Lidé, kteří se před lety na nějakou banku naštvali, dosud na ní nenajdou zbla dobrého a často argumentují tím, co už daná banka dávno nenabízí.
IMHO zde nejde vždy o nabídku služeb, ale o styl chování. Pokud banka na lidi dělá sviňárny (namátkou z vlastní zkušenosti zmíním e-banku, její zpětné úpravy sazebníku apod. nebo Živnobanku, dnes Unicredit, co pošlou dopis o tom, jak zlevňují a ani tečkou nezmíní, že vyjma jedné zlevněné položky dvacet dalších zdražili a to dost), člověk jako já nemá za potřebí neustále zkoušet, zda v managementu banky pracují lidé, co by nejraději ostatní obelhávali nebo už tam jsou lidi, co chtějí nabízet fér služby za fér ceny.
Zvlášť za situace, kdy je u nás bank poměrně dost, půjdu raději ke konkurenci, kde mám aspoň šanci, že tam nebudou šupáci, než abych pořád zkoušel, zda staří parchanti přestali být parchanty a byli slušnými. Prostě důvěra v serióznost je pryč.
Když vás kamarád podrazí, aby na vás vydělal, předpokládám, že v něj nebudete svou důvěru opět vkládat, abyste si ověřil, zda už není férový, ale spíš upevníte svůj vztah z kamarády (či si takové najdete), kteří vám sviňárny nedělají.