Hlavní navigace

Zneužívání nemocenské zvoní v Česku umíráček

27. 11. 2007
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Rok 2008 přinese změny v nemocenském pojištění. Začíná tak boj se zneužíváním nemocenských dávek v Česku, které patří v Evropské unii mezi země s nejvyšší nemocností. Nemocní proto dostanou méně peněz a první tři dny nemoci dokonce vůbec nic. A v roce 2009 budou platit 14 dní nemocenské zaměstnavatelé.

Česko patří mezi členské země Evropské unie s nejvyšší nemocností – těsně nad 6 %. Což velmi zjednodušeně znamená, že jestliže má český zaměstnavatel zajištěnou práci přesně pro 100 pracovníků, musí přijmout do hlavního pracovního poměru dalších 6 zaměstnanců. Protože přesně tolik jich nebude v práci, ale na nemocenské. V západní Evropě oproti tomu se nemocnost pohybuje okolo 3 %. Ke snížení nemocnosti má v příštím roce napomoci zavedení nového systému, kdy za první tři dny nemoci činí výše nemocenské 0 Kč. Být nemocný bude pro mnoho zaměstnanců luxus.

Kdo má na nemocenskou nárok?

Nemocenská náleží zaměstnanci, který je lékařem uznán práce neschopným k výkonu svého současného zaměstnání. Nemocenská náleží za období pracovní neschopnosti, za které náleží zaměstnanci započitatelný příjem (mzda, plat a další příjmy). Nemocenská se poskytuje za kalendářní dny a nárok na ni má zaměstnanec okamžitě po vzniku pojistného poměru.

Nárok na nemocenskou nemá ten, kdo si pracovní neschopnost přivodil v úmyslu vylákat nemocenské dávky, účastí ve rvačce, jako bezprostřední následek opilosti nebo zneužití omamných látek nebo při spáchání úmyslného trestného činu.

Mimo vyloučení nároku na nemocenskou může být zaměstnanci při porušení léčebného režimu nemocenská snížena. Místně příslušná Okresní správa sociálního zabezpečení může potom rozhodnout o sankci.

Zneužívání nemocenské po česku

V České republice v současné době neposkytují zaměstnavatelé zaměstnancům během nemoci mzdu ani nemocenskou. Lidé velmi často zneužívají výplaty nemocenských dávek. Když zaměstnavatel nemá pro zaměstnance práci, tak jej jednoduše pošle na nemocenskou. Podíl dávek nemocenského pojištění na sociálních příjmech lidí se pohybuje okolo 20 %.

Tento systém se ovšem změní od 1. ledna roku 2009, kdy je plánováno zavedení náhrady mzdy, kterou by měl první dva týdny zaměstnanci hradit zaměstnavatel. Tímto opatřením budou zaměstnavatelé snižovat nemocnost různými motivačními opatřeními a zvýhodňováním zaměstnanců s nízkou mírou nemocnosti.

<calculator id=„11“></cal­culator>

Hlavní změny od ledna 2008

Od příštího roku dochází k několika změnám při čerpání nemocenské. Další změny nás ještě čekají od ledna 2009, kdy začne platit zákon č. 187/2006 Sb. (byl již dvakrát odložen). Hlavní změny, na které se musíme připravit v příštím roce:




        Sazby nemocenské v příštím roce

        Nemocenskou v současné době po celou dobu vyplácí stát prostřednictvím příslušné Okresní správy sociálního zabezpečení. Výše nemocenské bude od příštího roku činit 60 % denního vyměřovacího základu (od 4. do 30. kalendářního dne pracovní neschopnosti), 66 % denního vyměřovacího základu (od 31. do 60. dne) a 72 % denního vyměřovacího základu (od 61. dne). Částka denního vyměřovacího základu zjištěná z rozhodného období se redukuje tak, že do částky 550 Kč se počítá 90 %, z částky nad 550 Kč do 790 Kč se počítá 60 % a k částce nad 790 Kč se nepřihlíží

        .

        Vyměřovací základ je úhrn příjmů zaměstnance (je totožný s vyměřovacím základem na pojistné na sociální zabezpečení) za předchozích 12 kalendářních měsíců před měsícem, v němž vznikl nárok na nemocenskou. Nemocenská se poskytuje nejdéle po dobu jednoho roku, jsou ale možné výjimky.

        Klesne nemocnost po roce 2009?

        Zásadní změnou od ledna 2009 potom bude zapojení zaměstnavatelů do vyplácení nemocenských dávek, a to po dobu prvních 14 dní. Tento systém funguje již v mnoha evropských zemích řadu let. V době pracovní neschopnosti po vymezenou dobu platí zaměstnanci mzdu či doplatek do výše plné mzdy nebo její části zaměstnavatel. Tento systém ještě zvyšuje finanční nároky na zaměstnavatele, kteří pak nemají zájem zaměstnávat občany, kteří jsou pravidelně nemocní. Protože jednak v daném období nepracují a ještě jim musí zaměstnavatel vyplácet nemocenské dávky.

        Například v Dánsku a Španělsku zaměstnavatelé dokonce vyplácejí a poskytují celé nemocenské dávky. V Portugalsku a Irsku naopak neposkytují zaměstnavatelé mzdu ani nemocenskou. Délka výplaty mzdy nebo nemocenské zaměstnavatelem se pohybuje od několika dní až po rok (např. Německo 6 týdnů, Rakousko 6 – 12 týdnů, Nizozemí dokonce celý rok). V Řecku a Švédsku pobírají zaměstnanci rozdíl mezi nemocenskou a mzdou od svého zaměstnavatele.

        Nejméně nemocní jsou Pražané

        Protože maximální výše nemocenské je limitována a zvláště první tři dny pracovní neschopnosti není nemocenská příliš vysoká, chodí občané s vyššími příjmy raději do práce i při lehké nemoci (nachlazení či kašel). Naopak občané s nižšími příjmy jsou na nemocenské podstatně déle.

        Nejméně jsou tak nemocní občané v Praze a Středočeském kraji, tedy v oblastech s nejvyššími průměrnými mzdami v Česku. Nejvíce jsou naopak nemocní občané v Olomouckém, Zlínském a Moravskoslezském kraji, tedy v oblastech s nejnižšími průměrnými mzdami v Česku.

        Nemocenská u našich sousedů

        Nemocnost v Evropě rok od roku klesá

        Nízká nemocnost v západoevropských zemích je souběhem několika faktorů. Jednak se ve většině zemí na výplatě nemocenské podílí i zaměstnavatel. Vyšší nemocnost není samozřejmě ve firmě vítaná a občané nechtějí přijít o dobré místo. Hlavně jsou však západoevropané vedeni k odpovědnosti za své zdraví – klade se důraz na prevenci a zdravý životní styl.

        Německo

        Na zajištění zaměstnanců pro případ nemoci se podílejí zaměstnavatelé a příslušné sociální instituce. Po dobu prvních 6 týdnů platí zaměstnavatel mzdu ve výši 100 %, potom dostává zaměstnanec již pouze nemocenské od sociální instituce. Výše nemocenské činí 70 % z průměrného příjmu občana za uplynulých 52 týdnů. Nejdéle je však nemocenská poskytována po dobu 78 týdnů během 3 let.

        Polsko

        Nemocenská je poskytována maximálně po dobu 6 měsíců, potom již má občan nárok na invalidní důchod. Jsou stanoveny dvě sazby nemocenské: 80 % z průměrného příjmu a 100 % z průměrného příjmů (platí pro pracovní úrazy a těhotné ženy). Zaměstnavatel vyplácí nemocenskou po dobu prvních 33 dní během kalendářního roku.

        Rakousko

        Zaměstnavatel platí zaměstnanci mzdu ve výši 100 % po dobu 6 – 12 týdnů (dle délky zaměstnání). Poté vyplácí 50 % mzdy po dobu 4 týdnů. Během těchto čtyř týdnů má zaměstnanec nárok rovněž na nemocenskou v poloviční výši (tj. 25 %), celkem tedy dostává 75 % příjmu. Při delší nemoci dostává zaměstnanec již pouze nemocenské dávky od příslušné sociální instituce. Výše nemocenské vyplácené příslušnou sociální institucí činí 50 % průměrné mzdy občana za uplynulých 12 měsíců. Nejvýše však 3  270 euro měsíčně. Nemocenská je poskytována maximálně po dobu jednoho roku, potom již má občan nárok na invalidní důchod.

        dan_z_prijmu

        Slovensko

        Výše nemocenské činí 25 % první tři dny nemoci, od 4. dne činí nemocenská 55 % z průměrného příjmu občana. Nemocenská je poskytována nejdéle po dobu 52 týdnů, potom již má občan nárok na invalidní důchod.

        Zdroj: „Sozial Kompass Europa“, Herausgeber: Bundesministerium fur Gesundheit und soziale Sicherung – Bundesrepublik Deutschland

        Myslíte si, že novou úpravou dojde ke snížení nemocnosti ?

        Byl pro vás článek přínosný?

        Autor článku

        Vydané knihy:. Evropská unie v otázkách a odpovědích (2002). Matematika zábavně a hravě (2002) . Sportovní matematika (2004) . Další publikační činnost: . Daně a právo v praxi (Aspi, a.s.

        Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).