Jako zaměstnanec můžete po zaměstnavateli vymáhat dlužnou mzdu, plat nebo jejich náhradu z nejrůznějších důvodů: například kvůli sporu o prémiové složky mzdy nebo o přiznání a vyplacení mimořádné odměny.
Časté spory: odškodnění za zaměstnavatelem neplatně rozvázaný pracovní poměr
Náhradu mzdy může zaměstnanec po zaměstnavateli vymáhat také jako odškodnění za neplatně rozvázaný pracovní poměr. To je poměrně častá situace. Platí totiž, že dal-li zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď nebo zrušil-li s ním zaměstnavatel neplatně pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době, musí zaměstnavatel vyplatit zaměstnanci náhradu mzdy. Podmínkou je, aby zaměstnanec zaměstnavateli písemně oznámil, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával.
Vedle toho zaměstnanec samozřejmě musí také vyhrát spor o neplatnost rozvázání pracovního poměru. Proto je třeba nejprve včas podat žalobu. Neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může zaměstnanec uplatnit u soudu podáním žaloby nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.
Náhrada mzdy pak náleží zaměstnanci ve výši průměrného výdělku za dobu ode dne, kdy oznámil zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání, až do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru. Jinak řečeno, za celou dobu trvání sporu o neplatnost rozvázání pracovního poměru.
K tomu má zaměstnanec nárok i na proplacení dovolené, na kterou mu vznikl nárok za dobu trvání sporu, protože pracovní poměr trval, když soud určil, že rozvázání pracovního poměru je neplatné.
Nicméně přesahuje-li celková doba, za kterou by měla zaměstnanci příslušet náhrada mzdy, 6 měsíců, může zaměstnavatel navrhnout soudu, aby náhradu mzdy další dobu – od 7. měsíce trvání sporu – přiměřeně snížil.
Problematice neplatných vyhazovů jsme věnovali celou řadu článků, například:
- Za dobu trvání vyhraného sporu o neplatnost vyhazovu máte nárok na dovolenou. I když jste nepracovali
- Neplatná výpověď z práce a pracovní úraz. Máte nárok na odškodné?
- Kvůli neplatné výpovědi jste přišli o podporu. Ukážeme si, kdy ji dostanete zpět a kdy ne
- Vyhrál spor o neplatný „vyhazov“, přesto nedostal ani korunu. Nejvyšší soud vysvětlil proč
Zaměstnavatel náhradu mzdy zadržuje. Co dělat?
Zaměstnavatel také může zaměstnanci z nějakého důvodu, ať už legálního nebo protiprávního, mzdu nebo její náhradu zadržovat. Zaměstnanci pak nezbývá, než se obrátit na soud. Při formulaci žaloby poté přichází na řadu otázka, zda požadovanou výši mzdy nebo její náhrady vyjádřit v hrubé výši nebo v čisté výši.
Mzda se zásadně vyjadřuje v hrubé výši. Platí to i u soudu
Nárok na dlužnou mzdu, stejně jako nárok na plat, náhradu mzdy a platu a jiná plnění, ze kterých se odvádí daň z příjmů, sociální a zdravotní pojištění, soud zaměstnanci přiznává v hrubé výši, tj. včetně zálohy na daň i pojistného, které je zaměstnavatel povinen srazit z plnění přiznaného zaměstnanci a odvést správcům daně, České správě sociálního zabezpečení a zdravotním pojišťovnám. Proto ji zaměstnanec i tak vypočítá a uvede v žalobě.
Kdy může soud přiznat zaměstnanci mzdu v čisté výši?
Nicméně, jak už jsme naznačili, může se stát, že zaměstnavatel dostojí svým povinnostem, pokud jde o daňové a pojistné srážky, provede je, ale mzdu zaměstnanci nevyplatí a tuto povinnost již nesplní.
Pokud o tom zaměstnanec ví, pak žaluje na vyplacení mzdy nebo její náhrady v čisté výši. Požadovaná částka je pak nižší, a stejně tak soudní poplatek. Většinou jsou však vzájemné vztahy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem narušeny – a obě strany spolu nad rámec toho, co jim určí soud, nekomunikují.
Pak se zaměstnanec o tom, že z požadované mzdy nebo její náhrady již byly provedeny zákonné srážky, dozví až z vyjádření protistrany – zaměstnavatele – před soudem. Pak z takto prokázané skutečnosti vychází i soud a přizná částku v čisté výši.
Provede-li zaměstnavatel odvody zálohy na daň, sociální a zdravotní pojištění ze mzdy zaměstnance ještě před rozhodnutím soudu o přiznání mzdového plnění uplatněného zaměstnancem, může mu soud přiznat nárok na mzdu jen ve výši, která zbývá po odečtení odvedených částek, neboť jejich odvedením (provedením plateb za zaměstnance) příslušným orgánům právo zaměstnance na jim odpovídající část mzdy zaniklo. Rozhodující je přitom stav v době vyhlášení rozsudku soudu.
Tak vyložil rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 31 Cdo 213/2026, ze dne 13. 5. 2026.
Tento rozsudek NS ČR je zajímavý i pro řešení problematiky započítávání vzájemných pohledávek. I když započtení proti pohledávce zaměstnance na mzdu, plat, odměnu z dohody a náhradu mzdy nebo platu smí být provedeno jen za podmínek, za kterých je prováděna exekuce na příjem zaměstnance formou srážek ze mzdy.
