Příští rok se změní některé sazby u zahraničního stravného za kalendářní den určené pro situace, kdy vás zaměstnavatel vyšle na pracovní cestu do zahraničí. V minulém článku jsme si popisovali, kdo dostane méně a kdo naopak více.
Nyní se zaměříme na praktické otázky, abychom ukázali, kolik doopravdy zaměstnanec dostane peněz. Vyhlášková sazba totiž neznamená, že přesně tolik peněz opravdu získáte. Někdo může dostat více, někdo naopak méně.
Kdy máte nárok na nižší sazby dle počtu hodin strávených v zahraničí?
Zaměstnanec má nárok na zahraniční stravné ve ve výši:
- plné základní sazby, jestliže doba strávená mimo území České republiky trvá v kalendářním dni déle než 18 hodin,
- 2/3 základní sazby, pokud tato doba trvá déle než 12 hodin, nejvýše však 18 hodin,
- 1/3 základní sazby zahraničního stravného, jestliže doba strávená mimo území ČR je 12 hodin a méně, avšak alespoň 1 hodinu.
Příklad výpočtu
Pro Rakousko je ve vyhlášce č. 489/2025 Sb. stanovena základní sazba stravného ve výši 45 EUR.
Zahraniční pracovní cesta do Rakouska trvá 4 dny, z toho:
- 1. den stráví zaměstnanec na pracovní cestě 16 hodin, má tedy nárok na 2/3 základní sazby zahraničního stravného (45 EUR) čili na 30 EUR.
- 2. a 3. den tráví zaměstnanec již jen výhradně v Rakousku, má tedy za oba dny nárok na plnou základní sazbu zahraničního stravného čili na 2 × 45 EUR, tedy celkem na 90 EUR.
- 4. den stráví zaměstnanec na pracovní cestě v Rakousku 11 hodin, má tedy nárok na 1/3 základní sazby zahraničního stravného (45 EUR) čili na 15 EUR.
Celkem má zaměstnanec nárok na stravné ve výši 135 EUR.
Zahraniční stravné se neposkytuje, pokud doba strávená mimo území ČR činí méně než 1 hodinu.
Doby strávené mimo území ČR, které trvají 1 hodinu a déle při více zahraničních pracovních cestách v jednom kalendářním dni, se však pro účely zahraničního stravného sčítají.
Pokud zaměstnanec projíždí v 1 den více státy, výši zahraničního stravného určí zaměstnavatel ze základní sazby zahraničního stravného sjednané nebo stanovené pro stát, ve kterém zaměstnanec stráví v kalendářním dni nejvíce času.
Za snídani, oběd a večeři zdarma se stravné krátí
Bylo-li zaměstnanci během zahraniční pracovní cesty poskytnuto bezplatně jídlo, na které zaměstnanec nepřispívá a má charakter snídaně, obědu či večeře (drobné občerstvení se tedy nepočítá), snižuje se mu stravné za každé bezplatné jídlo až o hodnotu:
- - 70 % zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné v třetinové výši základní sazby (to je při zahraniční pracovní cestě trvající aspoň celou 1 hodinu až 12 hodin včetně za kalendářní den),
- - 35 % zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné ve dvoutřetinové výši základní sazby (to je při zahraniční pracovní cestě trvající více než 12 až 18 hodin včetně za kalendářní den),
- - 25 % zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné ve výši plné základní sazby (t.j. při zahraniční pracovní cestě trvající více jak 18 hodin v kalendářním dni).
Navazující příklad
Zaměstnanec má na pracovní cestě do Rakouska zajištěno ubytování se snídaní.
- 1. den pracovní cesty (v den příjezdu) zaměstnanec snídani v místě ubytování neměl, neboť vyjížděl z ČR. Ke krácení stravného ve výši 30 EUR tedy nedochází.
- 2. a 3. den pracovní cesty zaměstnanec dostal snídani, a proto se mu krátí za každý den stravné (stanovené v plné výši základní sazby 45 EUR) o 25 % čili o 11,25 EUR za den. Zaměstnanec tak má nárok na 2 x (45 – 11,25) EUR čili na 2 × 33,75 EUR, t.j. celkem na 67,50 EUR.
- 4. den pracovní den (v den odjezdu) zaměstnanec dostal snídani, a tak se mu krátí stravné ve výši 1/3 základní sazby (15 EUR) o 70 %. Zaměstnanec má proto nárok na 15 – 10,5 EUR čili na 4,50 EUR.
Celkem má zaměstnanec nárok na 102 EUR.
Zaměstnavatel může stravné snížit o 25 nebo i 50 %
S přihlédnutím k podmínkám zahraniční pracovní cesty a způsobu stravování může zaměstnavatel poskytovat stravné snížené, a to ve výši 75 % předepsaných základních sazeb. Členům posádek plavidel vnitrozemské plavby pak jen ve výši 50 % základní sazby.
K tomuto opatření (tedy krácení až o 25 % a v případě námořníků a dalšího personálu vnitrozemské plavby až o 50 %) je nutno přistoupit předem, před započetím pracovní cesty do zahraničí.
To platí nejen v případě, určí-li zaměstnavatel základní sazbu zahraničního stravného individuálně pro jednotlivého zaměstnance, ale i v případě, je-li tato sazba určena obecně vnitřním předpisem. Zpětné krácení je však nepřípustné
Šéfové státních organizací mohou naopak dostat více
Naopak zaměstnavatelé státní a veřejné správy mohou sazby stravného navýšit pro vedoucí organizačních složek státu a jejich zástupce a statutární orgány a jejich zástupce, a to až o 15 % základní sazby stravného stanoveného vyhláškou.
Naproti tomu zahraniční stravné zaměstnanci zaměstnavatele státní a veřejné správy (jmenovaného v ust. § 109 odst. 3 zákoníku práce) vůbec nepřísluší, pokud mu během zahraniční pracovní cesty, která trvá:
- 12 hodin a méně, byla poskytnuta 2 bezplatná jídla,
- déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin, byla poskytnuta 3 bezplatná jídla.
Nejvyšší předepsané zahraniční stravné mají politici
Velké výhody v oblasti stravného pak mají reprezentanti státní moci podle zákona č. 236/1995 Sb. Poslancům se sazby zahraničního stravného (pro zaměstnance) automaticky násobí číslem 2,5. Mají tedy nárok na 2,5násobek základních sazeb zahraničního stravného.
Totéž platí pro členy vlády. Předseda vlády má nárok na 3,5násobek základních sazeb zahraničního stravného. Soudci Ústavního soudu mají nárok na 2násobek a předseda Ústavního soudu na 3násobek základních sazeb zahraničního stravného zaměstnanců. Členové Nejvyššího kontrolního úřadu mají sazby násobené 2,5, prezident a viceprezident NKÚ pak 3.
Máte nárok na zálohu
Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci zúčtovatelnou zálohu, a to až do předpokládané plné výše stravného. Jak je to s vyúčtováním zálohy na stravné, jsme psali zde: Co musíte udělat, abyste dostali od zaměstnavatele stravné?
Doporučujeme také článek: Jak získat kapesné při pracovní cestě do zahraničí?
ČLÁNKY DO MAILU