Hlavní navigace

Zlaté časy života v socialismu? Zavzpomínejte s námi na realitu i vtipy

Autor: Depositphotos
Radovan Novotný

Byly to doby, kde se vtipy kritizující ekonomiku a hospodářství staly středem lidové slovesnosti. Do dnešní doby se nám tak zachovalo nejedno žertovné povídání, které tehdejší dobu výstižně popisuje.

Socialistické hospodaření a fronty

Nezájem o věci veřejné, klesající schopnost socialistického zřízení zajistit zboží a služby základní potřeby, neschopnost plnit sliby, perspektivy stagnující životní úrovně a kvality života – to vše se odráželo v lidové slovesnosti. Nejeden humorně pojatý popis socialistického realismu vypráví o tom, jak to v socialistické ekonomice skřípalo.

Přestože měl každý práci, nikdo se nepředřel. A i když se nikdo nepředřel, plány se plnily na 100 %. Jenže i když se plány plnily, místo zboží byly běžné fronty a pořadníky. Přestože se toho moc oficiálně koupit nedalo, leccos se dalo sehnat pod rukou. Bylo to i kvůli tomu, že se mnozí řídili heslem kdo nekrade, okrádá rodinu. Divem socialismu tak bylo, že i když mnozí kradli, nikde nic nechybělo.

Terčem posměchu byl všudypřítomný nedostatek, nutnost všechno shánět, černý trh v podobě podpultového zboží nebo pořadníky. Když přijel Američan do Československa a uviděl u obchodu s ovocem a zeleninou frontu, ptal se, co to je. Průvodce odpověděl: To je fronta na banány. Američan nevěřícně pokýval hlavou a řekl: Tak to bych si je raději koupil.

Vítěžství socialismu a fronty.
Autor: Google Inc. Výsledek vyhledávání „socialismus nedostatkové zboží“

Vítězství socialismu a fronty.

Nedostatek a slabiny ekonomiky v dobách reálného socialismu postihl také instituci v podobě imaginárního socialistického pekla. To se zloděj po zaklepání u nebeské brány dozvěděl, že jeho duše patří peklu. Od svatého Petra dostal ale i radu: Až se budou ptát, zda si vyberete peklo kapitalistické, nebo socialistické, vyberte si to socialistické. Zloději to nedalo a ptal se proč. Odpověď zněla: V pekle mají hříšníci trpět na lůžku s hřebíky, přičemž jsou přejeti parním válcem. V socialistickém pekle je ale výhoda v tom, že někdy nejsou hřebíky, jindy je porouchán válec, a když náhodou všechno je, pak je řidič parního válce opilý a není schopen řídit.

Kubánské pomeranče a Rádio Jerevan

Když už československý spotřebitel v dobách minulých narazil na pomeranče, byly to pomeranče kubánské, které moc chutné nebyly. Československo tímto asi pomáhalo Kubě jako spřátelené socialistické zemi realizovat exporty. Když už jsme u Kuby, vzpomeňme otázku Můžete vyjmenovat tři úspěchy kubánských revolucionářů? Odpověď zněla Jasně, vzdělání, zdravotní péče a sport. Dotazující spokojen nebyl a obratem položil další otázku: A můžete jmenovat tři nedostatky? Odpověď následovala: Hmm, snídaně, oběd, večeře.

Jeden z dotazů týkajících se Kuby směřující na Rádio Jerevan zněl Víte něco o telegramech mezi Kubou a Sovětským svazem? Ano, Kuba nejprve psala: Země hladoví, pošlete obilí! Odpověď ze Sovětského svazu zněla: Musíte si utáhnout opasky! A odpověď z Kuby? Pošlete nám opasky!

Připomeňme, že Rádio Jerevan byla hypotetická rozhlasová stanice, která měla rubriku pro dotazy posluchačů. Protože se odpovídalo propagandisticky, překrouceně a formou jinotajů, stala se tato rozhlasová stanice obsahem mnoha vtipů. Jako příklad vezměme otázku na Rádio Jerevan: Jaký je rozdíl mezi sovětskou a americkou pohádkou? Odpověď: Zatímco americká pohádka začíná ‚bylo jednou‘, tak za sovětská začíná tím, že ‚jednou bude‘.

Zvídavá otázka na Rádio Jerevan: Co je to chaos? Odpověď: Na otázky, který se týkají naší průmyslové základny, kvůli rozsáhlosti odpovědí, neodpovídáme. Do třetice dejme jednu z otázek směřujících do fiktivního rozhlasového studia: Opravdu za námi USA zaostávají jak ekonomicky, vojensky i kulturně? Odpověď: Jistě. Je ale obtížné je o tom přesvědčit.

Stínová ekonomika, zelináři a meloucháři

Bývaly to doby, kdy stínová ekonomika a černý trh formoval nabídku lecčeho k životu potřebného. Prodávalo se pod pultem, chtělo to mít v obchodě známého, který podpultové zboží za menší úplatek schoval. Chtěl-li někdo zboží z dovozu, chtělo to obrátit se na veksláka a získat tuzexové poukázky potřebné pro nákup v Tuzexu. Neuspokojování potřeb občanů prostě vytvářelo podhoubí pro stínovou ekonomiku.

Tuzex aneb Bony, vole, bony. Nechceš bony?
Autor: Google Inc. Výsledek vyhledávání „tuzex“

Tuzex aneb Bony, vole, bony. Nechceš bony?

Podnikavý zelinář, řezník, melouchář, osoby, které se staraly o to, aby bylo to, co bylo poptáváno, bylo zajištěno, se jaksi terčem vtipů moc nestávali. Zato byli terčem strážců socialistické morálky a strážců tehdejších zákonů: Ti se mají, ti si dokáží vydělat!Musíme s nimi zatočit!

Sáhněme do dobových záznamů a slov tehdejších zákonodárců: Přesto, že orgány činné v trestním řízení (…), přesto, že zejména spekulace s valutami a tuzexovými poukázkami na veřejných prostranstvích byla výrazně potlačena, problém se – otevřeně řečeno – vyřešit nepodařilo. A přece právě nákladný způsob života některých občanů, (…) výrazně negativně (to) ovlivňuje právní vědomí, svádí k napodobování, ale co je nejhorší – narušuje přesvědčení o sociální spravedlnosti. Nejde (…) o obhajobu některých rovnostářských tendencí, ale o řešení situace, která je v rozporu se samou podstatou socialismu.

Galerie: Jak vypadaly reklamy na jídlo před 40 lety?

Rozdíl mezi kapitalismem a socialismem

A co že to byl ten socialismus? Pohledem lidové slovesnosti šlo o zřízení, které směle překonávalo překážky, které by se v jiném společenském zřízení vyskytnout nemohly. Měli-li jste dvě krávy, museli jste se podělit se svými sousedy. Pak jste se museli navzájem dohadovat, kdo bude za co zodpovídat a kdo by měl dostat kolik mléka. Ve výsledku to ale dopadlo tak, že se mezitím o krávy nikdo nestaral, tyto zemřely hladem a mléko neměl nikdo.

Vezměme jeden vtip, který se snaží charakterizovat různé politické síly. Přišel Pepíček za tatínkem a ptal se: Tati, co je to politika? Jak bych to jenom vysvětlit, reagoval otec. Je to jako u nás, já jsem ten kapitalismus, vydělávám peníze a donesu je domů. Maminka je socialistickou vládou. Ta mi peníze sebere, něco si nechá a zbytek rozdělí, jak se jí to líbí. Naše služebná, to je jakoby proletariát, tedy dělnická třída, protože pracuje a my jí za to platíme. Dědeček představuje odbory, dává pozor na to, abychom dělnickou třídu nevykořisťovali. Ty, Pepíčku, ty jsi ten lid, pro který to všechno děláme. A tvůj bratříček, ten je naše společná budoucnost.

Pepíček pod vlivem sdělené moudrosti usíná, ale v noci ho probouzí pláč bratříčka. Jde tedy do rodičovské ložnice, kde najde jenom matku. Nemůže ji probudit, tak jde do pokoje služky. Zde vidí tatínka, jak si užívá pěkné chvíle se služebnou. Než se z pokoje vytratí, zahlédne dědečka, jak dění v pokoji služky pozoruje za oknem. Je rozčarovaný, ale protože bratříček už nepláče, usíná.

Ráno tatínek vyzvídá: Tak co Pepíčku, už víš, co je to ta politika? Pepíček odpoví: Ano, už vím, ale je to trochu jinak, než si mi to vysvětloval. A jak tedy myslíš, že to je? Hmm, kapitalismus zneužívá dělnickou třídu. Odbory tomu nečinně přihlíží, když mezitím socialistická vláda klidně spí. Lid všichni ignorují a naše společná budoucnost leží ve sra.kách.

Socialistické vtipy (od Lenina po Brežněva)
Autor: Google Inc. Výsledek vyhledávání „socialismus vtipy“

Socialistické vtipy (od Lenina po Brežněva)

Vtipů o socialismu je mnoho. To třebas Pepíček doma vyprávěl, co soudružka učitelka vykládala o socialismu a komunismu. Socialismus už máme a komunismus bude, když už v obchodě nebudeme muset platit a všechno, co potřebujeme, dostaneme zadarmo. Pepíček byl z toho poněkud zmatený a chtěl to vysvětlit. Tatínek to pojal takto: Byl jednou jeden velký muž, který postavou vlastně ani tak velký nebyl. Jmenoval se Lenin, ale původně se takto nejmenoval, byl to Uljanov. Ten měl kamaráda, ale vlastně to žádný kamarád nebyl – jmenoval se Stalin. Doopravdy bychom neměli říkat Stalin, když se ve skutečnosti jmenoval Džugašvili. No a tihle dva kamarádi spolu dělali změny, které začali v Říjnové revoluci. A to vlastně ani nebyla revoluce, ale puč, a ten nebyl v říjnu, ale v listopadu… Pepíček byl z toho otřesen a zvolal: Tak to je teda pěkný bo.del! Vidíš, Pepíčku, tak teď jsi pochopil, co to ten socialismus a komunismus vlastně je.

A co vy? Vzpomínáte na nějaký dobový socialistický vtip? Vzpomínáte na všudypřítomná hesla?

akce_urok

Buduj vlast, posílíš mír. Proletáři všech zemí, spojte se. Mír dětem celého světa! Kam se poděly doby, kdy na sirkách byla hesla Blahobyt dokážeme vyrobit!?

Plán nejenom splníme, ale i překonáme!
Autor: Google Inc. Výsledek vyhledávání „Blahobyt dokážeme vyrobit!“

Plán nejenom splníme, ale i překonáme!

Podívejte se také na staré reklamy bank a pojišťoven:

Našli jste v článku chybu?