Hlavní navigace

Zdravotní pojištění 2018: Vyšší minimální zálohy a více státních pojištěnců

Autor: Depositphotos
Klára Nesvatbová

Příští rok výrazněji vzroste minimální záloha na zdravotní pojištění. Kromě toho také vznikne nová kategorie státních pojištěnců, do které budou spadat vysokoškolští studenti, kterým už bylo 26 let.

Příští rok opět dojde k růstu minimálních záloh a k dalším změnám v oblasti zdravotního pojištění. V dnešním článku si je popíšeme. Navazujeme na text o zálohách a novinkách v sociálním pojištění v roce 2018, které jsme si popsali minule.

Zálohy vychází z vyhlášky

Abychom mohli vypočítat novou výši minimálních záloh, musíme znát výši průměrné mzdy pro následující rok. Tu pravidelně stanovuje Ministerstvo sociálních věcí ČR vyhláškou a vychází přitom z všeobecného vyměřovacího základu (za rok 2016) a přepočítacího koeficientu pro jeho úpravu (ze statistik za první pololetí roku 2017), které mají vyjádřit růst průměrných mezd. Průměrná mzda, která se odhaduje na příští rok, je pak výsledkem součinu všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu.

Průměrná mzda pro rok 2018 se odhaduje na 29 979 Kč jako součin všeobecného vyměřovacího základu ve výši 28 250 Kč a přepočítacího koeficientu 1,0612. Zaokrouhlujeme ji na celé Kč nahoru. Letošní průměrná mzda pro srovnání činí 28 232 Kč.

Zdravotní pojištění 2018

Vyměřovací základ pro výpočet záloh na zdravotní pojištění tvoří jednu polovinu dosažených příjmů po odečtení výdajů, ať už skutečně vynaložených, nebo uplatněných paušálem. Sazba zdravotního pojištění je pak 13,5 % a násobí se právě částkou vyměřovacího základu. Ten nemůže být nižší než minimální vyměřovací základ odvozený od průměrné měsíční mzdy (29 979 Kč), resp. její poloviny, tedy částky 14 989,50 Kč, po zaokrouhlení 14 990 Kč (pro letošek platí 14 116 Kč). Tu tedy následně násobíme sazbou zdravotního pojištění 13,5 % a získáme minimální zálohu na zdravotní pojištění pro rok 2018 ve výši 2024 Kč (po zaokrouhlení na celé Kč nahoru).

To je o 118 Kč víc než letos. Stejně jako u sociálního pojištění se jedná o poměrně výrazný růst způsobený zvyšováním mezd. Letos se oproti předchozímu roku minimální záloha zvyšovala o 83 Kč a už to byl za poslední dobu poměrně velký nárůst. (Předchozí rok například záloha vzrostla jen o 26 Kč. Růst v jednotlivých letech můžete porovnat v tabulce níže.)

Maximální vyměřovací základ není u zdravotního pojištění stanoven.

Zálohu na zdravotní pojištění je nutné uhradit do 8. dne následujícího měsíce. Nová výše minimální zálohy se platí (na rozdíl od zálohy na sociální pojištění) vždy od ledna. V případě, že už nyní platíte vyšší než minimální zálohu, která bude platit příští rok, změní se vám záloha až po podání Přehledu OSVČ za rok 2017, který musíte odevzdat do měsíce po podání daňového přiznání.

Srovnání vybraných ukazatelů za rok 2014, 2015, 2016, 2017 a 2018
Rok 2014 2015 2016 2017 2018
Minimální vyměřovací základ 12 971 Kč 13 305,5 Kč 13 503 Kč 14 116 Kč 14 990 Kč
Minimální záloha 1752 Kč 1797 Kč 1823 Kč 1906 Kč 2024 Kč

Podnikáte-li pouze na vedlejší činnost (např. při zaměstnání či studiu, v důchodu, na mateřské, při pobírání rodičovského příspěvku), pak se na vás minimální vyměřovací základ nevztahuje. Zálohy na zdravotní pojištění musíte platit až od druhého roku podnikání, a to jen ze skutečně dosaženého zisku z předchozího roku (zaměstnanci, kteří podnikají na vedlejší činnost, nemusí platit zálohy vůbec, pojistné odvozené ze skutečného zisku doplatí vždy až po podání přehledu).

Nezapomeňte i na změny u minimální a zaručené mzdy

Od ledna také opět dojde ke zvýšení minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy. Minimální mzda bude nově činit 12 200 Kč. Více najdete v článku Minimální mzda 2018: pro někoho i 24 400 korun

Právě tato změna zvýší zálohu na pojistné na zdravotní pojištění osobám bez zdanitelných příjmů (OBZP), která se od minimální mzdy odvozuje (13,5 % x 12 200 Kč). Vzroste z 1485 Kč na 1647 Kč o 162 Kč.

Do kategorie osob bez zdanitelných příjmů patří zejména:

  • nezaměstnaní, kteří nejsou v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání,
  • ženy (event. muži) v domácnosti, kteří nepaří mezi osoby, za které platí pojistné stát – tedy nepečují celodenně osobně a řádně alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku ani nepobírají žádný důchod z důchodového pojištění ani nejsou v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání,
  • studenti na střední nebo vysoké škole v ČR, která nebyla ministerstvem školství označena jako soustavná příprava na budoucí povolání (některé jazykové školy, rekvalifikační kurzy apod.)
  • studenti, kteří studují na střední nebo vysoké škole v cizině, která nebyla ministerstvem školství postavena na roveň studia v ČR, a neprovedli oznámení o dlouhodobém pobytu,
  • studenti starší 26 let,
  • absolventi střední školy, kteří po ukončení školy nenastoupí ihned po prázdninách do zaměstnání, nepřihlásí se mezi uchazeče o zaměstnání nebo nezačnou podnikat,
  • absolventi vysoké školy, kteří nepokračují ve studiu a nenastoupí do zaměstnání nebo nezačnou podnikat ihned po ukončení kalendářního měsíce následujícího po složení státní závěrečné zkoušky,
  • členové náboženského řádu bez příjmu.

Vyšší odvody za státní pojištěnce

Příští rok se zvýší také vyměřovací základ pro pojistné na zdravotní pojištění, které stát platí za tzv. státní pojištěnce. Vzroste z částky 6814 Kč na 7177 Kč, takže měsíční pojistné za tyto osoby vzroste z 920 Kč na 969 Kč (7177 Kč x 13,5 %).

cestovko

Za státní pojištěnce se považují například:

  • děti do ukončení jejich povinné školní docházky,
  • studenti do 26. roku, pokud se soustavně připravují na své budoucí povolání,
  • ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené,
  • osoby, které pobírají některý z důchodů,
  • uchazeči o zaměstnání, pokud jsou v evidenci úřadu práce, atd.

Kompletní seznam osob, za které platí pojistné stát, najdete v § 7 odst. 1) zákona o veřejném zdravotním pojištění.

Od 1. ledna 2019 se pak na základě novely zákona o pojistném na veřejném zdravotním pojištění vyměřovací základ pro platbu pojistného za státní pojištěnce zvýší na 7540 Kč a od 1. ledna 2020 pak na 7903 Kč.

Státním pojištěncem při studiu i po 26. roce

Od příštího roku také vznikne nová kategorie státních pojištěnců, kam budou spadat vysokoškolští studenti starší 26 let. Přesněji studenti prvního doktorského studijního programu v prezenční formě, co studují ve standardní době a nejsou zaměstnaní ani OSVČ. Ti se dosud nepovažovali za nezaopatřené děti a museli tak platit zdravotní pojištění jako OBZP.

Našli jste v článku chybu?