Ovšem dá se dnes věřit penzijním fondům? Co se stane, když se nějaký penzijní dostane do potíží a bude nucen vyhlásit bankrot? Jak v tomto případě přispěchá stát s pomocí? Obávám se, že ne. Většina penzijních fondů zatím spoří, co se stane za 10 a více let? Co se stane v momentě, kdy příliv nových klientů bude nižší, než těch, kteří budou čerpat doživotní penzi?
V případě penzijních fondů neexistuje žádný garanční fond, který by sloužil jako rezerva pro případ finančních obtíží. Penzijní připojištění je ale založené na individuálních účtech klientů a nikoliv na průběžném systému, jako je tomu u státem vyplácených důchodů. Penzijnímu fondu by tedy teoreticky nemuselo vadit ani to, kdyby se příliv klientů zcela zastavil. Každý totiž od systému získá pouze to, co do něj vložil (plus výnosy a příspěvky).
Ano, přesně tak, ale vzhledem k určenému směru investování a s přihlédnutím k inflační spirále a možným výnosům to není prostředek k nějakému výraznému zabezpečení na stáří. Jako vhodný příspěvek ve stáří ano, je to možná forma spoření, nikoli zbohatnutí a jedna z možností zabezpečení i s jistým rizikem. Vzhledem ke vzdálenému horizontu velmi těžko dnes přesvědčí mladé k nějakému aktivnímu vstupu, když je horizont příliš vzdálen a vládne éra mladistvých vzhledů a navíc mu ze mzdy automaticky strhávají daně.
Celkem oprávněně se ptáte, zda jsou penzijní fondy, byť se státním příspěvkem bezpečné.Moje zkušenost: rok a půl se snažím dostat s penzijního fondu THALIA naspořené peníze (7 let jsem ukládala peníze). Fond je v konkurzu, peníze nikde nejsou a nikoho to nezajímá.....
Tento fond není jediný, je jich asi 6 - největší VIVA, působící zejména na Moravě.