České dráhy zažalovaly zemědělce – chovatele dobytka o náhradu škody, protože jejich vlak narazil do uprchlé krávy, která pochopitelně neměla na kolejích co dělat. Škoda činila více než 300 000 Kč.
Ke střetu a tím i poškození vlaku došlo, když projížděl (1.10. 2019 v 18:19) nedaleko pastviny, která byla po obdobu ohraničena elektrickým ohradníkem, jenž byl poblíž dráhy zesílen. Protože však na ohradník spadla ulomená větev stromu rostoucího na sousedním pozemku (jenž byl ve vlastnictví státu), dráty ohradníku v důsledku tíhy klesly k zemi natolik, že jej krávy překročily, i když byl stále pod proudem. Jedna z nich se poté střetla s vlakem.
Vichřice a ulomená větev
Dle výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu byl z 29. 9. 2019 na 30. 9. 2019 ode dvou ráno do osmi večer vyhlášen vysoký stupeň nebezpečí výskytu velmi silného větru. Dne 30. 9. 2019 vál čerstvý západní vítr (k incidentu došlo v okrese Klatovy) o rychlosti 8 – 12 m/s a v době od 6:00 do 6:10 byl v obci Vlkonice, která je asi 5,5 km vzdušnou čarou od místa nehody naměřen maximální náraz větru o rychlosti 21,4 m/s, tedy rychlosti vichřice.
Chovatel nespáchal přestupek, došlo tak k soukromému soudnímu sporu
Incident nejprve vyšetřovala policie s podezřením na spáchání přestupku ze strany zemědělce. Případ předala drážnímu úřadu, ale ten věc odložil. Dopravce následně podal žalobu k soudu na náhradu škody. Neuspěl však ani u soudu prvního stupně, ani u soudu odvolacího.
Soudy vyšly v zásadě především z toho, že chovatel měl zvířata na pastvině řádně zabezpečená, nadto podél železniční trati byl ohradník dokonce bytelnější než jinde. Ohradník chovatel kontroloval denně zkoušečkou, která by mu signalizovala jeho přerušení, kdyby k němu došlo. O pouhém stlačení drátů k zemi se však tímto způsobem dozvědět nemohl. Poslední kontrolu ohradníku před incidentem provedl chovatel 30. 9. 2019 ráno před odjezdem na služební cestu a následně po svém návratu 1. 10. 2019 v podvečerních hodinách (nedlouho po nehodě).
Ohradník pro skot stačí
Elektrický ohradník považovaly soudy v našich (českých) podmínkách za všeobecně akceptovaný a běžně užívaný prostředek zajištění pasoucího se dobytka. Žádný právní předpis nestanovuje konkrétní parametry, které by vždy muselo zabezpečení venkovního chovu zvířat splňovat, a neurčuje podmínky pro zabezpečení zvířete proti úniku.
Elektrický ohradník byl instalován v dostatečné výši nad zemí tak, aby jej hospodářská zvířata nemohla překročit nebo přeskočit. V úsecích, kde může hrozit větší riziko úniku zvířat z pastviny, tzn. např. i v blízkosti dráhy, kde se nacházejí ovocné stromy, jež skot lákají, byl v ohradníku instalován dvojitý drát a ohradník byl v těchto místech celkově zhotoven bytelněji.
K úniku skotu z řádně ohrazené pastviny nedošlo z důvodu jeho nedostatečného zabezpečení, ale pouze v důsledku náhodného pádu části stromu z pozemku ve vlastnictví státu na elektrický ohradník, tzn. z příčiny, kterou chovatel nemohl nijak ovlivnit a nemohl ji ani dopředu důvodně předpokládat.
Spor se dostal ještě před Nejvyšší soud, protože se České dráhy nespokojily s verdiktem nižších soudů. NS ČR tedy podal autoritativní výklad problematiky.
Škoda způsobená uprchlým domácím zvířetem sloužícím k výdělečné činnosti
Podle § 2934 občanského zákoníku (o. z.) slouží-li domácí zvíře vlastníku k výkonu povolání či k jiné výdělečné činnosti nebo k obživě, anebo slouží-li jako pomocník pro osobu se zdravotním postižením, zprostí se vlastník povinnosti k náhradě, prokáže-li, že při dozoru nad zvířetem nezanedbal potřebnou pečlivost, anebo že by škoda vznikla i při vynaložení potřebné pečlivosti. Za týchž podmínek se povinnosti k náhradě zprostí i ten, komu vlastník zvíře svěřil.
V případě odpovědnosti podle § 2934 o. z. se vlastník zvířete (resp. osoba, jíž bylo zvíře svěřeno) zprostí své odpovědnosti, prokáže-li, že při dozoru nad zvířetem nezanedbal potřebnou pečlivost, anebo že (ač potřebnou pečlivost zanedbal) by škoda vznikla i při vynaložení potřebné pečlivosti (jde případ neexistující příčinné souvislosti). Existenci okolností svědčících pro zproštění odpovědnosti tvrdí a prokazuje odpovědná osoba.
Dozor nad zvířetem
Dozorem nad zvířetem ve smyslu § 2934 o. z. se rozumí taková péče, která zabrání, aby mohlo zvíře způsobit újmu. Zahrnuje veškerou starost o zvíře (o jeho přístřeší, obživu, výcvik, používání nebo vedení).
Potřebnou pečlivostí při dozoru nad zvířetem se rozumí taková pečlivost (úroveň péče), kterou by vynaložila průměrně obezřetná a rozvážná odpovědná osoba v postavení vlastníka nebo osoby, jíž zvíře svěřil, a to v konkrétní situaci, při které došlo k újmě. Jedná se tedy o objektivní měřítko. Požadavky kladené na odpovědnou osobu nesmí být přepjaté, takže po ní nelze požadovat, aby zabránila všem škodám, které teoreticky připadají v úvahu.
Konkrétní opatření vyžadovaná po odpovědné osobě nejsou většinou stanovena obecně závaznými právními předpisy (ostatně, už jsme si řekli, že žádný právní předpis neupravuje parametry ohradníku pro skot), a proto je třeba vycházet z konkrétních okolností případu a zvyklostí běžného života. Zohlední se zejména druh zvířete, jeho individuální ale i obecné vlastnosti, povaha nebo zda se již v minulosti zachovalo nebezpečně (např. projevilo agresi). Přihlédnout lze nepochybně k místu, na němž se zvíře v rozhodné době nacházelo – zda se jednalo o místo lidnaté, zda byla v blízkosti dopravní cesta a jak byla frekventovaná apod. Vyžadovaný rozsah potřebné pečlivosti se bude zvyšovat s tím, jak vysoká škoda a s jakou pravděpodobností hrozí nebo jaké statky (majetek nebo život a zdraví) jsou ohroženy.
Co je třeba kontrolovat při chovu zvířat v ohradách
U zvířat chovaných v ohradách se musí zkoumat (a to zpravidla za pomoci odborného vyjádření nebo znaleckého posudku), zda byl ohradník řádně zbudován, v jakém byl stavu, zda mohl zabránit útěku zvířat, zda byl vhodného typu (např. elektrický, dřevěný či kovový), zda byl dostatečně vysoký, zda ho odpovědná osoba pravidelně a dostatečně často kontrolovala nebo zda se na pastvině s ohledem na její velikost nenacházelo příliš mnoho zvířat apod.
U pastvin s dobytkem zpravidla postačuje elektrický ohradník, který se obecně považuje za dostatečný k zajištění, aby z pastviny dobytek neutekl. To však neznamená, že je vyloučena povinnost odpovědné osoby vizuálně kontrolovat i skutečný stav elektrického ohradníku, a to například i proto, aby bylo zjištěno, zda nenastala situace obdobná, jako v posuzované věci, tedy že v důsledku pádu větví přestane ohradník plnit svoji funkci, aniž by došlo k přerušení průtoku elektrického proudu. Za takové situace by totiž byla kontrola výhradně zkoušečkou nedostatečná. V obdobných případech by měl proto soud zhodnotit, zda odpovědná osoba nezanedbala fyzickou kontrolu elektrického ohradníku, přirozeně po zjištění skutkových okolností pro takové posouzení podstatných.
Po vlastníku dobytka v extenzivním chovu (však) nelze požadovat neustálou kontrolu, neboť takový požadavek by neodpovídal poměrům běžného života, kdy jsou chovatelé i zaměstnáni či provozují živnost, a musí tak věnovat čas i své pracovní činnosti.
Zhodnocení okolností řešeného případu
Lze souhlasit s tím, že výstraha před zhoršením meteorologické situace v daném místě obecně může být impulsem pro odpovědnou osobu, aby provedla mimořádná opatření nad rámec obvyklých činností. Nelze však požadovat, aby vždy, když sdělovací prostředky hlásí silný vítr, byl chovatel povinen v přírodě zkontrolovat celistvost a funkčnost ohradníku.
Rozhodné jsou poměry v daném místě a čase (a to jak z meteorologického hlediska, tak i z jiných hledisek jako je např. stav ohradníku, přírodní poměry na pastvině a jejím okolí, její rozloha apod.) a vzhledem k nim je třeba posuzovat přiměřenou pečlivost.
Řešení sporu
V projednávané věci, kterou uzavřel, shrnuje Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 12. 11. 2025, že za daných okolností, kdy elektrický ohradník byl dostatečně vysoký a dobře udržovaný, jeho funkčnost byla zkontrolována (stejně jako každý den), aniž by bylo zjištěno nějaké poškození, nic nenasvědčovalo tomu, že by hrozilo jeho poškození (spis. zn. 25 Cdo 2365/2024).
Zemědělec nebyl přes noc na místě přítomen (odjel na pracovní cestu), ale vycházel z toho, že se druhý den vrátí. Proto soud zhodnotil, že žalovaný chovatel v rozhodné době učinil vše, co po něm lze z hlediska potřebné pečlivosti požadovat. Nemohl předvídat, že pád části stromu jiného vlastníka na ohradník nepřeruší průtok elektřiny (což by vyvolalo kontrolu ohradníku), ale způsobí, že ohradník budou moci zvířata překročit, a tak z pastviny uniknout.
ČLÁNKY DO MAILU