Hlavní navigace

Zákoník práce: Odpovědnost zaměstnance za škodu

18. 4. 2007
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Zaměstnanec ze zákona odpovídá za škodu způsobenou zaměstnavateli. Na co si dát pozor při uzavření dohody, z níž vyplývá odpovědnost za škodu? Kolik a za co musíte zaplatit? Zákon odlišuje různé případy způsobené škody. Tudíž se liší i výše náhrady škody a podmínky její vymahatelnosti.

Obecně platí, že zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Pokud však byla škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se poměrně omezí.

Chce-li však zaměstnavatel po svém zaměstnanci uplatnit právo na náhradu škody, musí mu prokázat zavinění. O odpovědnosti za nesplnění povinnosti k odvrácení škody jsme si řekli již v minulém výkladu, proto se zaměříme na další ustanovení Zákoníku práce.

Rozsah obecné náhrady škody

Zaměstnanec, který odpovídá za škodu, je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu. Tedy škodu, která zaměstnavateli vznikla jeho protiprávním jednáním v době škodné události. Hradí se v penězích, pokud zaměstnanec neodčiní škodu uvedením v předešlý stav, je-li to ovšem možné.

Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti nebo po zneužití jiných návykových látek. Pokud jde o škodu způsobenou úmyslně, může zaměstnavatel požadovat, kromě výše uvedené částky, i náhradu ušlého zisku.

Způsobil-li škodu také zaměstnavatel, hradí zaměstnanec jen poměrnou část škody podle míry svého zavinění. Odpovídá-li za škodu více zaměstnanců, hradí každý z nich poměrnou část škody podle míry svého zavinění.

Náhrada škody ve speciálních případech

Zákoník práce stanoví, že zaměstnanec, který odpovídá za schodek na svěřených hodnotách nebo za ztrátu svěřených předmětů, je povinen nahradit schodek na svěřených hodnotách nebo ztrátu svěřených předmětů v plné výši. V daném případě není třeba prokazovat zavinění, ale doložit pouze skutečnost, že došlo k pracovněprávní odpovědnosti v těchto případech.

Rovněž v těchto případech neplatí omezení výše rozsahu povinnosti k náhradě škody stanoveným násobkem průměrného měsíčního výdělku, jako je tomu u výše popsané obecné odpovědnosti za škodu. Proto je třeba pečlivěji vysvětlit, za jakých podmínek může být tato odpovědnost úspěšně vymáhána.

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat

Byla-li se zaměstnancem uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (obecně se hovoří o dohodě o hmotné odpovědnosti), za které se považují hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny, odpovídá za schodek vzniklý na těchto hodnotách.

Taková dohoda smí být uzavřena se zaměstnancem nejdříve v den, kdy dosáhne 18 let věku. Dohoda o odpovědnosti musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná. Zaměstnanec se zprostí odpovědnosti zcela nebo zčásti, jestliže prokáže, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění. A to že mu bylo zejména zanedbáním povinnosti zaměstnavatele znemožněno se svěřenými hodnotami nakládat.

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat, má zvlášť upravený režim vzhledem k důsledkům, které jsou s ní spojeny (spočívají v plné povinnosti uhradit vzniklou škodu).

Zaměstnanec, který uzavřel dohodu o odpovědnosti, může od ní odstoupit, vykonává-li jinou práci, je-li převáděn na jinou práci nebo na jiné pracoviště, je-li překládán, nebo pokud zaměstnavatel v době do 15 kalendářních dnů od obdržení jeho písemného upozornění neodstraní závady v pracovních podmínkách, které brání řádnému hospodaření se svěřenými hodnotami. Při společné odpovědnosti může zaměstnanec od dohody o odpovědnosti také odstoupit, jestliže je na pracoviště zařazen jiný zaměstnanec nebo ustanoven jiný vedoucí nebo jeho zástupce. Odstoupení musí být oznámeno zaměstnavateli písemně.

Dohoda o odpovědnosti zaniká dnem skončení pracovního poměru nebo dnem, kdy bylo odstoupení od této dohody doručeno zaměstnavateli, není-li v odstoupení od této dohody uveden den pozdější.

Inventarizace

Předpokladem uzavření dohody je řádná inventarizace. Inventarizace musí být provedena při uzavření dohody o odpovědnosti, při jejím zániku, při výkonu jiné práce, při převedení zaměstnance na jinou práci nebo na jiné pracoviště, při jeho přeložení a při skončení pracovního poměru.

Na pracovištích, kde pracují zaměstnanci se společnou odpovědností, se inventarizace provádí při uzavření dohod o odpovědnosti se všemi společně odpovědnými zaměstnanci, při zániku všech těchto dohod, při výkonu jiné práce, při převedení na jinou práci nebo na jiné pracoviště nebo přeložení všech společně odpovědných zaměstnanců, při změně na pracovním místě vedoucího zaměstnance nebo jeho zástupce a na žádost kteréhokoliv ze společně odpovědných zaměstnanců při změně v jejich kolektivu, popřípadě při odstoupení některého z nich od dohody o odpovědnosti.

Jestliže zaměstnanec se společnou odpovědností, jehož pracovní poměr skončil, nebo který vykonává jinou práci, nebo který byl převeden na jinou práci, nebo který byl převeden na jiné pracoviště nebo přeložen, nepožádá zároveň o provedení inventarizace, odpovídá za případný schodek zjištěný nejbližší inventarizací na jeho dřívějším pracovišti. Jestliže zaměstnanec, který je zařazován na pracoviště, kde pracují zaměstnanci se společnou odpovědností, nepožádá zároveň o provedení inventarizace, odpovídá, pokud od dohody o odpovědnosti neodstoupil, za případný schodek zjištěný nejbližší inventarizací.

Inventarizace nesmí být formální (věta tady mi to podepiš, je to jenom taková formalita, neplatí). Musí spočívat ve skutečně fyzickém převzetí hodnot, kterých se dohoda o hmotné odpovědnosti týká.

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů

Na základě odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů zaměstnanec dle Zákoníku práce odpovídá za ztrátu nástrojů, ochranných pracovních prostředků a jiných podobných předmětů, které mu zaměstnavatel svěřil na písemné potvrzení. Tyto předměty, jejichž cena převyšuje 50 000 Kč, mohou být zaměstnanci svěřeny jen na základě zvlášť uzavřené dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů. Dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů smí být uzavřena nejdříve v den, kdy fyzická osoba dosáhne 18 let věku, a musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná.

skoleni_15_4

Zaměstnanec se zprostí odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů zcela nebo zčásti, jestliže prokáže, že ztráta vznikla zcela nebo zčásti bez jeho zavinění. Zaměstnanec, který uzavřel dohodu o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů, může od ní odstoupit, jestliže mu zaměstnavatel nevytvořil podmínky k zajištění ochrany svěřených předmětů proti jejich ztrátě. Odstoupení musí být oznámeno zaměstnavateli písemně.

Dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů zaniká dnem skončení pracovního poměru nebo dnem, kdy bylo odstoupení od této dohody doručeno zaměstnavateli, není-li v odstoupení od této dohody uveden den pozdější.

Požadoval po vás zaměstnavatel úhradu škody?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Právník zabývající se legislativou v oboru trestního, správního a občanského práva. Má praxi v justici a státních orgánech.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).