Hlavní navigace

Z opravdu vážných důvodů se můžete bránit neplatnému vyhazovu i později než do 2 měsíců

Autor: Depositphotos
Richard W. Fetter

Neplatný vyhazov z práce musíte zažalovat do 2 měsíců od skončení pracovního poměru. Ale co když jste vážně nemocní? Nemusíte lhůtu dodržet. Je to radikální změna. Řekněte to svým právníkům a bojujte o odškodnění za neplatný vyhazov i později.

Doba čtení: 4 minuty

Mnohokrát jsme si řekli, že podle § 72 ZP můžete neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou, prostě když zaměstnavatel nedodrží pravidla zákoníku práce, napadnout u soudu a případně získat peněžité odškodnění za neplatný vyhazov nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním. Viz například článek Za chyby se platí, i při nesprávné výpovědi.

Ale nyní už máte šanci, i když uvedenou dvouměsíční lhůtu prošvihnete. Nabízelo se to dávno, ale teprve nyní už to potvrdil i Nejvyšší soud.

Ten se zabýval případem, kdy byl se zaměstnankyní s účinky ke dni 30. 10. 2014 okamžitě zrušen pracovní poměr. Toho dne jí bylo doručeno okamžité zrušení pracovního poměru z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jí vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Prostě okamžitý vyhazov pro porušení pracovní kázně. Teprve dne 23. 5. 2016 však zaměstnankyně podala žalobu o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru. Tedy podle litery zákona pozdě.

Pokus o sebevraždu je závažný důvod, proč nemůžete podat žalobu

Chce to, když je snaha něčeho dosáhnout, odvážné, kreativní právníky (pravda, je jich málo), a ne ty, kteří jdou jen po penězích. Žalobkyně, určitě na radu právníka, uvedla, že si je vědoma, že žaloba je podána po lhůtě, avšak má za to a věří, že soud promine zmeškání této lhůty, neboť žalobkyně je osobou s psychickým onemocněním a opakovaně byla hospitalizována v psychiatrické nemocnici, kdy hospitalizaci žalobkyně předcházely pokusy o suicidum (to je jenom odborný název, který přešel v eufemismus, pro sebevraždu). A že proto nemohla bez svého zavinění uplatnit svůj nárok podle této žaloby v zákonodárcem předpokládané lhůtě. To lze docela pochopit. Kdybyste se dostali do stavu, že se chcete sami zabít, opravdu toho v blázinci moc kromě svého duševního zdraví nevyřešíte. A Nejvyšší soud, o jehož rozhodnutí píšeme dále, to reflektoval.

Soudy nižšího stupně řekly, že žaloba byla podána pozdě. Prostě vyšly z dosavadních pravidel. Ale bývalá zaměstnankyně se bránila dále – dovoláním k Nejvyššímu soudu. Soudy jednoduše vyšly z dosavadní výkladové praxe, že bylo-li právo na určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru podle ust. § 72 ZP uplatněno po uplynutí stanovené lhůty, přihlédne soud k zániku práva, i když to účastník řízení nenamítne. Není-li nárok uplatněn včas, tedy alespoň v poslední den lhůty podle § 72 ZP u soudu, právo na určení neplatnosti právního jednání směřujícího k rozvázání pracovního poměru zaniká a rozvázání pracovního poměru, i kdyby bylo postiženo vadami, je platné a účinné.

Pozor na nový občanský zákoník, konečně je to potvrzeno

Jenomže zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.), který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2014, na rozdíl od právní úpravy v předchozím občanském zákoníku výslovně stanoví, že ustanovení občanského zákoníku o běhu promlčecí lhůty (§ 645 až 652 NOZ) platí obdobně i pro prekluzivní lhůtu. To dříve (ve zrušeném občanském zákoníku) nebývalo. Tak se podívejme, co občanský zákoník říká.

Ve sporu o neplatnost rozvázání pracovního poměru může být relevantní především § 650 NOZ, podle něhož promlčecí lhůta neběží po dobu, kdy se vám hrozbou brání právo uplatnit. To platí i v případě, když jste právo neuplatnili, protože jste byli dlužníkem nebo osobou dlužníku blízkou lstivě uvedeni v omyl. (Můžete být v práci šikanováni, ale nikde není řečeno, že vám zaměstnavatel nemůže dělat problémy i po skončení pracovního poměru, viz článek Šikana na pracovišti a jak se jí bránit.) A hlavně pak § 651 NOZ, podle něhož promlčecí lhůta neběží po dobu, dokud trvá vyšší moc, která vám v posledních šesti měsících promlčecí lhůty znemožnila právo uplatnit.

Podle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 je tak možné v případech a za podmínek vymezených v § 645 až § 652 NOZ, které platí obdobně též ve vztahu k běhu prekluzivní lhůty, uplatnit u soudu neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou v delší než dvouměsíční lhůtě (tedy i po uplynutí 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním), vyložil Nejvyšší soud (v rozsudku spis. zn. 21 Cdo 343/2018, ze dne 12. 6. 2018).

A proto Nejvyšší soud zrušil v daném případě rozhodnutí nižších soudů, jelikož se nezabývaly názorem žalující zaměstnankyně, že nebyla z objektivních důvodů schopna podat žalobu v zákonné lhůtě, ani tím, jaké konkrétní důvody žalobkyni podle jejích tvrzení bránily v podání žaloby o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru. Proto nemůže jejich rozhodnutí o tom, že lhůta k podání žaloby o neplatnost rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením podle § 72 ZP uplynula dnem 31. 12. 2014 – pro svou předčasnost – obstát jako správné. Jak rozsudek odvolacího soudu, tak soudu prvního stupně byl proto zrušen.

Prošvihli jste lhůtu z vážných důvodů?

Bránily-li vám tedy vážné důvody ve včasné obraně proti neplatnému vyhazovu, můžete žalobu podat i později než jen v propadné lhůtě 2 měsíců počítané ode dne, kdy by pracovní poměr skončil, kdyby byl ukončen platně. Podle § 652 NOZ platí, že pokračuje-li běh promlčecí lhůty po odpadnutí některé z překážek uvedených v § 646 až § 651 (shora jsme uvedli ty, které mohou přicházet nejspíš v úvahu), neskončí promlčecí lhůta, a tedy ani ta propadná, dříve než za šest měsíců ode dne, kdy začala znovu běžet. To znamená, že v určitých případech se může původně dvouměsíční prekluzivní lhůta prodloužit i na více než 6 měsíců (nehledě na dobu, po kterou bude běh prekluzivní lhůty zastaven).

Našli jste v článku chybu?