Hlavní navigace

Vyhrají zaměstnanecké benefity, nebo vyšší příjem? Čím si budou firmy udržovat své zaměstnance?

17. 5. 2023
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Bude znamenat zrušení daňové úlevy na zaměstnanecké benefity jejich konec? Nebo je to příležitost říct si o vyšší mzdu, ze které si sami zaplatíte, co potřebujete? A jak funguje poukázkový byznys v praxi?

Vláda se chystá zrušit daňovou úlevu pro nepeněžní zaměstnanecké benefity. V dohledné době by si už firmy nemohly odečíst z daní výhody pro zaměstnance v podobě například multisportových karet, příspěvků na dovolenou, příspěvků na nadstandardní zdravotní péči, dětské tábory a mnohé další.

Podle názorů zástupců vládní pětikoalice jsou nepeněžní benefity výhodné pouze pro větší zaměstnavatele a pro ty menší jde spíš o neefektivní administrativní zátěž. Některé benefity jsou osvobozeny od daně, pokud se vejdou do limitu 20 000 Kč za rok, jiné ani žádný limit nemají, například sportovní nebo kulturní akce. Firmy tak mohou některé benefity odepisovat z daní bez limitu, přičemž právě tyto benefity dostávají jen zaměstnanci ve vyšších pozicích.

Vláda také navrhuje zrušení osvobození nadlimitních stravenek. Ty dnes, na rozdíl od stravenkového paušálu, mohou být poskytovány také bez limitu, čímž mohou tyto stravovací benefity činit řádově i tisíce korun denně. Opět jde o stravenky, které jsou určeny pro vyšší management. Kromě toho má dojít také k úpravě stravovacího paušálu tak, aby ho mohli adekvátně čerpat i lidé na delších pracovních směnách.

Úsporný balíček: jaké daně se zvýší právě vám? Přečtěte si také:

Úsporný balíček: jaké daně se zvýší právě vám?

Situace, kdy firma hradí svým zaměstnancům stravenku nad limit spoluúčasti 55 %, se týká velmi malého počtu firem. Pro letošní rok je daňově optimální stravenka 194 Kč a nejčastěji poskytovaná hodnota činí 120 Kč. V tomto ohledu má vládní opatření naprosto minimální dopady pro státní rozpočet, ale určitě se dotkne rodinného rozpočtu zaměstnanců, uvedl generální ředitel společnosti Sodexo Pass ČR Daniel Čapek.

V případě, že se tyto daňové úlevy zruší, stát ušetří cca 1,4 mld. Kč na dani z benefitů, další 0,3 mld. Kč na nadlimitních stravenkách. Celkem tedy získá cca 1,7 mld. Kč.

Zaměstnavatelé se bouří. Ale je benefitový systém správný?

Zaměstnavatelé, zprostředkovatelé benefitů a firmy, jejichž služby zaměstnanci využívají, se bouří.

  • Zaměstnavatelé proto, že pokud nebudou moct odečíst náklady na benefity z daní, zaplatí nakonec na daních více než doposud.
  • Zprostředkovatelům benefitů, což jsou spojky mezi zaměstnanci a firmami, zase hrozí, že napříště už nebude co zprostředkovávat, protože zaměstnavatelé od benefitů zkrátka upustí.
  • Firmy, u kterých zaměstnanci své benefity čerpají, například sportovní centra, se obávají snížení počtu návštěvníků, protože se části lidí nebude chtít utrácet vlastní peníze za fitko.

Otázkou ale je, jestli je dosavadní systém, který se těší takové oblibě, vlastně správný.

V principu jde o to, že zaměstnavatel nabídne zaměstnanci o něco nižší mzdu, než by mohl, což mu dorovná leckdy bohatou nabídkou benefitů. Zaměstnavatel ušetří na odvodech zdravotního a sociálního pojištění. Zaměstnanec, který dostane kvůli benefitům o něco nižší mzdu, má pak na výběr, který z benefitů chce využít. Jenomže v případě, že by místo benefitů dostal vyšší mzdu, by se mohl rozhodnout třeba úplně jinak, jak s penězi naloží. Možná by je utratil ve fitku, ale možná by šel místo toho raději do kina.

Dnes je vypočítávána mzda i se zohledněním všech benefitů a je dost nepřehledné, když se pak klade menší důraz na samotnou výši mzdy a větší důraz na všechny možné benefity, říká hlavní ekonom společnosti BH Securities Štěpán Křeček. Nebudeme ze zaměstnanců dělat nesvéprávné jedince a rozhodovat místo nich, co si mají vlastně za svoji práci nakupovat. To zaměstnavatelé vlastně předurčují tím, jak benefity nastavují. Takto se vrátí odpovědnost na zaměstnance, který se sám rozhodne, co si za svoji mzdu pořídí, dodává.

Také Jiří Halbrštát, manažer náboru a marketingu společnosti ManpowerGroup, se domnívá, že zrušení daňového zvýhodnění benefitů je logický a legitimní krok, ačkoli jej zaměstnavatelé vnímají jako způsob, jak podpořit zdraví a odpočinek svých zaměstnanců. Je pravda, že řada firem využívá tento benefit k daňovým únikům a část mzdy vyplácí lidem v nezdaněných poukazech. Po zrušení tohoto zvýhodnění by jistě kleslo využívání tohoto benefitu na minimum. Očekával bych velký tlak zaměstnanců, aby hodnotu poukazu dostali v penězích do mzdy, domnívá se.

Pokud tato změna projde, mnohé firmy ztratí motivaci administrovat nákup, distribuci a účtování poukazů a platit provizi poskytovatelům tohoto benefitu.

Cesta benefitu od zaměstnavatele k zaměstnanci aneb Jak funguje poukázkový byznys

  • Nejčastějším postupem pro vznik benefitu je dohoda se zprostředkovatelskou firmou, která má nasmlouvané dodavatele těchto služeb. Firma podepíše smlouvu se zprostředkovatelem, odebírá poukazy podle objednávek a ty distribuuje zaměstnancům. Zaměstnanec uplatní poukaz u nasmlouvaných partnerů a o nic se nestará. Příkladem jsou například Flexipassy od Sodexa, Multisport karty a mnoho dalších.
  • Zprostředkovatel účtuje provizi především poskytovateli služeb a mohou se pohybovat kolem 10–15 %. Menší poplatek v jednotkách procent může platit i zaměstnavatel, ale velcí odběratelé poukazů mají většinou nulový poplatek.
  • Zaměstnavatel nemusí, nebo nemá důvod účel čerpání kontrolovat. To je definováno zákonem. Mohl by se ale zajímat o to, jestli zaměstnavatelé tento příspěvek vůbec čerpají. Kouzlo poukázkového byznysu spočívá také v tom, že velká část poukázek propadne. Existují proto burzy mezi zaměstnanci, kde si nevyčerpané poukázky se slevou přeprodávají, aby o hodnotu nepřišli.

Benefitový byznys popsal pro Měšec.cz Jiří Halbrštát, manažer náboru a marketingu ManpowerGroup.

Místo benefitů vyšší mzda?

Podle představitelů Hospodářské komory, která sdružuje 16 tisíc členů z podnikatelského prostředí, zaměstnavatelé nejspíš benefity přemění do podoby zvýšení mzdy zaměstnancům.

Nad zrušením daňového zvýhodnění benefitů máme velký otazník. Lidé dneska kromě své mzdy velmi dají právě na ty benefity. Neviděli jsme sice ještě detail vládního návrhu, ale buď budou benefity platit pouze a výhradně zaměstnavatelé, anebo se to připočte ke mzdě a lidé z toho budou platit větší daně, říká prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Očekávali jsme, že vláda s námi bude konzultovat to, co plánuje, že ty návrhy vlády projdou oponenturou lidí z praxe, a teprve potom vláda přijme konečné stanovisko. Jsme na rozpacích z toho, že vidíme, kolik detailů ještě v té debatě není.

Jak by se změnily vaše daňové odvody, pokud by se místo zrušených benefitů zvýšila mzda?

Příklad

Průměrná mzda je pro rok 2023 v České republice 40 324 Kč. V tomto případě zaměstnavatel za vás odvede:

  • na sociální pojištění 10 000 Kč,
  • na zdravotní pojištění 3629 Kč.

Vy jako zaměstnanec na pojištění odvedete dále:

  • na sociální pojištění 2621 Kč,
  • na zdravotní pojištění 1815 Kč,
  • zálohu na daň po slevách 3490 Kč.

Vaše čistá mzda pak ve výsledku bude 32 398 Kč.

Pokud by se vám zvýšila mzda například o 3000 Kč, tedy na 43 324 Kč, budou odvody zaměstnavatele za vaši práci vypadat takto:

  • sociální pojištění 10 744 Kč,
  • zdravotní pojištění 3899 Kč.

Vy jako zaměstnanec odvedete:

  • na sociální pojištění 2816 Kč,
  • na zdravotní pojištění 1950 Kč,
  • zálohu na daň 3940 Kč.

Vaše čistá mzda pak bude činit o 2220 Kč více, tedy 34 618 Kč. Na sociálním pojištění byste si ze své hrubé mzdy připlatili 195 Kč, na zdravotním pojištění 135 Kč, srážková daň by se vám zvýšila o 450 Kč.

Výpočty odvodů a čisté mzdy provedla redakce.

Možná je to zanedbatelné, ale přesto stojí za to vzít v úvahu jeden detail: Vyšší odvody na sociální pojištění znamenají také po letech vyšší důchod. Pokud zaměstnavatel s vaší účastí odvede v našem příkladu místo 12 621 Kč (součet částky, kterou platí zaměstnavatel, plus vy) napříště 13 560 Kč, zvýší se tím vaše platba na důchodové zabezpečení o 6,9 %. To pak bude také mít vliv na výši vaší penze. I když, s nadsázkou řečeno, možná je toto tvrzení v době, kdy se rodí důchodová reforma, odvážné.

Myslím si, že pokud daňové zvýhodnění přestane platit, může se v odměňování zaměstnanců opět udělat pořádek, takže se opět stane nejdůležitější ta samotná výše mzdy. Benefity budou spíše doplňkem. Zaměstnavatelé je budou moci poskytovat dál, ale už tam nebude ten daňový tlak, aby tak činili, také bude možné některé benefity zrušit a místo toho zaměstnancům zvýšit mzdu, říká Štěpán Křeček.

Kdybyste si mohli vybrat, co byste brali raději?

Hospodářská komora doufá, že než se vládní balíček dostane na projednání Poslaneckou sněmovnou, ještě bude přizvána ke konzultacím nad skutečnými dopady jednotlivých rozhodnutí.

skoleni_15_4

Na papíře ta rozhodnutí můžou vypadat hezky, ale ne vždycky dokáže úředník dohlédnout konečné dopady toho, co se na ten papír napíše, v tomto případě například dopady na benefity, říká viceprezident komory Tomáš Prouza. Pro firmy jsou benefity způsobem, jak bojovat o zaměstnance se svojí konkurencí.  Myslíme si, že je to špatně. Benefity motivovaly lidi ke zdravějšímu způsobu života, ke kvalitnějšímu stravování, ke sportování. Peníze motivují lidi k nějakému způsobu chování a tady se minimálně část spotřeby změní, domnívá se.

Jaké jsou nejčastěji využívané benefity, které zaměstnavatelé poskytují, se můžete podívat v této tabulce. Průzkum mezi svými členy provedla na jaře 2023 Hospodářská komora.

Nejčastěji poskytované benefity - průzkum Hospodářské komory mezi zaměstnavateli

Nejčastěji poskytované benefity – průzkum Hospodářské komory mezi zaměstnavateli

Autor: Hospodářská komora ČR

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).