Změny penzijního spoření v číslech: Nové poplatky místo poloviny ukrojí jen pětinu výnosů

Třetí pilíř penzijního systému čekají změny. Ministerstvo financí předložilo novelu, která výrazně omezí poplatky penzijních společností a zároveň penzijko zvýhodní pro děti a mladé do 30 let. Jak se změny propíšou na výnosech střadatelů a co na chystané změny říkají penzijní společnosti?

Přečtěte si také:

Lepší penzijko podle Schillerové: Zrušení poplatku za zhodnocení a vyšší státní příspěvek pro mladé

Poplatky ukrojí pětinu namísto poloviny

Právě kvůli poplatkům čelily penzijní společnosti v poslední době značné kritice. Tu odstartovala především studie ekonomického think tanku IDEA při CERGE – EI, která porovnala výsledky tuzemských penzijních fondů se slovenskými a švédskými fondy a poplatky označila za jeden z důvodů, proč tuzemské fondy v porovnání se zahraničím ztrácí. Podle propočtů autorů studie ekonomů Filipa Pertolda a Lukáše Nádvorníka můžou poplatky v závislosti na typu fondu ukrojit až polovinu výnosů.

Penzijní společnosti si přitom nyní mohou účtovat dva druhy poplatků: poplatek za správu majetku a poplatek ze zhodnocení. U obou typů jsou zákonem nastavené stropy. Nově má ale dojít ke zrušení poplatku za zhodnocení a sjednocení stropu u poplatku za správu, s výjimkou alternativních fondů, kde chce MF zachovat aktuální hranici.

Naše změny v oblasti důchodů přinesou lidem stovky tisíc korun. A představte si, že to není na úkor státního rozpočtu, ale na úkor těch, kteří tu na střadatelích neúměrně vydělávají, tedy bankovních domů. Penzijní společnosti jen loni na poplatcích ze soukromého penzijního spoření vybraly 8,4 miliardy korun a zisk z těchto poplatků je pro ně 60 %, uvedl na tiskové konferenci premiér Andrej Babiš. 

Zatímco dnes mohou poplatky klienty dynamických fondů připravit o víc jak polovinu (56 %) výnosu, po zavedení změn by to podle propočtů zveřejněných ministerstvem měla být necelá pětina (16 %), přičemž úspory modelového klienta by se za 35 let spoření zvýšily o milion korun.

Z našich výpočtů vyplývá, že pokud by k žádné poplatkové změně nedošlo, pak by příjmy penzijních společností z poplatků v roce 2036 mohly přesáhnout 50 miliard korun. Při navržené úpravě se přibližně do roku 2034 vrátí vybrané poplatky na dnešní úroveň. Přínos pro klienta je na druhé straně obrovský. Pokud se klient rozhodne pro čerpání dvacetileté renty, pak dosáhne na její trojnásobnou výši, vysvětlil ekonom Lukáš Nádvorník.

Motivace ke spoření pro mladé

Podle ministryně financí Aleny Schillerové je zřejmé, že se tento zásah do poplatků nebude bankám a penzijním společnostem líbit. Poradí si s ním ale stejně, jako si poradily s eliminací poplatků za běžné bankovní služby, komentovala s tím, že ztrátu z těchto poplatků mají penzijním společnostem vykompenzovat další opatření, která přivedou až půl milionu klientů za menší náklady.

Má jít o změny, které cílí na mladé střadatele a také rodiče malých dětí. První je snížení minimální měsíční úložky pro připsání státního příspěvku. Ta musí od roku 2024 činit přinejmenším 500 Kč. Nově má být možné nezletilým střadatelům – tedy dětem ve věku 0 až 18 let – spořit s přispěním státu už od 100 Kč.

Zvednout se má ale i samotný státní příspěvek – ten aktuálně činí 20 % z úložky od 500 Kč do 1700 Kč. Střadatelům do 30 let chce ale nyní stát přispívat 40 %. Při měsíčním vkladu 1000 Kč by tak namísto nynějších 200 Kč získali 400 Kč.

Konečně poslední změna, která má cílit na mladé, je možnost jednorázového výběru třetiny naspořených peněz. To půjde maximálně do 36 let věku klienta a po odspoření přinejmenším 10 let. Při tomto jednorázovém výběru nebude podle Schillerové nutné dokládat žádný účel a nebude mít na střadatele žádné sankční dopady jako vracení státního příspěvku či dodanění. Doposud byl výběr možný jen mezi 18. a 20. rokem života.

Vedle včasného startu spoření na stáří je ale podle odborníků stěžejní také správná volba investiční strategie. Ministerstvo proto zavádí povinnost nabízet strategii životního cyklu, u které se peníze automaticky investují nejprve do dynamických fondů a se stoupajícím věkem investora se přechází na konzervativnější strategii. 

Ministryně konkrétně chce, aby v rámci strategie životního cyklu klient do 50 let věku investoval přinejmenším 80 % svých investic do akciového fondu, a maximálně 10 % do alternativního fondu. Po dosažení 50 let se jeho investice začnou postupně překlápět do konzervativního fondu. 

Tyto strategie životního cyklu půjde navíc nabízet bez investičního dotazníku, který je jinde povinný. Právě toto opatření má podle Schillerové penzijním společnostem pomoci uspořit peníze. Podle ekonoma Lukáše Nádvorníka navíc investiční dotazník mnohdy představuje významnou bariéru pro vstup do penzijka.

Kdo nebude chtít strategii životního cyklu, bude mít nadále možnost projít si dotazník a pak si individuálně nastavit rozložení investic podle vlastní volby.

Nižší poplatky automaticky neznamenají vyšší výnos, říkají penzijní společnosti

Dle očekávání má dojít také ke zrušení transformovaných fondů penzijního připojištění. Podle Schillerové jde o přežitek z minulosti. Garance černé nuly dávala smysl v 90. letech, ale dnes jde o brzdu bránící tomu, aby se peníze zhodnocovaly. Každému, kdo tam je, velmi doporučuju přechod do doplňkového penzijního spoření, uvedla. Činnost transformovaných fondů chce Schillerová ukončit k 31. 12. 2036. 

Návrh změny zákona nyní Ministerstvo financí předloží do mezirezortního připomínkového řízení a do konce června by ho ještě měla projednat vláda. Následně o něm budou rozhodovat poslanci, a pokud projde, změny začnou platit od roku 2027.

Podle Pertolda jde o významnou reformu, která pomůže 4 milionům lidí k lepšímu zajištění na stáří. Další opatření v této reformě významně pomohou i penzijním společnostem. Mohou získat až půl milionu nových klientů, kteří s nimi, pokud půjde o mladé klienty, budou opravdu dlouhodobě a mohou jim prodávat i další produkty. Pozitivně hodnotíme také snížení administrativy a bariér pro vstup vlastně odbřemení penzijní společnosti od toho, aby musely využívat finanční zprostředkovatele, na které často vynakládají nemalé prostředky, uvedl.

K chystaným změnám se vyjádřila také Asociace penzijních společností. Ta s předkládanými návrhy souhlasí, vyjma opatření týkajících se poplatků. Argumentuje přitom nezávislou studií poradenské společnosti EY, kterou si nechala zpracovat, a která stanovila reálné náklady penzijních společností na 0,82 %. Asociaci vadí, že ministryně Schillerová přesto snížila poplatek na 0,5 % a pracovala přitom se studií IDEA-CERGE. Její autoři ale přiznali, že nezahrnuli data všech poskytovatelů penzijka v ČR a zároveň nezahrnuli všechny náklady (např. na kapitál). Změny tedy stojí na chybných vstupních informacích, stojí v prohlášení Asociace.

Navrhované snížení podle penzijních společností povede ke zcela zásadní nerovnováze mezi příjmy a náklady penzijních společností, které nebudou schopné pokrýt. Výsledkem by byla v dlouhodobém, ale i střednědobém, pohledu ekonomická neudržitelnost provozování penzijního spoření v současné podobě pro všechny penzijní společnosti, říká Radek Moc, prezident Asociace penzijních společností.

Penzijní společnosti by podle něj byly nucené přejít na pasivní způsob správy peněz klientů, který by spočíval hlavně v nakupování levnějších nástrojů na rozvinutých trzích. Nižší poplatky samy o sobě totiž negarantují vyšší výnosy pro klienty, pokud budou zároveň omezeny schopnosti penzijních společností dlouhodobě a profesionálně spravovat svěřená aktiva, varoval.