Hlavní navigace

Zaměstnanci dostanou od července při nemoci víc. OSVČ si na paušální daň počkají

25. 4. 2019
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Zaměstnanci budou mít od července za dobu pracovní neschopnosti více peněz. Poslanci odmítli zrušení karenční doby posunout. Stopku má naopak paušální daň, posune se o několik měsíců, nebo celý rok.

Zaměstnanci budou za dobu nemoci od července dostávat víc peněz. Zrušení karenční doby, které přinesla novela zákoníku práce, tak začne platit od července, jak se původně plánovalo. Její odklad poslanci zamítli.

Zpoždění naopak nabere zavedení paušální daně, na kterou zatím není z hlediska provázanosti systémů připravená státní správa.

Náhrada už od první prostonané směny

Ke zrušení karenční lhůty mělo původně dojít zároveň s plným spuštěním projektu elektronických neschopenek. Ten však s největší pravděpodobností nabere půlroční zpoždění, takže od července začne platit asi pouze proplácení prvních tří dnů nemoci.

Zaměstnanci tak opět budou získávat náhradu mzdy už od první zameškané směny, jak platilo už v minulosti.

Proč je technicky špatně říkat, že zaměstnavatel bude proplácet náhradu mzdy už od prvního dne nemoci? Protože náhrada od zaměstnavatele v době prvních 14 dní nemoci náleží pouze za zameškané směny a za svátky, za které jinak zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo se mu mzda či plat nekrátí. Na rozdíl od nemocenského, které náleží za kalendářní dny. Podrobněji o tématu pojednává článek na serveru Podnikatel.cz.

Zvýšené náklady má zaměstnavatelům částečně kompenzovat snížené pojistné o 0,2 procentního bodu, které platí zaměstnancům na nemocenské pojištění. Budou tedy odvádět 2,1 % místo současných 2,3 %. Celkové pojistné placené zaměstnavatelem se tak sníží z 25 % na 24,8 % (kromě pojistného na nemocenské pojištění odvádí také 21,5 % na důchodové pojištění zaměstnance a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti).

Změna dopadne i na OSVČ

Protože zákonná úprava předepisuje stejnou výši nemocenského pojistného zaměstnavatelům i osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ), které se účastní nemocenského pojištění, sníží se odvody z 2,3 % na 2,1 % i jim.

V současnosti platí, že během pracovní neschopnosti zaměstnavatel vyplácí v prvních 14 kalendářních dnech náhradu mzdy až od čtvrté zameškané směny, případně od 25. zameškané hodiny.

Od 15. dne vyplácí zaměstnancům nemocenské Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), a to za každý kalendářní den. OSVČ náhradu mzdy od nikoho nedostávají, takže pokud se účastní nemocenského pojištění, mají nárok až na nemocenské od ČSSZ od patnáctého dne pracovní neschopnosti.

Výše nemocenského činí:

  • do 30. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény (dále jen DPN) 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu (DVZ),
  • od 31. dne do 60. dne trvání DPN 66 % redukovaného DVZ,
  • od 61. dne trvání DPN 72 % redukovaného DVZ.

Přechodná ustanovení novely řeší i situaci, kdy onemocníte před účinností zákona, ale stonat budete až do doby, kdy budou platit nová pravidla. V těch případech (přesněji pro náhradu mzdy či platu nebo pro náhradu za ztrátu výdělku) se budou výpočty řídit podle původních pravidel.

Na paušální daň si podnikatelé musí ještě počkat

Podnikatelé, kteří počítali s lednovým spuštěním paušální daně v roce 2020, si budou muset počkat. Projekt se odsouvá minimálně o několik měsíců, protože podle ministryně financí Aleny Schillerové státní úřady dosud nemají dostatečně provázané IT systémy. Podle ní je možné paušální daň zavést i během roku, protože se odvádí formou měsíčních zálohových plateb. Opozice však namítá, že zavádění takovýchto novinek je během roku nevhodné, a proto není jasné, zda se start neposune o celý rok až na leden 2021.

Paušální daň budou moci podle údajů ministerstva financí využít pouze podnikatelé s ročním příjmem do jednoho milionu korun. Pokud se pro paušální daň rozhodnou, budou platit jednu měsíční platbu, která by měla obsahovat minimální základy pro zdravotní a sociální pojištění a 500 Kč za měsíční daň z příjmů. Měsíčně by se měla částka v příštím roce pohybovat v rozmezí 5400–5500 Kč.

Paušální daň by vyřešila daňovou povinnost, takže by v daném období podnikatel nemusel vést účetnictví, po jeho skončení podávat daňové přiznání a přehledy a neměla by se na něj za toto období vztahovat ani daňová kontrola.

Vyplatí se jen někomu

Paušální daň může znamenat úlevu od administrativy, ale nevyplatí se všem, protože ze své podstaty nepřipouští využití daňových slev, nezdanitelných částí základu daně a odečitatelných položek. Někteří malí podnikatelé přitom už jen díky využití slevy na poplatníka neplatí daň z příjmů žádnou. A v případě uplatnění daňového zvýhodnění (sleva na dítě) mohou naopak získat peníze od finančního úřadu za případný daňový bonus.

Paušální daň by se tedy mohla vyplatit spíš podnikatelům s vyššími příjmy (ale do milionu ročně), kteří kromě slevy na poplatníka v daňovém přiznání nic moc dalšího odečítat nemohou a nevyužívají například ani vysoký výdajový paušál pro řemeslníky.

dan_z_prijmu

Výpočty modelových příkladů pro jednotlivé situace najdete v článku Komu se vyplatí paušální daň? Ministerský návrh není pro nejmenší podnikatele.

Zatím není jasné, jak to bude s důchody

Představení konkrétnějších obrysů paušální daně v minulosti uvítal i Svaz průmyslu a dopravy ČR. Jeho zástupci ale před časem upozornili na to, že zatím není jasné, jak paušální odvod ovlivní nároky poplatníka na důchod.

Ministerstvo financí zatím nevysvětlilo, jak nový paušální odvod ovlivní příjmy důchodového systému. Takové propočty nás velmi zajímají a jsou potřeba stejně jako osvěta pro samotné živnostníky, kteří nový paušál využijí, upozornila Eva Veličková, tisková mluvčí Svazu průmyslu a dopravy ČR s tím, že platbou minimálního pojistného na důchodové zabezpečení si živnostníci sníží budoucí výši svého důchodu. Například živnostník s ročním příjmem 1 milion korun, který si uplatňuje výdajový paušál 60 % nyní platí sociální pojištění z ročního základu ve výši 200 tisíc korun. V navrhovaném paušálu se bude počítat z poloviční částky. A právě výše vyměřovacích základů je klíčová pro výpočet budoucího důchodu, dodala.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).