmínkách, u výpovědi závazku z rámcové smlouvy dané spotřebiteli navíc nesmí být výpovědní doba kratší než 2 měsíce.    

Česká národní banka si je vědoma, že v některých případech může ukončení platebního účtu klientovi způsobit komplikace, současná právní úprava však, až na výjimky, klade důraz na svobodné rozhodnutí obou smluvních stran při výběru svého smluvního partnera, což zahrnuje i možnost smluvní vztah ujednaným způsobem ukončit, a to i bez uvedení důvodu, pokud tento důvod sdělit nechce či z právních nebo obchodních důvodů nemůže.

Znalost důvodu ukončení smlouvy ostatně sama o sobě nezabrání komplikacím, které klientovi v souvislosti s výpovědí smlouvy o platebním účtu vzniknou. Česká národní banka samozřejmě bedlivě dohlíží, zda banky jednají při poskytování svých služeb, včetně případného ukončování smluvních vztahů, v souladu s příslušnými právními předpisy, s odbornou péčí a nediskriminačně, uvedla za Českou národní banku mluvčí Petra Vodstrčilová.

Finanční arbitr ČR

Finanční arbitr je bezplatný státem zřízený orgán mimosoudního řešení spotřebitelských sporů na finančním trhu. Spotřebitelem je přitom fyzická osoba, jejíž spor nesouvisí s její podnikatelskou činností. Současně podle zákona o platebních službách, který upravuje pravidla poskytování platebních služeb, platí, že poskytovatel platebních služeb, který uživateli zřídí platební účet, má právo smlouvu o zřízení platebního účtu vypovědět, a to bez udání důvodu. Tato úprava zákona o platebním styku přitom vychází z evropské směrnice.

Finanční arbitr by mohl spotřebiteli pomoci pouze v případě, že by se jednalo o výpověď smlouvy o základním platebním účtu z jiných než zákonných důvodů, nebo pokud si spotřebitel a poskytovatel výpověď smlouvy o platebním účtu, který není základním platebním účtem, řádně nesjednali, anebo pokud by spotřebitel doložil, že ho poskytovatel platebních služeb v souvislosti se zrušením platebního účtu (i když není základním platebním účtem) diskriminoval, tedy postupoval ve stejných případech rozdílně, uvedla tisková mluvčí Kanceláře finančního arbitra Gabriela Dufková.

Právo na základní platební účet

Spotřebitelé mají ze zákona právo na takzvaný základní bankovní účet, o kterém se v odpovědi zmiňuje Česká národní banka. To v podstatě zaručuje jakékoliv fyzické osobě (firem ani organizací se to netýká, pozn. red.), která legálně pobývá na území Česka, právo na vlastnictví bankovního účtu. Pokud dostanete od banky výpověď z bankovního účtu, který je vaším základním, tedy jediným, při žádosti o založení účtu v jiné bance vás nemohou odmítnout.

Za určitých podmínek vám však banka založení základního účtu odmítnout může. Například pokud už nějaký bankovní účet vlastníte nebo pokud vám vypověděla smlouvu o základním platebním účtu v předchozích 12 měsících nebo od takové smlouvy odstoupila. Dále kvůli závažným porušením jiné smlouvy o platebních službách, kterou s vámi uzavřela.

Jak uvádí Česká národní banka, znalost důvodu ukončení smlouvy sama o sobě nezabrání komplikacím, které vám se zrušením platebního účtu ze strany banky mohou vzniknout. Na druhou stranu vám však tato možnost nedá žádnou šanci na situaci reagovat, případně se obhájit.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Po studiu žurnalistiky se začala naplno věnovat novinářskému řemeslu se zaměřením na ekonomiku.