Polostátní energetická skupina ČEZ je na začátku cesty k zestátnění. Odsouhlasila to na valné hromadě, která se letos uskutečnila netradičně už 1. června, většina akcionářů (přes 90 % přítomných hlasů). Zároveň už je jasno i o výši dividendy.
První kroky k zestátnění ČEZu
Současná vláda označuje zestátnění ČEZu jako jednu ze svých priorit, ráda by to stihla nejpozději do konce volebního období. Chce tak firmě umést cestu k větším investicím. V současnosti stát ve skupině drží asi 70 % akcií, zbytek připadá na minoritní akcionáře.
Valná hromada v pondělí odsouhlasila rozdělení podniku, v rámci kterého dojde k vyčlenění nevýrobní části (např. trading, prodej a distribuce energií, energetické služby) do nové dceřiné společnosti s pracovním názvem DSZS. Převod by měl probíhat asi v prvním kvartálu příštího roku. V dceřiné společnosti bude energetická skupina držet 51 % a zbylý 49% podíl se do budoucna nabídne investorům.
Tímto krokem by ČEZ získal financování pro případný výkup cenných papírů od minoritních akcionářů. Tím by došlo k zestátnění výrobní části společnosti. Výkup od minoritních akcionářů by ale měl být předmětem schvalování později.
Podle představenstva navíc může dceřiná společnost lépe dosáhnout i na jiné zdroje financování. Například proto, že už nebude spojena s provozem jadrných či uhelných elektráren, což mohlo vést ke ztrátě zájmu ze strany některých investorů.
Jasno je i o dividendě
Valná hromada zároveň posvětila i navrhovanou výši dividendy na 42 Kč na akcii, přičemž jde o 80 % očištěného zisku. Celkově ČEZ na dividendách rozdělí asi 23 mld. Kč. Stát si jako majoritní vlastník přijde asi na 16 mld. Kč. Dividenda má být splatná od 3. srpna.
Minulý rok byla dividenda ve výši 47 Kč na akcii, ta letošní patří svou úrovní za poslední roky k těm nižším.
Změny v dozorčí radě
Valná hromada do dozorčí rady odhlasovala pět nových členů dozorčí rady, zatímco čtyři stávající s účinností od 2. června 2026 odvolala.
Novým členem dozorčí rady se stal poslanec za SPD Radim Fiala, dále Josef Kotrba ze Svazu energetiky, vrchní ředitel sekce státního rozpočtu ministerstva financí Karel Tyll, náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž a vrchní ředitel právní sekce a majetku státu ministerstva financí Petr Bejček.
Odvolán byl naopak hejtman Libereckého kraje Martin Půta, advokát Václav Kučera, předseda dozorčí rady Radim Jirout a místopředseda dozorčí rady Roman Binder.
Je to rozumný plán, říkají ekonomové
Podle Jana Rašky, analytika Fio banky, je provedení změny plánováno rozumně. Když už zestátňovat ČEZ, tak tato navržená forma si mi zdá rozumná a logická. Stát nepotřebuje vlastnit celý ČEZ, tedy včetně distribuce, resp. zákaznického segmentu. Prodat soukromým investorům v zákaznickém segmentu až 49% podíl, získané prostředky následně použít na odkup 30% podílu minoritních akcionářů, to je plán, jenž podle mého názoru dává smysl,
okomentoval vládní plány Raška s tím, že stát tak může, bez vlivu na státní rozpočet, poměrně elegantně ovládnout výrobní aktiva ČEZu.
Dokonce si myslím, že by v zákaznickém segmentu mohlo dojít k prodeji i většího než 49% podílu. Mateřský ČEZ, potažmo stát podle mého názoru nemusí nutně v distribuci elektřiny vlastnit většinu, když toto odvětví stát již reguluje prostřednictvím Energetického regulačního úřadu. Získal by se tím ještě větší finanční polštář potřebný k zestátnění výroby, resp. k dalším investicím, které ČEZ bude muset v budoucnu realizovat. Ale rozumím tomu, že si ČEZ, potažmo stát chtějí ponechat manažerskou kontrolu nad zákaznickým segmentem,
uvedl dále ekonom Fio banky.
Rozumím tomu, že ze strategického pohledu by stát chtěl kontrolovat výrobní aktiva, zejména jaderné elektrárny. Dalším důvodem je plán stavět nové jaderné bloky, což nikdo jiný než stát v současném tržním prostředí neudělá,
uvedl také ekonom Komerční banky Bohumil Trampota. ČEZ je nyní brán jako výrobce elektřiny. Pokud by došlo k restrukturalizaci, část by stále byla výrobní, ale ta druhá už by byla v sektoru regulovaných operací. A tento sektor, právě kvůli regulaci (má stabilní a předvídatelné hospodaření) je oceněn výše. Zatímco výrobci („starý“ ČEZ) se potýkají s cenami elektřiny, které v žádném případě nejsou stabilní ani dobře predikovatelné. A proto mají výrobci nižší multiplikátory. Tj. zjednodušeně můžeme říct, že hodnota výrobce je stejná, ale hodnota regulovaného byznysu vyčleněním do samostatné společnosti je vyšší,
vysvětlil Trampota s tím, že jak se vyčlení a prodá část společnosti se zmíněná hodnota odemkne, takže celková hodnota ČEZu (rozděleného na výrobní a nevýrobní společnosti) vzroste.
Pokud stát prodá v nevýrobní firmě 49 % ocenil bych, a nejen já, ale i ostatní investoři a bez diskusí i pražská burza, kdyby prodej proběh formou primárního úpisu (IPO) na pražské burze. Z mého pohledu by si stát/ČEZ mohl dovolit prodat i vyšší podíl – z podstaty regulovaného byznysu, který tak jako tak kontroluje přes regulátora. Ale o IPO ještě není rozhodnuto. Je to jedna z možností. Z mého pohledu pravděpodobná,
předpokládá ekonom z Komerční banky.
Měli by se drobní akcionáři bát?
Co se týče ceny akcie ČEZu, ta je podle mínění Jana Rašky v současnosti už na relativně vysokých úrovních. I tak zde ale vidí prostor pro další růst: Nadcházející transformace ČEZu má z mého pohledu potenciál ještě o něco navýšit hodnotu ČEZu, respektive cenu akcie. Případné atraktivní nacenění zákaznického segmentu v rámci prodeje 49% podílu může totiž mít v konečném důsledku příznivý dopad do valuace celého ČEZu. Nadále držet akcie ČEZu tak podle mého soudu nemusí být špatně zvolená investiční strategie,
myslí si Raška z Fio banky a dodává, že rizikem podle něj může být například časové hledisko. Pokud by se totiž transformační proces protahoval, ztrácel by na transparentnosti a to by pak mohlo cenu akcie ovlivnit naopak negativně.
Příznivou výkupní cenu pro minoritní investory předpokládá také Bohumil Trampota z Komerční banky. Jsem přesvědčen, že existuje velká skupina investorů, kteří spekulují na výkup minoritních podílů, tzn. že spekulují na prémii k výkupní ceně. Pokud chce majoritní vlastník vykoupit minority, čekal bych, že cenu výkupu „osladí“, aby motivoval stávající akcionáře svůj podíl prodat,
naznačil a dodal, že předpokládá prémii k tržní ceně ve výši nižších až středních desítek procent. Pokud by ale došlo k vysokému růstu tržní ceny, může se podle něj stát, že už bude tato prémie pravděpodobně nějakým způsobem zaceněna.
