Hlavní navigace

Zdravotní pojištění – jak u dohod o pracovní činnosti?

17. 9. 2009
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Práce konané mimo pracovní poměr, tedy dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce, představují pro mzdové účetní, ekonomy či jiné specialisty mnohdy oříšek, obzvláště pak při posuzování podmínek placení pojistného u dohod o pracovní činnosti.

U dohod o provedení práce je řešení nasnadě, neboť osoby pracující na základě dohody o provedení práce se nepovažují z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance a tudíž v této souvislosti nevznikají zaměstnavateli ve zdravotním pojištění žádné povinnosti. Protože však dohoda o provedení práce nezakládá účast na zdravotním pojištění (osoba není z dohody o provedení práce fakticky zdravotně pojištěna), musí si pojištěnec sám řešit ve zdravotním pojištění v příslušném kalendářním měsíci svůj pojistný vztah, a to například jiným zaměstnáním, ze kterého účast na zdravotním pojištění plyne, nebo podnikáním jako osoba samostatně výdělečně činná, anebo placením pojistného jako tzv. osoba bez zdanitelných příjmů.

Zpátky však k dohodě o pracovní činnosti, kde je situace nepoměrně složitější. Jestliže se chce zaměstnavatel zákonným způsobem vyhnout povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění z uzavřené dohody o pracovní činnosti, nesmí výše zúčtovaného hrubého příjmu za rozhodné období kalendářního měsíce dosáhnout částky 2000 Kč. Nepřihlíží se v tomto případě například k době trvání zaměstnání v rámci kalendářního měsíce nebo zda se jedná o osobu, za kterou je plátcem pojistného stát, a ani se neberou v úvahu podmínky platné v oblasti nemocenského pojištění u tzv. zaměstnání malého rozsahu.

U dohod o pracovní činnosti rozhoduje ve zdravotním pojištění výhradně výše příjmu ve vazbě na „rozhodnou“ částku 2000 Kč. S příjmem nižším než 2000 Kč však zaměstnavatel – obdobně jako u dohody o provedení práce – dostává zaměstnance do situace, že tento nemá řešeno zdravotní pojištění. Problém nevznikne například u poživatelů některého z důchodů, žen na mateřské nebo rodičovské dovolené či příjemců rodičovského příspěvku (jedná se o osoby, za které platí pojistné stát) nebo v případě souběžné evidence na úřadě práce. V tomto případě obecně platí, že pojištěnec může být při výkonu zaměstnání současně registrován na úřadě práce za podmínky, že zúčtovaný příjem nepřevýší polovinu minimální mzdy. Naopak zcela nepřípustný je ve zdravotním pojištění souběh výkonu samostatné výdělečné činnosti a evidence na úřadě práce.

Právě u hranice hrubého příjmu 2000 Kč zůstala v roce 2009 například u dohod o pracovní činnosti určitá návaznost zdravotního pojištění na oblast nemocenského pojištění. V praxi tato skutečnost znamená, že osoba není považována ve zdravotním pojištění za zaměstnance tehdy, pokud její příjem nedosáhl v kalendářním měsíci částky, která je podmínkou pro její účast na nemocenském pojištění, neboli nebylo dosaženo tzv. „započitatelného příjmu“ (vyměřovacího základu) alespoň 2000 Kč. Z pracovněprávního hlediska jsou podmínky sjednání dohody o pracovní činnosti stanoveny v § 76 zákoníku práce.

Při placení pojistného na základě dohod o pracovní činnosti platí v roce 2009 zejména tyto zásady:

  • pro účely účasti na zdravotním pojištění (a tedy i pro placení pojistného) rozhoduje v příslušném kalendářním měsíci pouze výše příjmu
  • pokud příjem na základě dohody o pracovní činnosti nedosáhne v rozhodném období kalendářního měsíce částky 2000 Kč, nepovažuje se osoba pro účely zdravotního pojištění za zaměstnance a zaměstnavatel ji musí na daný měsíc odhlásit u zdravotní pojišťovny (je-li přihlášena)
  • pracuje-li zaměstnanec na základě dohody o pracovní činnosti kratší dobu než celý kalendářní měsíc, přičemž se na něho (a tedy i na jeho zaměstnavatele) vztahuje povinnost odvodu pojistného ze zákonného minima, snižuje se minimální vyměřovací základ na poměrnou část podle počtu kalendářních dnů trvání zaměstnání v příslušném měsíci
  • z hlediska plnění oznamovací povinnosti platí, že zaměstnavatel zaměstnance pracujícího na dohodu o pracovní činnosti přihlašuje u zdravotní pojišťovny kódem „P“ k datu, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal vykonávat sjednanou práci a odhlašuje kódem „O“ ke dni, jímž uplynula doba, na kterou byla tato dohoda sjednána

Odlišně postupuje zaměstnavatel v případě, kdy uzavřel se zaměstnancem pracovní smlouvu. Pokud je totiž na základě pracovní smlouvy dosaženo příjmu i nižšího než 2000 Kč, pojistné se odvádí. Na rozdíl od dohod o pracovní činnosti nehraje u pracovní smlouvy rozhodná částka 2000,– Kč žádnou roli. Standardní pracovněprávní vztah se považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnání, neboť zaměstnanci plynou příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů. Pojistné by se odvádělo ze skutečné výše zúčtovaného příjmu (tedy i nižšího než 2000 Kč) za předpokladu, že zaměstnanec:

dan_z_prijmu

  • má současně příjmy z jiného zaměstnání, ve kterém je odváděno pojistné nejméně z částky vyměřovacího základu 8000 Kč, případně v součtu příjmů je této částky dosaženo, nebo
  • je současně OSVČ a platí měsíční zálohy nejméně v částce 1590 Kč

V opačném případě provádí zaměstnavatel dopočet do minimálního vyměřovacího základu, kterým je ve zdravotním pojištění u zaměstnance minimální mzda, neboli aktuálně částka hrubého příjmu 8000 Kč.

Rozhodnete-li se zaměstnávat zaměstnance na dohodu o pracovní činnosti, pak zejména mějte na zřeteli, že:

  • ze zúčtovaného příjmu do částky 2000 Kč se pojistné neplatí
  • příjem od 2000 Kč již placení pojistného podléhá, a to případně i ohledem na podmínku odvodu pojistného z minimálního vyměřovacího základu
  • zaměstnance přihlašujete (a odhlašujete) u zdravotní pojišťovny právě ve vazbě na výši zúčtovaného příjmu

Jakou smluvní podobu má váš hlavní pracovní poměr?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je odborníkem na problematiku zdravotního pojištění. Od roku 1993 pracuje ve Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).