Hlavní navigace

Zdraví za peníze

24. 10. 2005
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Úroveň zdravotnictví se neustále zvyšuje, lidský věk prodlužuje a smrtelné nemoci dokáží lékaři léčit. Kvalita zdravotnictví je ovlivněna penězi, které do něj proudí. Kde musí občané za lékařskou péči nejvíce platit? Je závislost mezi zdravím obyvatel a výdaji na zdravotnictví?

Nejvíce peněz do zdravotnictví proudí v USA

Nejvíce peněz do zdravotnictví na světě proudí ve Spojených státech (5 267 dolarů na občana za rok), Švýcarsku (3 446 USD) a Norsku (3 409 USD). Z členských zemí Evropské unie v Lucembursku a nejméně v Polsku (654). V Česku činí 1 118 dolarů a řadí nás na 17. místo v Evropské unii.

Do veřejných výdajů se počítají státní výdaje či peněžní prostředky proudící do zdravotnictví přes zdravotní pojištění. Z veřejných výdajů nikde ve světě nejsou hrazeny nadstandardní lékařské úkony u pacientů (např. plastická chirurgie).

V Česku jsou výdaje na zdravotní péči z více než 91 % kryty z veřejných výdajů (nejvíce ze všech členských zemí Evropské unie, s těsným náskokem před zeměmi Skandinávie). V Česku je dokonce bezplatně ošetřen i ten, kdo si neplatí zdravotní pojištění, které je ze zákona povinné. To se týká především osob samostatně výdělečně činných, které neodvádí zdravotní pojištění, nebo osob bez zdanitelných příjmů (tj. občanů, kteří nejsou nikde zaměstnaní, ani nejsou evidováni na úřadu práce, aby za ně hradil zdravotní pojištění stát).

Doplatky za léky nebo ošetření jsou u nás minimální. Občané ve všech zemích si platí zdravotní pojištění a přesto musí za mnohé lékařské úkony doplácet a platit mnohdy až 40% spoluúčast. Pobyt a stravování v nemocnicích není rozhodně zadarmo. Vždyť ve Spojených státech kryjí státní výdaje pouze 45 % výdajů proudících do zdravotnictví.

Hledáte byt, dům nebo podnájem? Využijte přehled nabídek na reality.mesec.cz.

Nejzdravější jsou Švédové

V naší malinké analýze si zkusíme určit, v jaké zemi žijí nejzdravější občané. Poslední statistické údaje potvrzují, že v Evropské unii převažují dvě závažné příčiny zdravotních problémů jako příčina smrti. Jedná se o chorobu srdce a cévní poruchy (sem patří srdeční infarkt jako nejčastější příčina smrti) a rakovina. Proto jsme při hodnocení zdravotního stavu a zdravotního stylu Evropanů hodnotili právě tyto příčiny smrti (zvlášť u mužů a žen u každé z těchto příčin smrti), dále jsme hodnotili množství kuřáků v populaci, obezitu občanů jednotlivých států či nadměrnou konzumaci alkoholu. Současně jsme uvedli průměrný věk dožití u mužů i žen.

Uvedených deset samostatných výsledků jsme dali dohromady a výsledkem je index zdraví v jednotlivých členských zemích Evropské unie (průměr jednotlivých dílčích umístění každého státu).

Dle zadaných kritérií jsou nejzdravější Švédové. Česko se umístilo až na 21. místě. V počtu lidí zemřelých ročně na rakovinu na 100 tisíc obyvatel nám patří předposlední místo v Evropské unii.

Poslední tři místa patří Estonsku, Slovensku a Maďarsku. Náš zdravotní stav do značné míry ovlivňuje náš životní styl. A právě proto patří první místo Švédsku (velmi málo kuřáků, nízká spotřeba alkoholu, málo obézních lidí a přitom se občané nejvíce věnují sportu).

Naproti tomu dobrý zdravotní stav obyvatel jižních evropských zemí (Itálie, Francie, Malta a Španělsko) je ovlivněn nepřipouštěním si stresu, který se nedá objektivně měřit. Španěl nebo Ital, když má siestu, tak odpočívá a netrápí se potřebou neustále pracovat, rád se baví, tančí, směje a smích prodlužuje život a má blahodárný vliv na naše zdraví.

a) Alkohol

Evropané jsou vedeni k vlastní zodpovědnosti za své zdraví. Přesto počet „pijanů“ v Evropské unii příliš neklesá. Podíváme-li se blíže na jednotlivé státy, vidíme, že nejnižší spotřeba alkoholu je na Maltě. Množství vypitého alkoholu na jednu osobu je zde čtyřikrát nižší než v Lucembursku. Přitom právě lucemburská ekonomika je z členských zemí Evropské unie nejvýkonnější.

Ceny alkoholických nápojů se liší stát od státu. Vždy záleží na konkrétním nápoji. Při zohlednění všech druhů alkoholických nápojů (pivo, víno, whisky, vodka, …) je nejdražší alkohol ve skandinávských zemích (Švédsko, Finsko). Ve Finsku je alkohol téměř dvojnásobně dražší než činí průměr za Evropskou unii. Následuje Irsko a Velká Británie. V cenách se promítá výše spotřební daně a snaha vlád některých států omezit konzumaci alkoholu. Naopak nejlevnější je alkohol na Slovensku, v Česku, Maďarsku a Španělsku.

Největšími „pijany“ v členských zemích Evropské unie jsou Lucemburčané (17 litrů čistého alkoholu na osobu starší 15 let za rok), Francouzi (14,8) a Irové (13,5). Nejmenší spotřebu alkoholu mají naopak Švédové (6,6), Kypřané (5,5) a Malťané (4,6).

Nejvíce peněz za alkohol ročně utratí Irové. Alkohol je v Irsku velmi drahý a současně je zde vysoká jeho konzumace.

Alkohol v malém množství je zdraví prospěšný. Je prokázáno, že lidé pijící jednu nebo dvě sklenky červeného vína denně, žijí déle. Umírněná konzumace alkoholu je jednou ze základních podmínek našeho dobrého zdravotního stavu.

b) Kouření

Vlády zemí Evropské unie bojují proti kouření. Cigarety se sice považují za povolené návykové látky, ale jejich negativní vliv na zdravotní stav i pasivních kuřáků je značný. Z tohoto důvodu evropské země omezují jejich spotřebu i za cenu různých administrativních opatřeních.

Počet kuřáků se navzdory regulačním opatření nedaří příliš snižovat, obliba cigaret roste především u dětí školou povinných. Jednou z cest snižovaní počtu kuřáků je zvyšování cen cigaret. Není bez zajímavosti, že v zemích, kde jsou cigarety drahé, je méně kuřáků.

Výše cen cigaret se v Evropě liší stát od státu. Ve Velké Británii jsou cigarety dvojnásobně vyšší, než činí průměr Evropské unie. Naopak nejlevnější jsou cigarety v Pobaltských zemích Evropské unie (Estonsko, Litva a Lotyšsko). V těchto zemích spolu s Řeckem a Maďarskem vykouří každý občan starší 15 let více než 3000 cigaret za rok.

Jistě není však náhodou, že právě v zemích, kde je nejméně kuřáků (Švédsku, Finsku či na Maltě), je nejmenší výskyt rakoviny ze všech Evropských zemích. Ve Švédsku to je o 20 % méně než např. v Řecku.

Nejvíce mužů pravidelně kouří v Maďarsku (53 %), Estonsku, Lotyšsku a Litvě (51 %). Nejméně mužů naopak kouří ve Švédsku (18 %) a na Maltě (16 %). Nejvíce žen pravidelně kouří v Nizozemí a Maďarsku (30 %). Nejméně žen naopak kouří v Portugalsku (8 %) a na Maltě (7 %).

c) Obezita

Lidské tělo je mnohem zdravější, výkonnější a lépe vypadá, když si udržuje správnou váhu. Optimální váha závisí na věku, pohlaví a velikosti člověka. V Evropské unii je více obézních mužů než žen a naopak více žen než mužů vážících velmi málo.

Body Mass Index (BMI) slouží expertům ke zjištění obezity – stačí znát pouze výšku a váhu. BMI zjistíme, když naši hmotnost (v kg) vydělíme naší výškou (v metrech) na druhou. Většina občanů Evropské unie – 70 % mužů a 65 % žen – má normální BMI. V tabulce máme počet lidí majících BMI vyšší než 30.

Dlouhotrvající obezita vážně poškozuje zdraví. Značně zvyšuje riziko vysokého krevního tlaku, ischemické choroby srdeční, mozkové mrtvice, cukrovky, některých nádorů, bolestí zad a křečových žil. Nejvíce obézních je v Evropě ve Velké Británii (23 %), Slovensku (22,4 %) a Řecku (21,9 %). Naopak nejméně obézních je v Itálii (8,5 %) a Rakousku (9,1 %).

d) Průměrný věk dožití

Nejvyššího průměrného věku u mužů se dožívají Švédové (77,9 let), Španělé (77,2 let) a Italové (76,2 let), nejnižšího průměrného věku se naopak dožívají Litevci (66,3 let), Lotyši (65,5 let) a Estonci (65,3 let).

Ve všech členských zemí Evropské unie se dožívají ženy v průměru vyššího věku (o více než pět let), nejvyššího průměrného věku se dožívají Španělky (83,7 let), Francouzky (82,9 let) a Italky (82,9 let), nejméně se naopak v průměru dožívají Maďarky (76,7 let) a Lotyšky (76,8 let).

skoleni_15_4

Zatímco ve skandinávských zemích je průměrný věk dožití připisován velice kvalitní lékařské péči a zdravému životnímu stylu „seveřanů“, v jižních členských zemích Evropské unie (Itálie, Španělsko, Francie) je to připisováno nepřipouštění si stresu.

e) Zemřelí na rakovinu a choroby srdce

V současné době jsou rakovina a choroby srdce nejčastější zdravotní problémy končící smrtí. Nejméně lidí na 100 tisíc obyvatel zemře na rakovinu ve Švédsku (muži) a Španělsku (ženy), naopak nejvíce lidí (na 100 tisíc obyvatel) zemře za rok na rakovinu v Maďarsku (u žen i mužů). Nejméně lidí na 100 tisíc obyvatel zemře na choroby srdce ve Francii (muži i ženy), naopak nejvíce v Litvě (muži i ženy).

Výsledný index zdraví populace
Stát Výsledný index
Švédsko 4,9
Itálie 5,7
Malta 6,5
Finsko 8,2
Francie 8,8
Španělsko 8,9
Portugalsko 9
Rakousko 9,1
Kypr 9,9
Dánsko 11,4
Nizozemí 11,9
Německo 12
Velká Británie 12,2
Lucembursko 12,9
Řecko 12,9
Belgie 13,1
Slovinsko 15,2
Polsko 17
Irsko 17,1
Litva 17,5
Česko 17,8
Lotyšsko 18,8
Estonsko 19,3
Slovensko 19,4
Maďarsko 23,1
Podrobné statistiky naleznete v samostatné tabulce Zdraví Evropanů pod lupou.

Kolik jste ochoten/ochotna zaplatit ročně za zdravotní péči?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Vydané knihy:. Evropská unie v otázkách a odpovědích (2002). Matematika zábavně a hravě (2002) . Sportovní matematika (2004) . Další publikační činnost: . Daně a právo v praxi (Aspi, a.s.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).