Hlavní navigace

Zdravotně postižení chtějí pracovat

15. 5. 2006
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

O zdravotně postižených víme, ale raději se tomuto tématu automaticky vyhýbáme. Přitom právě oni potřebují na trhu práce zvýšenou péči. Dělá stát maximum pro jejich uplatnění na trhu práce? A proč zaměstnat zdravotně postiženého člověka? Stát poskytuje "štědré" dotace.

Povinný podíl podruhé

Tím, že každá soukromá firma s více než 25 zaměstnanci má zákonnou povinnost zaměstnávat zdravotně postižené občany, jsme se zabývali nedávno v článku Zaměstná někdo zdravotně postižené?. Pokud 4 % zaměstnanců netvoří lidé se zdravotním postižením, mají podnikatelé ještě další možnosti, jak svou povinnost splnit – buď odběrem výrobků a služeb od firem zaměstnávajících převážně pracovníky se změněnou pracovní schopností, nebo odvodem platby do státního rozpočtu.

Přísnější pravidla platí pro orgány státní správy. Ty mohou pro splnění zákona využívat jen první dvě možnosti, tedy nikoli odvod do státního rozpočtu.

Národní rada zdravotně postižených ČR v těchto dnech oznámila, že řada zaměstnavatelů tuto povinnost zaměstnávat postižené občany obchází, čímž připravuje stát o desítky milionů korun. Zákon o zaměstnanosti porušují tím, že místo výrobků a služeb odebírají zboží, tedy pouze přefakturují běžné dodávky.

Pracovat chce každý

Zdravotní problémy se mohou týkat v budoucnu kohokoli z nás. Podle statistik Ministerstva zdravotnictví ročně přibude 200 lidí, kteří zůstanou těžce zdravotně postižení v důsledku úrazu. Pro jejich efektivní návrat k plnohodnotnému, aktivnímu životu je zaměstnání jedním z klíčových nástrojů.

Existují nějaká povolání, která jsou pro zdravotně postižené ideální? Například oblast informačních technologií, práce na počítači a internet je pro osoby se zdravotním postižením velice často nejen prostředkem komunikace, ale i velmi rozšířeným pracovním uplatněním zejména na volném trhu práce, uvedla pro finanční server Měšec.cz mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR Kateřina Beránková. Podle ohlasů našich čtenářů však je druhým problémem nedostatek kvalifikovaných profesionálů v této oblasti.

Jedním z alarmujících faktorů by mohly být statistiky. Míra nezaměstnanosti zdravotně postižených v minulém roce dosahovala téměř 50 % (přesně 44,7 %) a na celkové nezaměstnanosti se podílela téměř 15 %. Srovnání počtu volných pracovních míst pro zdravotně postižené (1 802) oproti celkovému počtu volných míst (52 164) také hovoří za vše. A proto ve chvíli, kdy se člověk stane součástí jedné z tzv. problematických skupin na trhu práce, jako jsou starší občané, absolventi, nebo právě zdravotně postižení lidé, by měl nastoupit se svou zvýšenou ochranou stát.

Podpora státu

Pomoc rizikovým skupinám lidí při hledání práce je součástí řady programů aktivní politiky zaměstnanosti. Zaměstnavatelé se však často zaměstnání lidí, které omezuje jejich zdravotní stav, bojí. Přitom uzavírání pracovních smluv se zdravotně postiženými se řídí zákoníkem práce a není z něj vyloučena ani zkušební doba, ani pracovní poměr na dobu určitou. Omezujícím faktorem může být povinnost zaměstnavatele přizpůsobit pracovní podmínky stavu svého zaměstnance. Pokud by tak neučinil vědomě, mohlo by být jeho chování posuzováno jako nepřímá diskriminace.

Možná budete překvapeni, ale existují i důvody proč zdravotně postižené zaměstnat. Kromě daňových úlev jsou to ještě další finanční výhody. Na vytvoření chráněného pracovního místa či dílny přispívá stát. Takové místo však nesmí zaniknout dříve než za dva roky. Maximální výše příspěvku, který může úřad práce poskytnout na jeho zřízení, je zákonem o zaměstnanosti pro rok 2006 stanovena na cca 148 tis. Kč (v případě osoby s těžším zdravotním postižením na přibližně 220 tis. Kč).

Vedle příspěvku na zřízení „dotuje“ stát i provozní náklady chráněného místa, a to maximálně zhruba 55 tisíci Kč ročně, v případě chráněné pracovní dílny je to 70 tis. Kč (resp. 110 tis. Kč v případě osoby s těžším zdravotním postižením). Pokud zdravotně postižený člověk místo najít nemůže a má v sobě podnikatelského ducha, budou příspěvky poskytnuty i jemu jako osobě samostatně výdělečně činné. Loni tak bylo za přispění státu vytvořeno 1 137 chráněných míst. Pro více než 75 tisíc nezaměstnaných z řad zdravotně postižených to ale i přesto bylo málo.

skoleni_15_5

Výdaje státu na chráněné dílny a chráněná pracovní místa (v tis. Kč)
Výdaje Rok 2005
na zřízení 96 390
na provoz 208 799

Zdroj: MPSV

Pro zdravotně postižené může být perspektivním zaměstnavatelem firma, která se na zaměstnávání zdravotně postižených „specializuje“. V současnosti působí v České republice 150 až 180 zaměstnavatelů s více než 50 % osob se zdravotním postižením a jejich seznam lze najít v katalogu, který zveřejňuje na svých internetových stránkách Ministerstvo práce a sociálních věcí, na adrese: https://portal.mpsv.cz/…rganizaceozp

Nepomohla by vašemu projektu Evropská unie? – Dotace EU

Zaměstnali byste jako podnikatel zdravotně postiženého?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Absolventka Fakulty národohospodářské VŠE v Praze, obor hospodářská politika.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).