Hlavní navigace

Výtluk na vozovce: kdo vám zaplatí za poškozené auto?

16. 3. 2016
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Shutterstock
I když je cesta rozbitá a všude na ní jsou výtluky, když náhle trefíte „ten větší“ a poškodí vám vůz, bude vám muset správce cesty nahradit škodu. Důležitá je závada ve sjízdnosti.

Podívejme se na jeden již starší případ, avšak se stále platnými závěry. Soud prvního stupně uložil Správě silnic Moravskoslezského kraje, aby žalobkyni – obchodní společnosti zaplatila 21 816 Kč. Vyšel ze zjištění, že žalobkyně dne 26. 7. 1999 utrpěla škodu na svém osobním motorovém vozidle tovární značky BMW 325 TDs, s nímž její statutární zástupce J. R. při jízdě po silnici č. 2/450 ve směru od Restaurace H. do obce S. R. vjel do dvou výtluků ve vozovce o rozměru 1 m x 1,3 m x 10–12 cm, a poškodil tak disk kola a pneumatiku, na jejichž opravu s nutným seřízením nápravy žalobkyně vynaložila 21 816 Kč.

Soud dovodil, že žalovaná jako správce komunikace za tuto škodu odpovídá podle ust. § 27 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Popsaný výtluk hodnotil jako závadu ve sjízdnosti, a to i za situace, kdy bylo nesporné, že povrch vozovky byl ve špatném stavu a nacházely se v něm i jiné, menší výtluky. Správa silnic neprokázala, že závadu nemohla odstranit, ani místo neopatřila dopravním značením, které by na závadu ve sjízdnosti upozorňovalo.

Správa cesty a pojišťovna se bránily

Odvolací soud k odvolání Správě silnic a také České pojišťovny, která byla vedlejším účastníkem řízení, rozhodnutí soudu prvního stupně, jímž byla žalované uložena povinnost k zaplacení částky 21 816 Kč, potvrdil. Dovodil, že výtluky hluboké 10–12 cm představují změnu ve sjízdnosti komunikace, neboť je nelze předvídat ani při pohybu vozidla přizpůsobenému stavebnímu stavu vozovky. V dané věci řidič vozidla žalobkyně při prokázané rychlosti 40 km/h mohl předvídat jisté nerovnosti a výtluky, nikoliv však natolik výraznou závadu ve sjízdnosti.

Žalovaná v dovolání proti rozsudku odvolacího soudu především namítala, že závada ve sjízdnosti musí být závadou ojedinělou, zatímco předmětná komunikace byla ve velmi špatném stavu a výtluků se zde nacházelo větší množství. Nejvyšší soud ČR dovolání svým usnesením spis. zn. 25 Cdo 1495/2003, ze dne 6. 3. 2004, odmítl.

Kdo za co odpovídá

Podle ust. § 27 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, nemáte coby uživatelé dálnice, silnice nebo místní komunikace nárok na náhradu škody, která vám vznikla ze stavebního stavu nebo dopravně technického stavu těchto pozemních komunikací. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení vlastník dálnice, silnice nebo místní komunikace odpovídá za škody vzniklé vám jako uživatelům těchto pozemních komunikací, jejichž příčinou byla závada ve sjízdnosti, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit. U závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky pak takovou závadu zmírnit, ani na ni předepsaným způsobem upozornit.

Podle ust. § 26 odst. 1 zákona dálnice, silnice a místní komunikace jsou sjízdné, jestliže umožňují bezpečný pohyb silničních a jiných vozidel přizpůsobený stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu těchto pozemních komunikací a povětrnostním situacím a jejich důsledkům. Podle odstavce 3 tohoto ustanovení se stavebním stavem dálnice, silnice nebo místní komunikace rozumí jejich kvalita, stupeň opotřebení povrchu, podélné nebo příčné vlny, výtluky, které nelze odstranit běžnou údržbou, únosnost vozovky, krajnic, mostů a mostních objektů a vybavení pozemní komunikace součástmi a příslušenstvím. Podle odstavce 6 závadou ve sjízdnosti se pro účely tohoto zákona rozumí taková změna ve sjízdnosti dálnice, silnice nebo místní komunikace, kterou nemůže řidič vozidla předvídat při pohybu vozidla přizpůsobeném stavebnímu stavu, dopravně technickému stavu těchto pozemních komunikací a povětrnostním situacím a jejich důsledkům.

Podle ust. § 9 odst. 1 věty první vyhlášky č. 104/1997 Sb. cílem údržby a oprav je odstranit závady ve sjízdnosti, opotřebení nebo poškození komunikace, jejích součástí a příslušenství. Podle odstavce 4 tohoto ustanovení běžná údržba zahrnuje zejména drobné místně vymezené práce, včetně ošetřování silniční vegetace.

Co z toho vyplývá

Z této úpravy je zřejmé, že závadou ve sjízdnosti je natolik významná změna (zhoršení) sjízdnosti komunikace, která je sice odstranitelná běžnou údržbou, avšak svým charakterem se natolik vymyká stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace a povětrnostním vlivům, že řidič ani při obezřetné jízdě respektující stav komunikace či případné důsledky povětrnostních vlivů nemůže její výskyt předpokládat a účinně reagovat při řízení tak, aby závada neovlivnila jeho jízdu a nevznikla tím škoda.

dan_z_prijmu

Ze zákona přitom nevyplývá, že závada ve sjízdnosti se nemůže nacházet v místě nekvalitního stavebního stavu komunikace. Není tedy vyloučeno, aby se v místě, kde je stavební stav komunikace poznamenán četnými výtluky, vyskytovala závada ve sjízdnosti představovaná výtlukem natolik rozsáhlým (hlubokým), že vzhledem k okolnímu stavu vozovky jde o takovou změnu sjízdnosti, kterou řidič nemůže předvídat ani tehdy, přizpůsobí-li způsob jízdy špatnému stavu komunikace.

Právní závěr odvolacího soudu, že špatný technický stav komunikace nevylučuje, aby se na ní nacházela závada ve sjízdnosti, jestliže jde o takovou změnu sjízdnosti, kterou nelze předvídat ani při způsobu jízdy přizpůsobeném špatnému technickému stavu vozovky, je tudíž správný, odpovídá znění zákona i ustálené judikatuře k otázkám odpovědnosti za škodu způsobenou závadou ve sjízdnosti.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).