Hlavní navigace

Vyšší důchody pro všechny. Babišova vláda prosazuje změny za desítky miliard korun

1. 3. 2018
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Vláda v demisi posílá do poslanecké sněmovny návrh na výrazné změny důchodů. Polepšit si mají všichni důchodci, nejvíce pak ti nejstarší. Novela prohlubuje budoucí problémy českých penzí, když citelně navyšuje budoucí deficit důchodového účtu. Ten má klesnout až k 200 miliardám.

Důchodci se mohou od příštího roku dočkat podstatného navýšení penze. Vláda v demisi vedená Andrejem Babišem schválila na svém jednání ze začátku tohoto týdne návrh ministerstva práce a sociálních věcí, který zvyšuje důchody všem. Nejvíce pak lidem, kterým je 85 let a více.

Návrh nyní míří do sněmovny. Pokud ho zákonodárci odsouhlasí, polepší si důchodci v příštím roce podle propočtu ministryně práce v demisi Jaroslavy Němcové (ANO) v průměru o 918 korun měsíčně.

Státní pokladnu má toto navýšení jen v roce 2019 vyjít na zhruba 14 miliard korun a náklady v dalších letech porostou. Růst výdajů na důchody, které se už nyní zdají do budoucna jen těžko udržitelné, jsou hlavním bodem kritiky, se kterou přišla například Hospodářská komora. Opoziční strany zase kritizují, že návrh oslabuje takzvaný princip zásluhovosti, když přidává všem důchodcům stejně peněz bez ohledu na jejich předchozí příjmy. 

Tisíc korun navíc za 85 let

Vláda v souladu se svým programovým prohlášením navrhuje dvě opatření pro vyšší důchody. První míří na starší důchodce.

Ti, kteří dosáhnou 85 let věku, nově dostanou jednorázový a bezpodmínečný příplatek k měsíční penzi ve výši 1000 korun. Dostat ho od lednové splátky důchodu za rok 2019 mají i ti, kdo už důchody pobírají a 85 let už jim bylo. Takových lidí je v Česku nyní podle důvodové zprávy k navrhované změně zákona 200 tisíc. O navýšení nebude třeba žádat, dojde k němu automaticky.

Jen v roce 2019 má tento bonus pro starší důchodce vyjít státní pokladnu na 2,2 miliardy korun. V roce 2021 už to mají být tři miliardy a suma dále poroste. V dalších letech se pak budou tyto dodatečné výdaje dále mírně zvyšovat s růstem počtu osob dosahujících věku 85 let a vyššího, uvádí důvodová zpráva.

Podle vlády je třeba starším seniorům přidat více kvůli jejich vyšším výdajům na péči a léky. Důvodem má být i to, že starší senioři mají nižší penze než ti mladší. Před 30 lety nastupovali do důchodu s nižší částkou, a i když jim byla pravidelně valorizována, stále je výrazně menší, než mají mladší důchodci.

Je také možné, že se ještě může směrem dolů posunout věková hranice pro získání bonusu. ČSSD, která s plány na vyšší důchody (stejně jako KSČM) souhlasí, navrhuje pro získání tisícikoruny navíc věkovou hranici 75 let.

Důchod se už dnes zvyšuje lidem, kteří dosáhli hranice sto let. Ti od státu dostávají bonus ve výši 2000 korun k měsíční penzi.

Více pro všechny

Návrh novely zákona o důchodovém pojištění počítá také se změnou v pevné výměře důchodů, která je pro všechny stejná a počítá se s ní u důchodů starobních, invalidních i pozůstalostních. Nyní dělá devět procent průměrné mzdy a pro rok 2018 je tak stanovena ve výši 2700 korun. Od počátku roku 2019 má vzrůst na 10 procent. Důchody by tak každému člověku vzrostly jednorázově o zhruba 300 korun a toto navýšení by platilo i pro další roky.

K základní výměře se pak každému důchodci počítá ještě procentní výměra, která je závislá na výši předešlého výdělku. Na jejím výpočtu vláda nic měnit nechce. Navržená změna by tedy skutečně pro všechny přinesla zvýšení jejich důchodů, a to o stejnou částku. Navýšení základní výměry by se od začátku příštího roku dočkali i ti, kdo již nyní důchod pobírají.

V příštím roce by se tak důchodci mohli dočkat rekordního zvýšení. Penze jim totiž, pokud návrh projde, nebudou růst jen o valorizaci, tedy o inflaci a polovinu růstu průměrné mzdy, ale ještě o jedno procento průměrné mzdy navíc. Celkové navýšení důchodu tak v průměru bude 918 korun, uvedla ministryně Němcová.

Současná vláda míří svým návrhem na zvýšení základní výměry, která je pro všechny stejná, především na zvýšení životní úrovně lidí s nízkými důchody. Na druhou stranu tím ještě zmenšuje princip zásluhovosti na předchozích příjmech. Už nyní jsou důchody v Česku kvůli způsobu výpočtu v rámci porovnání se zeměmi OECD velmi rovnostářské (čtěte podrobnosti), současný návrh by rozdíl v důchodech ještě více narovnával.

A právě to se nelíbí některým opozičním stranám (KDU-ČSL, TOP 09, STAN), které jinak obecně s navyšováním důchodů souhlasí. Je to cesta k rovnostářství, kterou my rozhodně nepodporujeme. Pokud jsem v produktivním věku odváděl víc, mám v důchodovém věku nárok na vyšší důchod. Je to i výrok Ústavního soudu, uvedla místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Připomněla tak nález Ústavního soudu z roku 2010, podle kterého tehdejší důchody v Česku princip zásluhovosti porušovaly. Na to pak zareagovala úpravou parametrů vláda vedená Petrem Nečasem takzvanou malou důchodovou reformou. Od té doby se už na Ústavní soud ohledně zásluhovosti důchodového systému nikdo neobrátil. Zůstává tak otázkou, jestli nyní zákon zásluhovost reflektuje dostatečně. Současná vláda si ale tyto problémy nepřipouští a podle ministryně práce Němcové postupuje legitimně.

Návrh na vyšší výplatu důchodů přes zvýšení základní výměry má státní pokladnu vyjít v roce 2019 na 11,5 miliardy korun, v roce 2021 to má být 12,3 miliardy a do budoucna mají tyto dodatečné náklady růst až na zhruba 16 miliard korun ročně. V roce 2019 by na důchody mělo podle současného znění zákona a propočtů ministerstva práce jít 450,9 miliardy korun, pokud by prošel návrh na vyšší důchody, bylo by to 462,4 miliardy.

Kde na to vezmete?

Právě kvůli výraznému růstu nákladů se proti návrhu postavila Hospodářské komora. Podle ní ohrožuje stabilitu veřejných financí České republiky. Rozumíme sociální motivaci vlády s ohledem na její programové prohlášení, nicméně s ohledem na fiskální důsledky se nemůžeme s návrhem ztotožnit. Domníváme se navíc, že tak razantní zásahy do stability veřejných financí nejsou v souladu se statusem této vlády. Jedná se tak o navenek líbivý krok, který je společensky nezodpovědný a hřeší na současný příznivý vývoj ekonomiky, uvedli zástupci komory v připomínkovém řízení k navržené novele.

Hospodářská komora připomíná také vládní návrh na daňové změny, které mají veřejné rozpočty vyjít na dalších 22 miliard korun ročně. Nelze tedy předpokládat, že zvýšení výdajů na důchody bude kryto zvýšením příjmů, ale naopak razantním omezením jiných výdajů. S takovými kroky ale programové prohlášení nepočítá, uvádí zástupci komory.

Aby vláda dopředu jasně řekla, z čeho vyšší výdaje na důchody pokryje, požadují i někteří opoziční politici. Například podle místopředsedy Starostů a nezávislých Víta Rakušana poslanci jeho hnutí nepodpoří návrhy, u nichž nebude zřejmé, odkud na ně peníze poplynou.

Vláda v demisi zavazuje následující vlády miliardami rozpočtových výdajů. Výdaje na důchody porostou v roce 2019 o 8,2 procenta, tedy mnohem rychleji než ekonomika. Které výdaje porostou naopak pomaleji? ptá se na Twitteru Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank.

Podle premiéra v demisi Andreje Babiše peníze vláda získá novelou zákona o Fondu národního majetku, kterou má v plánu projednat příští týden. Ve fondu je 21 miliard, které vláda použije na důchody, řekl Babiš. Peníze na tomto účtě jsou z 80 procent tvořeny dividendami od polostátní energetické firmy ČEZ. Stát z nich financuje například odstraňování starých ekologických škod. Agentura ČTK k tomu dodává, že ministerstvo financí v materiálu k novele upozornilo, že příjmy nestačí pokrýt závazky fondu.

Reforma podle vlády

Současná vláda v demisi s důchodovou reformou počítá a ve svém programovém prohlášení ji vidí následovně:

Chceme konkrétní kroky bez zdlouhavých a neplodných diskusí. Podstatou bude oddělení důchodového účtu od státního rozpočtu a stanovení jasných finančních vztahů mezi tímto účtem a státním rozpočtem, případně dalšími zdroji příjmů pro tento účet.

Chceme proto zřídit Státní důchodový úřad, který bude tyto prostředky spravovat a veřejnost bude vědět, kam její sociální odvody směřují a jak jsou využity.

Objevuje se také volání po „skutečné“ důchodové reformě. Když se bavíme o velkém jednorázovém zvýšení, budou se muset peníze najít i v dalších letech. Je nutné se bavit o důchodové reformě. Toto žádná skutečná reforma není, uvedla Pekarová Adamová.

Novela nejenže neřeší současné problémy důchodového systému, ale ve své podstatě je ještě zhoršuje. Důsledkem zavedení navrhovaného opatření bude zmenšení zásluhovosti. Jediným řešením současné situace je skutečná penzijní reforma, která bude řešit fiskální udržitelnost systému, jeho diverzifikaci, zvýšení jeho ekvivalence a působit ve směru rozložení mezigeneračního břemene, shrnuje svůj postoj Hospodářská komora.

Deficit výrazně poroste

Jasnou podporu vládě naopak vyjádřila Rada seniorů. Všechny tyto změny vítáme a oceňujeme. A také vládě premiéra Babiše za historicky nebývalou iniciativu děkujeme, uvedla rada v připomínkovém řízení. Na druhou stranu si zástupci důchodců stěžují na pokles náhradového poměru mezi průměrnou hrubou mzdou a průměrným důchodem, který v roce 2017 klesl pod úroveň 40 procent (39,4 %). Náhradový pomět klesá v posledních letech pravidelně, v roce 2010 činil 42,4 procenta.

Vyšší důchody další pokles náhradového poměru zbrzdí, stále však bude pod 40 procenty. Podle výpočtů ministerstva práce bude průměrný důchod v roce 2019 činit 39,6 procenta průměrné hrubé mzdy, pokud návrh na změny projde. Pokud ne, bude to o procentní bod méně. Podle projekce ministerstva práce má náhradový poměr v příštích letech lehce růst a po roce 2042 opět postupně klesat. Ukazuje to následující graf.

Graf: Jak se bude vyvíjet náhradový poměr mezi průměrným důchodem a průměrnou hrubou mzdou (Zdroj: MPSV)

Důvodová zpráva k navržené novele vyčísluje i největší problém, který důchodový systém má. V příštích desetiletích vzroste počet důchodců a naopak se sníží počet lidí v aktivním věku. Politici tak budou muset vyřešit, kde vzít peníze na zachování důchodů alespoň na dnešní úrovni. Alternativou je snižování důchodů nebo další růst důchodového věku. Pokud k tomu politici nesáhnou, deficit takzvaného důchodového účtu výrazně poroste. Znamená to, že se na důchodovém pojištění vybere výrazně méně peněz, než se vyplatí na důchody. Státní pokladna pak na ně bude muset najít jiný zdroj financování.

V roce 2017 se díky ekonomickému růstu důchodový účet poprvé od roku 2008 dostal do plusu, byť mírného (0,9 miliardy). V letech 2012 a 2013 atakoval deficit hranici 50 miliard korun. S výhledem na to, co nás čeká, to byl ale ještě dobrý výsledek.

Deficit by se totiž do budoucna měl výrazně prohloubit a vrcholu by podle ministerské prognózy měl dosáhnout kolem roku 2056. Tehdy by měl vystoupat na 3,6 procenta hrubého domácího produktu. Podle současné hodnoty HDP je to zhruba 200 miliard korun. Pokud by nedošlo ke změnám navrhovaným současnou vládou, bylo by to zhruba o 16 miliard méně.

skoleni_15_4

Graf: Jak se bude vyvíjet deficit důchodového účtu v poměru k HDP (Zdroj: MPSV)

Co říkáte na navržené změny důchodů?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).