Hlavní navigace

Žena odkázala dědicům miliony, přesto se spolu soudili kvůli dědickému podílu po její matce

Autor: Depositphotos
Tomáš Zilvar

Můžou dědictví snížit dědické podíly, které vaši sourozenci dostali od prarodičů? Na co máte ze zákona nárok a můžete dostat z dědictví víc, když na vás prarodiče zapomněli?

Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

V roce 2015 zemřela paní, vdova – zůstavitelka, která po sobě nezanechala závěť. Její poměrně značný majetek (čistá hodnota pozůstalosti po odečtení dluhů činila krásných 13 062 793 Kč) si tedy měli rozdělit dědici, kteří dědictví neodmítli, podle zákonné posloupnosti.

Pro přehlednost si je a další osoby označíme čísly: Její děti 1, 2, 3 a místo syna 4, který zemřel ještě dříve než jeho matka, tedy sama zůstavitelka (čili ji syn předemřel), jeho děti (čili vnuci resp. vnučky zůstavitelky) 5, 6, 7.

Jak se dědí po rodičích a manželovi

V první dědické třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným
dílem. Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti, jak určuje občanský zákoník. Podle něj tak v popisovaném případě dědí dědici 1, 2, 3 každý jednu čtvrtinu pozůstalosti a dědici 5, 6, 7 každý jednu dvanáctinu pozůstalosti. Jenže dědici 1 a 2 se domáhali, aby při stanovení dědických podílů bylo přihlédnuto k tomu, že v minulosti dědic 3 a osoba 4 (zemřelý syn), po kterém dědí vnuci, tedy dědici 5, 6 a 7,  nabyli část dědictví v rámci řízení o pozůstalosti po matce zůstavitelky (paní zesnulé v roce 2015), která zemřela již v roce 1950. Šlo o podíly na nemovitostech a k tomu za ně zůstavitelka uhradila dluhy, které na ně s nabytím těchto nemovitostí přešly, aniž
sama žádala povinný díl z pozůstalosti. Chtěli také, aby došlo k modifikaci dědických podílů v souvislosti s péčí o zůstavitelku.

Dědici 1 a 2 si tedy přáli získat z majetku více (v důsledku zejména snížení dědických podílů jiných dědiců prostřednictvím zápočtu majetkových aktiv, které již v rodině získali dříve, právě na jejich dědické podíly), když žádali, aby to bylo zohledněno. A tak se nejen soud prvního stupně, soud odvolací, ale i Nejvyšší soud (ten v roce 2019) musely znovu zabývat výsledky dědického řízení, které skončilo v roce 1951. My si na jeho
pozadí připomeneme institut zápočtu na dědický podíl a ozřejmíme si další nové výklady Nejvyššího soudu.

K čemu slouží zápočet na dědický podíl čili jeho snížení

Při dědění podle zákonné posloupnosti, pokud se tedy nedědí podle závěti, zákon přímo
stanoví dědické podíly jednotlivých dědiců. V první třídě dědiců (která se uplatní v popisovaném případě) jsou dědické podíly dětí zůstavitele stejné, namísto dítěte, které nedědí, jeho podíl nabývají stejný dílem jeho děti. Současně je však stanoveno, co se na tento dědický podíl každého z dědiců započte. Jinak řečeno oč se sníží. Požadavek zápočtu má sloužit spravedlivému rozvržení majetkového přínosu pocházejícího od zůstavitele do majetku dědiců.

Cílem je odstranit, resp. snížit majetkové disproporce mezi dědici, pokud mají svůj původ v majetkových zdrojích plynoucích od zůstavitele. Účelem institutu započtení je tedy dosažení alespoň přibližného či částečného srovnání (vypořádání) hodnoty majetku nabytého jednotlivými dědici jak dědictvím, tak bezplatným převodem za života zůstavitele. Při dědění ze zákona je předmětem započtení na dědický podíl vše, co dědic obdržel bezplatně od zůstavitele za jeho života nad rámec obvyklého darování, tj. například mimo rámec příležitostných darů (zejména obvyklé dary k narozeninám, jmeninám, vánocům, rodinným výročím, ukončení studia, svatbě, narození dítěte apod.). Má jít o věnování bez odpovídajícího případného protiplnění ze strany pozdějšího dědice, které svou povahou a výší překračuje obvyklá darování odpovídající výdělkovým a majetkovým poměrům dárce. Z možnosti započtení jsou dále vyloučena plnění, k nimž byl zůstavitel ze zákona povinen, například poskytovat výživné.

Co říká zákon

A teď se podívejme přímo na znění zákona. Na povinný díl (to, co má jako minimum dědic ze zákona z dědictví získat) se započte vše, co nepominutelný dědic (dítě, popřípadě jeho potomek) z pozůstalosti skutečně nabyl odkazem nebo jiným zůstavitelovým opatřením. Na povinný díl se započte i to, co nepominutelný dědic od zůstavitele bezplatně obdržel v posledních třech letech před jeho smrtí, ledaže zůstavitel přikáže, aby se započtení provedlo za delší dobu, potomku se kromě toho započte i to, co od zůstavitele bezplatně obdržel dědicův předek.

Při započtení se však nepřihlíží k obvyklým darováním. Na povinný díl potomka se započte to, co mu zůstavitel dal za svého života na úlevu v nákladech spojených se založením samostatné domácnosti, se založením manželského či obdobného soužití nebo s nástupem povolání či započetím podnikání. Na povinný díl se započte i to, co zůstavitel použil na úhradu dluhů zletilého potomka. Stalo-li se tak dříve než v posledních třech letech před zůstavitelovou smrtí, provede se započtení, pokud zůstavitel neprojeví opačnou vůli.

Diners_Vanoce2019

Potomkovi, který vstupuje na místo svého předka, se započte na povinný díl i to, co takto dostali od zůstavitele jeho rodiče, na jejichž místo vstupuje. Dědí-li se podle zákonné dědické posloupnosti, má dědic právo požadovat po ostatních dědicích vypořádání, pokud se staral o zůstavitele delší dobu nebo přispěl značnou měrou k udržení či zvětšení zůstavitelova majetku prací, peněžitou podporou nebo podobným způsobem, aniž byl za to odměňován.

Výhody od prarodičů se nezohledňují

Nejvyšší soud ČR však při řešení popsaného případu dědického sporu ve svém usnesení vyložil, že z občanského zákoníku jednoznačně vyplývá, že plnění, která lze započítat na dědický podíl dědice, je vždy plněním ze strany zůstavitele, ať již formou darování, nebo plnění dluhů za dědice. Nelze z nich dovozovat, že by k zápočtu mohlo sloužit také to, co dědic zůstavitele nabyl po předkovi zůstavitele (v dané věci po matce zůstavitelky), eventuálně zohledňovat skutečnosti, pro které sám zůstavitel po svém předkovi dědictví (pozůstalost) nenabyl, popřípadě byl povinen splnit.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).