Hlavní navigace

Zaparkované auto shořelo a způsobilo škodu za miliony. Zaplatí ji pojišťovna z povinného ručení?

12. 2. 2018
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Povinné ručení se uzavírá kvůli odpovědnosti z provozu vozidla. Co všechno je ale provoz? Zaplatí pojišťovna i za škodu způsobenou vozidlem mimo jízdu? Při parkování? Co třeba požár v parkovacím domě kvůli závadě elektroinstalace?

S ohledem na značná rizika a nebezpečí, která přináší dopravní provoz a v něm se pohybující vozidla, má jejich provozovatel přísnou (objektivní) odpovědnost za případně způsobené škody, které se může zprostit pouze, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí. Podle § 2927 odst. 1 nového občanského zákoníku ten, kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou.

Podle § 2927 odst. 2 nového občanského zákoníku se povinnosti nahradit škodu nemůže provozovatel zprostit, byla-li škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. Jinak se zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat. Právní úprava je obdobná té dřívější ve zrušeném občanském zákoníku, z níž ostatně vycházelo posouzení dále uvedeného významného případu, pouze podmínkou odpovědnosti už není, že musí jít o motorové vozidlo – z odpovědnosti jsou vyloučeny pouze ty dopravní prostředky, které jsou poháněny lidskou silou.

Zákon mluví o provozování vozidla. Co vše je provozem vozidla? Kdy je vozidlo v provozu a kdy už ne? Jak je to s odpovědností za škody způsobené vozidlem, které se nepohybuje, tedy není v provozu?

Podle judikatury (výkladové praxe soudů), kterou připomněl Nejvyšší soud ČR, o provoz jde nejen při nejčastější a nejobvyklejší činnosti, jíž je jízda vozidla, nýbrž i v případě přípravy k jízdě, bezprostředních úkonů po ukončení jízdy, uvedení motoru do chodu v garáži, jakož i v případě samovolného pohybu vozidla bez současného uvedení jeho motoru do chodu.

V provozu naopak není vozidlo, které je z něj vzhledem ke konkrétním okolnostem vyřazeno vhodným a přiměřeným způsobem tak, aby nevytvářelo překážku pro ostatní účastníky provozu, je-li odstaveno například na parkovišti.

A proč tyto otázky a odpovědi na ně? Pojišťovny provozující pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, takzvané povinné ručení, totiž odmítají hradit škody, které vznikly od zaparkovaného vozidla, které není v provozu. 

Určitý průlom do této situace v zájmu poškozených učinil Nejvyšší soud ČR, který řešil případ, kdy občanka vymáhala náhradu škody po pojišťovně, která jí vznikla v důsledku samovznícení vozidla, které u ní bylo v rámci povinného ručení pojištěno.

Nižší soudy odmítly odpovědnost pojišťovny

V technickoadministrativní budově vznikl požár, jehož příčinou byla závada elektroinstalace zde zaparkovaného nákladního vozidla, jehož odpovědnost za škodu způsobenou provozem motorového vozidla byla pojištěna u žalované pojišťovny.

Soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalovaná pojišťovna není za škodu odpovědná, neboť škoda na budově a věcech v ní uskladněných, za níž poškozená žalobkyně požadovala náhradu 8 703 556 Kč, nevznikla v důsledku zvláštní povahy provozu. Motorové vozidlo totiž nebylo nastartováno a nejednalo se ani o situaci bezprostředně po jízdě či před jízdou. Žalobkyně proto nemá nárok na náhradu škody a nepřísluší jí ani pojistné plnění podle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.

Odvolací soud rovněž náhradu škody odmítl. S poukazem na rozsudek Nejvyššího soudu ČR z března roku 2015 (spis. zn. 25 Cdo 3925/2013) vyložil, že i když je provoz vozidla pojímán poměrně široce, vždy musí být dána bezprostřední souvislost se specifickými okolnostmi vyplývajícími z charakteru dopravního prostředku. Parkování vozidla mimo komunikaci či garážování vozidla do tohoto pojmu zahrnout nelze. V případě odstavení vozidla mimo komunikaci v uzavřeném objektu nelze souvislost s provozem dovodit, když k technické závadě navíc nedošlo v bezprostřední souvislosti s chodem vozidla, tj. krátce před jízdou či po ukončení jízdy nebo alespoň nastartování vozidla.

V posuzovaném případě bylo jednoznačně prokázáno, že mezi činnostmi, které by bylo možno pod pojem provoz vozidla podřadit, a vznikem požáru uběhlo minimálně několik hodin. Vznik požáru tak nebyl v bezprostřední příčinné souvislosti s provozem vozidla. Předpoklady odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla nebyly dány.

Proč přísná odpovědnost?

Nejvyšší soud ČR, k němuž si poškozená podala dovolání, zdůraznil ve svém rozsudku ze srpna roku 2017 (spis. zn. 25 Cdo 3485/2016), že v případě odpovědnosti provozovatele vozidla za škodu způsobenou zvláštní povahou provozu jde o odpovědnost objektivní, při níž se odpovědná osoba (provozovatel) nemůže zprostit odpovědnosti tím, že prokáže nedostatek zavinění.

Zákon tím poskytuje zvýšenou ochranu poškozenému a reflektuje skutečnost, že dopravní prostředky představují více či méně složitá technická zařízení, s jejichž provozem jsou spojeny zvýšené nároky na jejich ovládání, pohybují se zpravidla vyšší rychlostí, mají značnou kinetickou energii, a vykazují proto zvýšené riziko vzniku škod pro přepravované osoby či pro okolí.

Objektivní odpovědnost se spojuje právě s těmito projevy typickými pro provoz dopravních prostředků, zejména s jeho působením na okolí či dovnitř způsobem, který je výsledkem vlastností dopravního prostředku, schopného přemisťovat se z místa na místo a přepravovat přitom osoby či věci. Nejvyšší soud ČR tedy rozhodnutí odvolacího soudu zrušil.

Co je provoz a co není?

Škoda je způsobena zvláštní povahou provozu motorového vozidla tehdy, je-li způsobena jeho typickými vlastnostmi, zejména zvýšenou rychlostí, omezenou ovladatelností, vysokou hmotností, technickou konstrukcí či charakterem (pevnost, tvrdost) použitých materiálů. Působení těchto faktorů musí být spojeno s využitím dopravního prostředku k jeho provozu.

O provoz jde nejen při nejčastější a nejobvyklejší činnosti, jíž je jízda vozidla, nýbrž i v případě přípravy k jízdě, bezprostředních úkonů po ukončení jízdy, uvedení motoru do chodu v garáži (rozsudek bývalého Nejvyššího soudu Slovenské socialistické republiky z roku 1971, spis. zn. 1 Cz 42/71), jakož i samovolného pohybu vozidla bez současného uvedení jeho motoru do chodu (zpráva bývalého Nejvyššího soudu Slovenské socialistické republiky z roku 1983, spis. zn. Cpj 10/83).

Jedním z důvodů pro širší pojetí provozu motorového vozidla je samotné naplnění smyslu a účelu institutu objektivní odpovědnosti za škodu v dopravě. Tím je zvýšená a účinná ochrana poškozených před škodami vyplývajícími z rizikové činnosti, která není člověkem plně ovladatelná, a v případě vzniku škody je pro poškozeného s ohledem na specifický charakter této činnosti podstatně ztížená možnost prokázat předpoklady odpovědnosti za zavinění konkrétního škůdce, jelikož pravidelností v dopravě je komplikovanost nehodových dějů a spolupůsobení několika příčin najednou. Účinnou ochranu poškozeným je třeba poskytnout vždy, když jim škoda vznikne ve věcné souvislosti s provozem dopravy či dopravního prostředku a je způsobena jeho zvláštní povahou.

V provozu není vozidlo, které je z něj vzhledem ke konkrétním okolnostem vyřazeno vhodným a přiměřeným způsobem tak, aby nevytvářelo překážku pro ostatní účastníky provozu. Zpravidla tomu tak bude při odstavení vozidla na k tomu určeném parkovišti či odpočívadle, případně je-li odstaveno dlouhodobě. Na druhou stranu k vyřazení vozidla z provozu nepostačí pouhé jeho zanechání nevhodným způsobem na takovém místě, kde bude tvořit překážku pro ostatní účastníky provozu (jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 3. 2015, spis. zn. 25 Cdo 3925/2013, na který se odvolávaly nižší soudy).

Ve všech těchto případech šlo ovšem o posouzení, zda při srážce s jiným vozidlem působí takto odstavené vozidlo svými vlastnostmi jako dopravní prostředek a zda nastává takzvaný střet provozů. Zvláštní povaha provozu vozidla se totiž může projevit i samotným výskytem vozu v místě dopravní nehody. Toto jinak správné a logické pravidlo se ovšem nemůže uplatnit v nyní projednávané věci, neboť zde se vozidlo zaparkované v budově nestřetlo s jiným dopravním prostředkem, nýbrž se samovznítilo z důvodu závady na elektroinstalaci, a způsobilo tak jinému škodu.

Není proto namístě otázka, zda a jak dlouho před škodnou událostí bylo vozidlo odstaveno z aktivního používání, nýbrž je rozhodující, zda tento jeho specifický projev (závada elektroinstalace) představuje zvlášť kvalifikovanou okolnost označenou zákonem za zvláštní povahu provozu motorového vozidla.

Vlastnosti spojené s provozem

Není pochyb o tom, že elektroinstalace vozidla je jeho vnitřní součástí, má technickou povahu, slouží k provozu vozidla a vyznačuje se potenciální nebezpečností v případě selhání jak při pohybu vozidla, tak v jeho klidovém stavu. Porucha takovéto technické součásti zaparkovaného vozu je vnitřní poruchou způsobilou projevit se navenek a vyvolat nepříznivé účinky na okolí, jak se stalo i v projednávané věci.

Taková závada je tudíž nežádoucím projevem právě těch vlastností vozidla, které jsou spojeny s jeho provozem, vyplývají z jeho povahy dopravního prostředku, a mají dokonce původ v provozu vozidla, které ostatně v případě technických poruch vylučuje možnost liberace (vyvinění se) z přísné objektivní odpovědnosti provozovatele vozidla (usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 3. 2011, spis. zn. 25 Cdo 948/2010).

Není přitom rozhodné, jak dlouhá doba uplynula od zaparkování vozidla či úkonů spojených s jeho obsluhou, nýbrž to, že technickou závadou na vozidle, které bylo k dopravě způsobilým prostředkem a nebylo z provozu dlouhodobě či trvale vyřazeno, se projevily vlastnosti, typické pro jeho provoz.

dan_z_prijmu

Jsou-li stále dokonalejší vozidla vybavena takovými technickými prostředky, které i při zdánlivé nečinnosti či pomyslném odstavení vozidla z provozu (ve smyslu jeho pohybu) mohou vyvolat újmy srovnatelné s nepříznivými účinky pohybujících se vozů, je třeba i na takové typy havárií hledět jako na projev zvláštní povahy provozu motorového vozidla.

Pojišťovna musí platit

Nejvyšší soud ČR proto v rozsudku ze srpna roku 2017 (spis. zn. 25 Cdo 3485/2016) uzavřel, že škoda vyvolaná závadou na elektroinstalaci zaparkovaného (nikoliv trvaleji odstaveného) automobilu, která vedla ke vznícení vozu a následnému požáru objektu, je škodou způsobenou provozem motorového vozidla. S ní občanský zákoník spojuje objektivní odpovědnost provozovatele za škodu a § 6 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. zakládá přímý nárok poškozeného proti pojistiteli odpovědnosti takového provozovatele.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).