Zdravotní pojištění 2026: Změny se dotknou zaměstnanců, OSVČ i pečujících rodičů

Do oblasti zdravotního pojištění přinese příští rok řadu změn. Ty se dotknou jak zaměstnanců, tak podnikatelů a zaměstnavatelů.

Nové minimální zálohy pro OSVČ

Na základě všeobecného vyměřovacího základu (46 278 Kč) a přepočítacího koeficientu (1,0581) pro jeho úpravu známe výši průměrné mzdy pro příští rok (48 967 Kč). Pomocí těchto údajů můžeme stanovit novou výši minimálních záloh pro OSVČ na další rok.

Vyměřovací základ pro výpočet záloh na zdravotní pojištění odpovídá jedné polovině dosažených příjmů po odečtení výdajů. Ať už jde o ty skutečně vynaložené, nebo uplatněné paušálem.

Sazba zdravotního pojištění je 13,5 % a násobí se právě částkou vyměřovacího základu. Ten nemůže být nižší než minimální vyměřovací základ odvozený od průměrné měsíční mzdy (48 967 Kč), resp. její poloviny, tedy částky 24 483,5 Kč (v případě necelého čísla nezaokrouhlujeme). Maximální vyměřovací základ není u zdravotního pojištění stanoven.

Polovinu průměrné měsíční mzdy tedy násobíme sazbou zdravotního pojištění 13,5 % a po zaokrouhlení na celé koruny nahoru získáme minimální zálohu na zdravotní pojištění pro rok 2026 ve výši 3306 Kč.

Zálohy se platí v nové výši hned od ledna a je nutné je za daný měsíc zaplatit nejpozději do 8. dne následujícího měsíce.

Pokud platíte vyšší než minimální zálohy, může se vám změnit jejich výše až měsíc po podání přehledu OSVČ za rok 2025, který musíte odevzdat nejpozději do měsíce po podání daňového přiznání.

Záloha pro OBZP

Výpočet zálohy na zdravotní pojištění pro osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP) se odvozuje od výše minimální mzdy pro daný rok. Činí 13,5 % z aktuální výše minimální mzdy pro daný rok a zaokrouhluje se případně na celé koruny nahoru.

Minimální mzda pro příští rok bude ve výši 22 400 Kč, takže záloha na zdravotní pojištění pro OBZP bude ve výši 3024 Kč měsíčně.

Přečtěte si také:

Zdravotní a sociální pojištění 2026: Minimální zálohy OSVČ se opět o dost zvýší. Máme přesná čísla

Vyšší platba za státní pojištěnce

Vyměřovací základ pro platby zdravotního pojištění za státní pojištěnce se zvyšuje o součet růstu cen a jedné poloviny růstu reálné mzdy. Pro příští rok dojde k navýšení vyměřovacího základu ze stávajících 15 749 Kč na 16 206 Kč. Stát pak musí za státního pojištěnce odvést zdravotní pojišťovně zálohu ve výši 13,5 % z vyměřovacího základu. Platba za jednoho pojištěnce tak bude od příštího roku činit 2188 Kč měsíčně (nyní 2127 Kč měsíčně).

Přečtěte si také:

Výdaje na zdravotní pojištění státních pojištěnců stoupnou na 4,4 mld. Kč. Kolik bude měsíční platba v roce 2026?

Platby zdravotním pojišťovnám už jen bezhotovostně

Zdravotní pojišťovny už nebudou od roku 2026 přijímat hotovost. Je to důsledek novely zákona o pojistném na veřejném zdravotním pojištění.

Bezhotovostně tak budou muset klienti platit zálohy i případné pokuty či penále. Při bezhotovostní úhradě z účtu je nutné vždy vzpomenout na vyplnění variabilního symbolu (zpravidla vaše rodné číslo) a dát pozor na to, že pojistné se platí většinou na jiné účty než úhrada sankcí. Přímo na pobočkách mohou mít zdravotní pojišťovny k dispozici také terminály pro platbu kartou a QR kódy pro platby z účtu. To ale nemusí být pravidlem, tak na to nespoléhejte bez předchozího ověření. K platbě můžete využít i složenku typu A, převod ale není tak rychlý, jako platba kartou nebo příkazem k úhradě.

Přečtěte si také:

Zálohy i penále už jen bezhotovostně. Zdravotní pojišťovny ruší pokladny

Povinné podání přehledu elektronicky

Novelizace zákona o veřejném zdravotním pojištění, která začala platit v letošním roce, přinese do oblasti zdravotního pojištění od příštího roku řadu dalších změn.

Přehled o výši daňového základu OSVČ pro zdravotní pojišťovnu (dále jen Přehled) budou muset OSVČ podávat pouze elektronicky. Autoři novely navrhli, aby OSVČ předkládaly taktéž přehled pouze elektronicky s ověřenou identitou s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné zdravotní pojišťovnou.

Přečtěte si také:

Konec papírových formulářů. OSVČ budou přehledy podávat výhradně elektronicky

Sjednocení pravidel pro placení záloh na zdravotní pojištění

Stát novelou také sjednotí pravidla pro placení záloh na zdravotní pojištění u OSVČ, které nevykonávají hlavní činnost. Ty nemusí platit zálohy v minimální výši, ale jen z reálných příjmů.

Podle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění jde o OSVČ, o kterých po celý kalendářní měsíc platí, že:

• jsou státním pojištěncem (pojistné na zdravotní pojištění za ně platí stát),
• jsou zároveň zaměstnané a platí pojistné na zdravotní pojištění aspoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance,
• celodenně osobně a řádně pečují aspoň o jedno dítě do 7 let nebo aspoň o dvě děti do 15 let,
• mají těžké tělesné, smyslové nebo mentální postižení a jsou držiteli průkazu ZTP nebo ZPT/P,
• dosáhly důchodového věku, ale nesplňují jinou podmínku pro přiznání starobní penze.

(Podobná pravidla platí i pro zaměstnance. U těch je pak také vyměřovacím základem skutečný příjem za podmínky, že jsou zároveň OSVČ a platí z tohoto titulu aspoň minimální zálohy, nebo jsou po celý měsíc státním pojištěncem, osobou s těžkým postižením, osobou pečující o malé děti nebo osobou v důchodovém věku, která nesplnila další podmínku pro jeho přiznání – viz výše.)

Jednotný přístup k platbě záloh

Mezi pravidly pro OSVČ, na něž se nevztahuje povinnost platit aspoň minimální zálohy, panují rozdíly v povinnosti platit pojistné formou záloh.

U OSVČ -  státních pojištěnců – totiž platí, že během prvního kalendářního roku své činnosti nemusí hradit pojistné prostřednictvím záloh. Mohou ho po skončení roku doplatit při podání Přehledu. V tom jim ale už na základě měsíčního vyměřovacího základu za předcházející kalendářní rok vyjde výše záloh na další období a tu musí pak každý měsíc platit (vždy do 8. dne následujícího měsíce). Výjimkou jsou případy, kdy zálohy vzešlé z příjmů za předchozí rok nekorespondují s výší příjmů za aktuální období. Pak je možné požádat o snížení záloh do doby podání dalšího Přehledu.

U OSVČ, které jsou zároveň zaměstnané a platí pojistné na zdravotní pojištění aspoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance, je to ale jinak. Tyto OSVČ zálohy platit nemusí vůbec. Neznamená to, že by nemusely platit pojistné, jen ho mohou uhradit najednou po skončení daného roku právě až při podání Přehledu.

Dále důvodová zpráva poukazuje na další skupinu OSVČ s odlišným postupem: Vedle OSVČ, za které je plátcem pojistného stát, existují ještě další OSVČ, které nemají povinnost platit pojistné z minimálního vyměřovacího základu (viz § 3a odst. 3) zákona č. 592/1992 Sb.) a platí pojistné pouze z reálně dosažených příjmů, přičemž tyto osoby v prvním roce podnikání mají povinnost platit zálohy v zákonem stanovené minimální výši, a to i přes to, že minimální pojistné platit nemusí. Takto zaplacené zálohy jsou po podání přehledu zúčtované vůči skutečné výši pojistného za celý rok. Často dochází k tomu, že těmto pojištěncům vzniká přeplatek pojistného.

Výše zmíněná novelizace od roku 2026 sjednotí tento postup pro placení záloh pro všechny OSVČ, které platí tak pojistné z reálného příjmu. Nově nebudou muset hradit pojistné formou záloh (ale pokud naopak budou chtít, mohou). Neznamená to však, že by tyto OSVČ byly oproštěny od povinnosti platit pojistné. Jen ho mohou doplatit vcelku po podání Přehledu za daný rok.

Přečtěte si také:

Zdravotní pojištění: Přehled se bude podávat elektronicky a některé OSVČ už nebudou muset platit zálohy

Možnost výdělku pro pečující rodiče

Novela mění i pravidla pro osoby, které celodenně osobně a řádně pečují alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Stát za tyto osoby nyní platí pojistné jen v případě, že nemají žádné příjmy z podnikání či zaměstnání. To se od příštího roku změní a pečující rodiče tak budou mít příležitost přivýdělku, jako ji mají další státní pojištěnci (např. důchodci, studenti, rodiče na mateřské a rodičovské).

Novela počítá s tím, že by stát měl nově platit pojistné za jednoho z rodičů pečujícího o jedno dítě do sedmi let věku i po dobu, kdy bude mít rodič příjem ze zaměstnání či samostatné výdělečné činnosti.

Autoři návrhu v důvodové zprávě poukazují na to, že za rodiče malých dětí stát přestává platit zdravotní pojištění i v případě, že ti mají jen velmi nízké příjmy ze zaměstnání či podnikání. V důsledku toho je pojistné odvedeno často jen z nízkých příjmů výdělečné činnosti (minimální pojistné není stanoveno), čímž je systém veřejného zdravotního pojištění krácen na příjmech, protože přestává čerpat platbu za státního pojištěnce od státu a zároveň v tomto případě není odvedena ani minimální záloha (jen ta z reálných příjmů). Navíc dojde ke zrušení nerovných podmínek mezi pečujícími rodiči a ostatními státními zaměstnanci.

Přečtěte si také:

Zdravotní pojištění: Přehled se bude podávat elektronicky a některé OSVČ už nebudou muset platit zálohy

Omezení statusu státních pojištěnců pro pečující rodiče

U skupiny pečujících rodičů ještě zůstaneme. Jak už jsme uvedli, v současnosti jsou v kategorii státních pojištěnců zařazeni rodiče pečující o jedno dítě do sedmi let nebo o dvě děti do patnácti let věku. 

Od roku 2026 budou v kategorii státních pojištěnců už jenom rodiče, kteří pečují o děti do 7 let. Pokud rodiče dětí do patnácti let věku nebudou zaměstnanci či OSVČ, budou si platit pojistné sami jako osoby bez zdanitelných příjmů. Návrh tak bude motivovat zejména rodiče starších dětí (do 15 let) k dřívějšímu návratu do práce, domnívají se autoři novely.

Nárok na zařazení do kategorie státního pojištění v tomto případě nebude možné  uplatňovat zpětně, ale nejdříve ode dne, kdy u zdravotní pojišťovny prohlásíte, že jste osobou pečující o dítě do 7 let věku.

Přečtěte si také:

Stát bude od roku 2026 platit zdravotní pojištění jen za pečující o děti do 7 let

Zrušení podmínky celodenní péče

Podpořit rodiče k dřívějšímu návratu do práce chtějí autoři novely i zrušením dosavadní podmínky „celodenní“ péče o dítě, která souvisí s maximální povolenou dobou, po kterou mohou být děti v předškolním zařízení (nyní max. 4 hodiny). Podmínka je limitující a pro zdravotní pojišťovny navíc obtížně kontrolovatelná. 

Zrušením této podmínky dojde k pobídce využívání zkrácených pracovních úvazků, kdy rodiče již nebudou limitováni dobou, po kterou maximálně budou moci být děti ve školce, vysvětluje důvodová zpráva.