Hlavní navigace

Názor k článku Zažije Česko renesanci nájemního bydlení? od Jarmila - Já to ještě doplním a udělám vám další...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 29. 7. 2008 12:32

    Jarmila (neregistrovaný)
    Já to ještě doplním a udělám vám další a hlubší exkurs do minulosti.
    kdyby nebyly války, a že jich v Evropě bylo, tak by to vylidňování začalo dřív. Po r. 1650 tomu zabránilo nevolnictví, což byla reakce nových vlastníků půdy na vymlácení mužské pracovní síly v produktivním věku po 30-leté válce. Že to hoši brali hákem, si můžete domyslet, proto taky Jan Sladký Kozina, sedláci u Chlumce a další selská povstání. Jenže to taky bylo konzervování starých pořádků a zabraňovalo to dalšímu hospodářskému rozvoji a rozkvětu. Proto osvícený Josef II. nakonec pod tlakem neúnosnosti situace celé slavné nevolnictví zrušil (1781. Šlo mu m.j. i o to, aby zabránil většímu povstání, k čemuž třeba nedošlo ve Francii, kde následně vypukla Velká francouzská revoluce, a třeba k tomu nedošlo ani v Rusku, kde bylo nevolnictví zrušeno až 1861 a bylo příčinou hospodářské těžké zaostalosti, se kterou bojoval i Lenin. Poddanství bylo v Rakouské monarchii zrušeno 1848 a jeho zrušení nastartovalo obrovský rozvoj měst). Jak píšu výše, dokud bylo na venkově dost lidí, nic se nedělo a nebylo třeba problém nijak řešit. Naopak, města přistěhovalce bez problémů absorbovala.
    Problém nastává až tak v pol. 60. let 20 stol., a komunisti už jsou nuceni ho řešit. Řešení bylo přerušeno událostmi r. 1968 a následnou normalizací, kdy měli jiné starosti. Přesto jim docházelo, že nepokojům lze zabránit jen tehdy, když se budou snažit zlepšit životní podmínky lidí. Takže na venkově se problém vylidňování prováděl nejdřív různými zákazy (např. děti zemědělců se mohly vyučit zas jen v zemědělském oboru, stavební uzávěra v malých obcích a povolení staveb v obcích střediskových, stavba kulturáků po vesnicích. Snažili se tam přinést i drobnější průmyslovou výrobu, nejdřív aby využili sezónní pracovní sílu, která v zimě neměla tolik práce, později celoročně, aby tam ty lidi udrželi). Zákazy nic moc neřešily, tak se politika změnila: pracovníci v zemědělství např. byli osvobozeni od placení daně z příjmu a měli i jiné úlevy. Dlužno podotknout, že ať byli komunisti jací chtěli, vylidňování vesnice zabránili a dokonce se tam začali lidé za výhodami stěhovat.
    Kapitalismus po r. 1989 to vzal zgruntu a v honbě za prachama začal vydloubávat rozinky. Důsledek bylo rozvrácení jakž takž existujících družstev, zpackaná privatizace (měla za následek, že půdu řadu let nikdo neobdělával a všichni čekali, že jim za pronájem někdo přinese milióny, než pochopili, že se žádné milionářství konat nebude) zkombinovaná s restitucemi vyhnala lidi, co by v zemědělství ještě pracovali, do města, no, a likvidace malých průmyslových podničků to jen dorazila.

    Nezlobte se, ale i Německo, Holandsko, Rakousko, natož pak Francie, se taky snaží mít zalidněný (a proto udržovaný) venkov a ne mít na polích třímetrovou lebedu a podobnou nádheru, na což se v našem Banánistánu ještě vyplácejí dotace.

    Takže stále dokola: ne zákazy, příkazy a už vůbec ne ostnatý drát. Ale rozumná politika, což se dá fakt zvládnout daněmi. Jen se chtít podívat kousek dál za hranice všedních dnů a přitom použít mozek. 8-miliónová megapole v 10-miliónovém státě je fakt pitomost.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).