Podle zákona za některé pojištěnce zdravotního pojištění platil tento povinný odvod stát. Nejčastěji se zmiňují studenti a lidé na zaslouženém odpočinku, ale je jich mnohem víc:
- Nezaopatřené děti
- Poživatelé důchodů
- Ženy na mateřské a rodičovské dovolené, ženy pobírající peněžitou pomoc v mateřství
- Muži po dobu své nepřítomnosti v práci, po kterou se jim poskytuje peněžitá pomoc podle předpisů o nemocenském pojištění
- Příjemci rodičovského příspěvku
- Uchazeči o zaměstnání
- Osoby pobírající dávky sociální péče z důvodu sociální potřebnosti
- Osoby převážně nebo úplně bezmocné
- Osoby pečující o převážně nebo úplně bezmocnou osobu
- Osoby pečující o dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě
- Osoby pobírající příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu starší 80 let, která je částečně bezmocná, nebo o osobu starší 80 let, která podle vyjádření ošetřujícího lékaře potřebuje péči jiné osoby
- Osoby konající základní (náhradní) službu v ozbrojených silách, další službu nebo civilní službu a osoby povolané k vojenskému cvičení
- Osoby ve vazbě nebo výkonu trestu odnětí svobody
- Mladiství, umístění ve školských zařízeních pro výkon ustavní výchovy a ochranné výchovy
- Osoby celodenně, osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku
- Osoby, které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, které však nesplňují podmínky pro jeho přiznání
- Osoby s trvalým pobytem na území ČR, příjemci dávek nemocenského pojištění, za které není plátcem pojistného zaměstnavatel ani stát, které neplatí pojistné ani jako osoby samostatně výdělečně činné
- Osoby vykonávající dlouhodobou dobrovolnickou službu
Mnohé z uvedených osob si mohly, nebo nově mohou přivydělávat či pracovat nebo podnikat, aniž by přišly o svůj „status osoby, za níž platí pojištění stát“.
Stát za každou osobu z výše uvedených skupin platil zdravotní pojištění ve výši 13,5 % z vyměřovacího základu. To zůstává i nadále. Zatím. Dosud si osoba, za kterou platil pojištění stát, mohla od svého základu pro výpočet pojistného odečíst částku, která odpovídala vyměřovacímu základu, z něhož pojistné už zaplatil stát – dnes aktuálně 3520 Kč. Od měsíce srpna to již neplatí.
Období | Odpočet |
---|---|
1.1. 1993 – 31.12. 1995 | 1.694 Kč |
1.1. 1996 – 30.6. 1996 | 1.925 Kč |
1.7. 1996 – 31.12. 1997 | 2.000 Kč |
1.1. 1998 – 30.6. 1998 | 2.120 Kč |
1.7. 1998 – 30.6. 2001 | 2.900 Kč |
1.7. 2001 – 31.12.2002 | 3.250 Kč |
1.1.2003 – 31.12.2003 | 3 458 Kč |
od 1.1.2004 | 3 520 Kč |
Když si například student vydělal na brigádě v červenci částku 3520 Kč, nezaplatil žádné zdravotní pojištění. Nezaplatil ani daň, protože měl dostatečně vysoké nezdanitelné částky. Vydělá-li si stejnou částku v srpnu, na zdravotním pojištění zaplatí 159 Kč. Jeho zaměstnavatel odvede dalších 317 Kč.
Změna nezasáhne všechny „státní pojištěnce“ stejně. Nejhůře na tom budou právě osoby, jejichž přivýdělek se blíží oněm magickým 3520 Kč. Čím vyšší přivýdělek bude student, důchodce či další mít, tím méně na něho změna dopadne. Placené pojistné snižuje základ daně z příjmů.
Zrušení odpočtů ze základu pro výpočet pojistného zdravotního pojištění dopadne na zaměstnance, kterých se týkal, 107 až 159 korunami,
uvedl Tomáš Červinka z VZP.
Výše příjmu | Zvýšení zdravotního pojištění | Snížení daní | Celkový efekt |
---|---|---|---|
3 520 Kč | 159 Kč | 0 Kč | 159 Kč |
10 000 Kč | 159 Kč | 24 Kč | 135 Kč |
20 000 Kč | 159 Kč | 32 Kč | 127 Kč |
30 000 Kč | 159 Kč | 40 Kč | 119 Kč |
40 000 Kč | 159 Kč | 51 Kč | 108 Kč |
Částky jsou zaokrouhleny.
Snížení daní a celkový efekt závisí na nezdanitelných částkách a odčitatelných položkách ze základu daně z příjmů.
Zvýšený odvod zaměstnavatele je vždy o 317 Kč, pokud příjem zaměstnance dosahuje alespoň 3520 Kč.
Podnikatelé, za které pojištění platí stát, jsou na tom o něco lépe. Tedy, méně hůře. Sice platí celých 13,5 %, nikoli 4,5 % jako zaměstnanci, za něž zaměstnavatel doplácí 9 %, ale pouze z 40 % vyměřovacího základu.
Vyměřovací základ podnikatelům – studentům (penzistům aj.) od tohoto měsíce vzroste o 3520 Kč, čili jejich povinnost odvodů se zvýši o 191 Kč po zaokrouhlení. O tuto částku navíc budou moci snížit daňový základ, čímž celkový dopad změny ještě poklesne.
Kdo na změně vydělá a kdo prodělá?
Zjednodušeně by se dalo říci, že změna je přínosná pro zdravotní pojišťovny (což je bezesporu pravda) a „odnosná“ pro plátce zdravotního pojištění (což nelze popřít). Vždyť spodní odhad zvýšených příjmů pojišťoven dosahuje 150 mil. Kč měsíčně, tj. ročně téměř 2 mld. Kč, které v systému zdravotního pojištění chybějí.
Je tu ale ještě jeden „poškozený“ – stát. Nezbytně poklesnou příjmy státního rozpočtu, neboť se zaplatí méně daně z příjmů. Tento pokles lze odhadnout na 22,5 mil. Kč měsíčně, což v ročním součtu představuje částku přesahující čtvrt miliardy korun.
A bude hůř?
Změna v odpočtu ze základu pro výpočet pojistného zdravotního pojištění je jen prvním krokem, který nás nejspíš čeká. Hovoří se o tom, že se stát zbaví povinnosti platit za státní pojištěnce pojistné – důchodcům ho strhne z penze, za děti ho zaplatí rodiče… zda a kdy tuto změnu uvede do života, je zatím nezodpovězená otázka.