„Muži, jsem sice císařovna, ale chci být raději papežkou! Jdi ke kambale!“ „Ale, ženo,“ zděsil se rybář: „co bys všechno nechtěla?! Papežkou být nemůžeš, papež je vždy jen jeden v celé Kristově říši! Papežkou tě nemůže kambala udělat!“ „Muži,“ řekla: „chci být papežkou! Okamžitě tam jdi! Ještě dnes musím být papežkou!“ „Ne, ženo!“ řekl rybář: „To nemohu po kambale chtít! To je příliš! Co si to přeješ? Papežku z tebe udělat nedokáže!“ „Muži, dost toho hloupého tlachaní!“ řekla žena: „Mohla mě udělat císařovnou, tak mě udělá také papežkou! Jdi tam ihned! Jsem císařovna a ty jsi stále můj muž!“
Problém s tím "vnitřním dluhem" je, že když tento ideologickomanipuilační nástroj znáš, tak je jedině směšný. Ono si uvědom, že se jedná o desítky let starý nástroj. Pravda, vymyslela ho chytrá hlava. Ale jakmile se jednou proflákne a dostane do obecného povědomí, nemůže po desítkách let užívání účinkovat stejně účinně, jako když byl nový.