Hlavní navigace

Závody ekonomik mezi kontinenty vyhrávají USA

6. 10. 2014
Doba čtení: 9 minut

Sdílet

I tento týden by měl potvrdit předstih americké ekonomiky před evropským hospodářstvím. Jak je to s českou ekonomikou?

 Zprávy a události

Počet nově vytvořených pracovních míst v USA překonal za září tržní očekávání ve výši 215 tisíc, když ve skutečnosti dosáhl 248 tisíc. Výrazně k lepšímu byl zároveň revidován výsledek za předchozí dva měsíce (o 69 tisíc). • Míra nezaměstnanosti v USA v září nečekaně klesla na 5,9 % ze srpnových 6,1 %, kde se očekával i zářijový výsledek. • Průměrný hodinový výdělek se v září nezměnil, když trh čekal růst o 0,2 % m/m. • Schodek amerického zahraničního obchodu se v srpnu nepatrně zúžil na 40,1 mld. USD z červencových revidovaných 40,3 mld. USD. Analytici naopak čekali mírné prohloubení schodku z původně udávaných červencových 40,5 mld. USD na 40,8 mld. USD.

Souhrnný PMI index eurozóny měřící aktivitu v sektorech průmyslu a služeb klesl v září na desetiměsíční minimum 52,0 bodu ze srpnových 52,5 bodu. Předběžný zářijový odhad 52,3 bodu tak byl dále zhoršen. • Maloobchodní tržby v eurozóně překonaly tržní očekávání, když si v srpnu polepšily o 1,2 % m/m. Tržní konsensus se přitom nacházel na 0,1 %. Meziroční dynamika tak zrychlila z červencových 0,5 % na srpnových 1,9 %.

Růst maloobchodních tržeb v Maďarsku v srpnu stagnoval na červencových 2,5 % y/y.

Euro proti dolaru na více než dvouletém minimu

Americkému dolaru se i v minulém týdnu dařilo. V první polovině týdne trend podpořila očekávání, že ECB na svém čtvrtečním zasedání rozhodne o razantnější akci na uvolnění měnových podmínek. Impulsem pro posílení těchto očekávání byl pokles inflace v eurozóně na zářijových 0,3 % y/y. Nenaplnění těchto představ vedlo po zasedání ECB k dočasnému posílení eura, aby v závěru týdne prim opět převzal americký dolar podpořen silnými statistikami z amerického trhu práce za září. Kurz USD/EUR tak v samotném závěru minulého týdne atakoval hladinu 1,25, Takto silný byl dolar vůči euru naposledy v červenci 2012. Jen za minulý týden euro vůči dolaru ztratilo 1,2 %.

Čtvrteční zasedání Evropské centrální banky očekávání trhů nenaplnilo. Zatímco ECB zcela v souladu s očekáváním analytiků ponechala sazby beze změny, detaily ohledně programu nákupu dluhopisů krytých aktivy přinesly zklamání. Prezident ECB pouze upřesnil, že program začne již v polovině října, bude trvat nejméně dva roky, nicméně jakého objemu nákupu aktiv chce ECB přesně dosáhnout, řečeno nebylo. Trh původně spekuloval, že by se mohlo jednat až o 1 bilion EUR, nicméně podle analytiků SG je toto číslo nereálné a ve výsledku se bude jednat spíše o částku kolem 450 mld. EUR. Draghi opět zdůraznil, že ECB je připravena přistoupit k širšímu programu nákupů aktiv, pokud se to ukáže jako nezbytné, žádné další informace však nedoplnil. A právě na tyto informace trhy čekaly.

Zatímco ECB je ve fázi uvolňujících měnových podmínek, Fed již na říjnovém zasedání ukončí program kvantitativního uvolňování a v příštím roce zřejmě přistoupí ke zvyšování úrokových sazeb. Z tohoto pohledu je klíčový vývoj na trhu práce a zářijové statistiky, které byly publikovány v pátek, optimistická očekávání povzbudily. Míra nezaměstnanosti nečekaně klesla na pouhých 5,9 %, což představuje nejlepší výsledek od července 2008. Zároveň ekonomika během, září vytvořila 248 tisíc nových pracovních míst, což výrazně překonalo očekávání trhu. Směrem k lepšímu byl navíc revidován výsledek za předchozí dva měsíce.

I tento týden by měl potvrdit předstih americké ekonomiky před evropským hospodářstvím. Středeční zveřejnění zápisu z posledního jednání FOMC by mělo vyznít spíše optimisticky ve světle toho, že centrální bankéři posunuli trajektorii očekávaného vývoje úrokových sazeb výše. Čtvrteční statistika počtu nových uchazečů o podporu v nezaměstnanosti by měla opět poukázat na oživující trh práce; za minulý týden očekáváme číslo zase hluboko pod 300 tisíc. Naopak z Evropy se stejně jako trh obáváme slabých čísel německých průmyslových objednávek (pondělí) i průmyslové výroby (úterý) za srpen, silná data nečekáme ani za další významné země, jako je Francie, Itálie či Španělko. Ve výsledku se tak obáváme potvrzení scénáře „lowflation“, tedy nízké inflace i nízké hospodářské dynamiky.

Od maxima z počátku května již euro proti dolaru ztratilo více než deset procent své hodnoty, přičemž v posledních dvou měsících trend výrazně zrychlil. Z technického pohledu se potenciál pro další dolarové zisky do určité míry vyčerpává. Lze očekávat, že investoři v případě, že nějaké americké číslo zklame nebo naopak nějaký evropský indikátor nezklame, využijí této situace k výběru dolarových zisků, což povede na trhu k částečné korekci. Pokračování trendu posilujícího dolaru by vyžadovalo překonávání již tak optimistických očekávání týkajících se amerických dat nebo naopak ještě horší čísla, než se kterými se počítá v Evropě.

Koruna pod 27,50 CZK/EUR

České měně se v průběhu minulého týdne dařilo, když si polepšila zhruba o čtvrt procenta. Kurz se tak vrátil na hodnoty před eskalací ukrajinské krize. Poprvé od konce července kurz spadl pod 27,50 CZK/EUR, několikrát se pod tlak dostala hladina 27,45 CZK/EUR. Domácí měně pomohl i vzestup PMI indexu průmyslové aktivity ze srpnových 54,3 bodu na zářijových 55,6 bodu. Zvýšení průmyslové aktivity je patrné i v Maďarsku, kde se PMI index zvedl na 52,6 bodu z předchozích 51,0 bodu, což trh ocenil v celotýdenním hodnocení posílením forintu o jedno procento pod hladinu 310 HUF/EUR. Nejhůře se vyvíjející regionální měnou byl polský zlotý, který v podstatě stagnoval. I když i tady průmyslový PMI index vzrostl (ze 49,0 na 49,5 bodu), stále zůstává v pásmu snižující se aktivity.

Výrazně lepší kondice české ekonomiky ve srovnání s tím, co se čekalo před více než rokem při sestavování státního rozpočtu, se podepisuje i na významně lepším hospodaření se státními prostředky. Schodek státního rozpočtu dosáhl v září hodnoty 34,4 mld. CZK, což je o necelé 4 mld. CZK méně v porovnání s loňským zářím. Meziroční porovnání je ovšem mírně matoucí, protože v letošním září oproti loňskému nedošlo k převodu cca 10 mld. CZK z privatizačního účtu (především dividendy ČEZ) mezi příjmy státního rozpočtu. Rozpočtové příjmy i tak byly o 20 mld. CZK meziročně vyšší. Námi očekávaný schodek na konci roku ve výši 60 mld. CZK je tak stále dosažitelný, což v kombinaci se záměrem vlády pro rok 2015 bude znamenat blížící se poměrně výrazný fiskální stimul.

Fiskální obrázek mírně vylepšil z pohledu poměrových ukazatelů i přechod národních účtů na novou metodiku ESA 2010. Z pohledu úrovní (absolutního HDP) došlo k posunu statisticky zachyceného výstupu ekonomiky především z titulu odlišného započítání investic. Například v roce 2013 vzrostl hrubý domácí produkt o 5,2 % (nominální HDP tak dosáhl 4086 mld. CZK oproti 3883,7 mld. CZK v původní metodice ESA 95). Zřejmě nejzajímavější dopady má zvýšení nominálního HDP na poměrové ukazatele schodku veřejných financí a veřejného dluhu (přičemž příznivý dopad vyššího HDP tlumí v rámci ukazatele dluh/HDP zvýšení dluhu započítáním dalších závazků, např. dluhopisů ČEB). Dopad zavedení ESA 2010 na nominální HDP a fiskální ukazatele shrnuje tabulka níže. Tyto změny by ale neměly mít žádný reálný dopad či vliv na trhy a politiku vlády. Česká republika se v letošním roce dostala z procedury při nadměrném schodku, když se schodek veřejných financí dostal pod hranici 3 % HDP už vloni, a veřejný dluh se dlouhodobě nachází v relativně bezpečné zóně pod 50 % HDP.

Pro hodnocení ekonomické aktivity a pozice ekonomiky v cyklu je však důležitější pohled na dynamiku HDP. Podle revidovaných čísel vzrostl HDP v Q2 14 o 0,3 % q/q (původní odhad předpokládal stagnaci), meziroční dynamika však byla snížena na 2,5 % y/y (z 2,7 % v předchozím odhadu). ČSÚ však zároveň revidoval předchozí čtvrtletí k horším hodnotám (např. Q1 14: +0,6 % q/q oproti původním +0,8 %). Oproti dnu ekonomické aktivity během recese v Q4 11 – Q1 13 na tom však bylo hospodářství podle nových dat v Q2 14 o něco lépe.

Tento týden přinese celou řadu zajímavých ekonomických indikátorů. Sledována budou srpnová data z reálné ekonomiky, neboť se jedná o měsíc, kdy vrcholila rusko-ukrajinská krize. My významnější dopad této události (prozatím) nepředpokládáme. Za celkově horší dynamikou, kterou u většiny indikátorů čekáme, stojí nižší počet pracovních dní a celozávodní dovolené. Nadále očekáváme pokračování pozitivních trendů na trhu práce, další mírné zrychlení meziroční dynamiky bychom měli vidět u spotřebitelských cen.

Maloobchodní prodeje by v srpnu měly vzrůst o 0,3 % meziměsíčně (SWDA ). Zatímco prodeje mimo automobilový sektor by se měly zvýšit o 1,4 % a vykompenzovat tak snížení z července, u prodejů aut naopak vidíme pokles o 2,0 % m/m. Srpnová data z reálné ekonomiky by již mohla odrážet negativní dopad posledního kola sankcí mezi Ruskem a EU, nicméně dopad na maloobchod bude spíše zanedbatelný i přes to, že spotřebitelská důvěra zaznamenala v posledních dvou měsících zhoršení. Na druhou stranu ochotu utrácet již nebrzdí předchozí fiskální konsolidace a trh práce a finanční situace domácností se zlepšuje. Pokud se konflikt s Ruskem dále nevyhrotí, tyto faktory jsou dostatečně silné na to, aby spotřeba domácností pokračovala v růstu (fiskální politika se navíc stává expanzivní, což by mělo kromě jiného podpořit i reálné disponibilní příjmy).

Růst průmyslové produkce byl doposud tažen především lepšící se situací u našich hlavních exportních partnerů. Mezi další pozitivní faktory se přidala devizová intervence ČNB, která oslabila kurz koruny v listopadu roku 2013 (pozitivní dopady se ve formě vyšší produkce dostavují se zhruba šesti měsíčním zpožděním). Negativní dopady sankcí mezi Ruskem a EU budou nejvíce patrné v exportech a samozřejmě v průmyslu, ačkoliv jejich dopad na celou českou ekonomiku nebude výrazný. V srpnu očekáváme pokles průmyslu o 0,5 % meziměsíčně (SWDA). Horší výsledek naznačuje počet vyrobených aut (-0,8 % m/m), který byl ovlivněn celozávodní dovolenou v automobilce Škoda. Meziročně by průmysl měl stagnovat, po očištění ovšem poroste o 2,4 % (SWDA).

Situace na trhu práce se zlepšuje, především pokud se jedná o míru nezaměstnanosti. Podle dat z úřadu práce se podíl nezaměstnaných od začátku letošního roku do konce srpna snížil o 0,35 pb (SA). Tento trend by měl pokračovat i v nadcházejících měsících, ačkoli v menším rozsahu vzhledem ke  krizi na Ukrajině. V září očekáváme pokles sezónně očištěné míry nezaměstnanosti ze 7,67 % na 7,62 %. Bez sezónního očištění by pak podíl nezaměstnaných měl poklesnout ze 7,37 % na 7,33%. Zářijovou sezónnost negativně ovlivňuje vyšší počet nezaměstnaných absolventů (negativní dopad na sezónnost může být až 0,14pb), ostatní pozitivní sezónní vlivy však tento faktor do velké míry vykompenzují.

dan_z_prijmu

Očekáváme, že inflace zůstane nízká v letošním i v příštím roce, což je pozitivní zpráva pro domácnosti a jejich spotřebu. V současné době hlavní riziko pro naši prognózu ve směru nižší inflace představují ceny potravin, které by měly poklesnout v důsledku ukrajinské krize. V září by se spotřebitelské ceny měly snížit o 0,3 % meziměsíčně, především díky nižším cenám potravin o 0,6 % (0,0 % SA) a jádrovým cenám o 0,3 % (+0,06 % SA). Mírný růst očekáváme u regulovaných cen (+0,1 % m/m, v září se mění zejména ceny ve školách) a u cen pohonných hmot (+0,1 %). V meziročním vyjádření by se celková inflace měla posunout ze srpnových 0,6 % na 0,7 % a jádrová z 1,1 % na 1,3 %.

Nečekáváme, že by zveřejněná data měla zásadní dopad do vývoje kurzu koruny vůči euru. Zatímco statistiky z reálné ekonomiky (s výjimkou nezaměstnanosti) budou spíše slabší, aktuální inflace půjde zřejmě výše. Inflační faktory se tak budou z velké části kompenzovat a data tak zřejmě nebudou pro centrální banku impulsem k přehodnocení měnové politiky. Navíc se kurz koruny po srpnovém dočasném oslabení vrátil na úrovně, kde se držel po převážnou většinu letošního roku.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je analytikem Komerční banky.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).