Reforma veřejných financí je nezbytná pro udržení státních financí a bez ní by českou ekonomiku – a s ní všechny obyvatele České republiky – nečekalo nic příjemného. Ovšem ani reformní kroky, byť zcela nutné, nejsou vždy procházkou růžovým sadem a občas mohou i bolet.
Většina opatření na straně daňového systému jde směrem ke snížení daňové povinnosti. Proti jde pouze sazba daně z přidané hodnoty, jejíž snížená verze se zvyšuje z 5 % na 9 %.
Podle propočtů Tomáše Sedláčka, hlavního analytika makroekonomických strategií ČSOB, snížený výběr daně z příjmů fyzických osob nahradí přibližně ve stejné výši zvýšený výběr daně z přidané hodnoty (to uvádí též vládní výpočet). Daňovou reformu podle jeho výpočtů zaplatí lidé se středními příjmy, kteří vydělají nejméně na změně daně z příjmů.
Daň z přidané hodnoty
Snížená sazba daně z přidané hodnoty by měla vzrůst z 5 % na 9 %. Zároveň by se ale do snížené sazby měla zařadit ekologická paliva v rámci „ekologické daňové reformy“.
Příjem domácnosti* | Dopad zvýšení daně na jednoho člena domácnosti |
---|---|
1. decil | 76 Kč |
2. decil | 88 Kč |
3. decil | 101 Kč |
4. decil | 109 Kč |
5. decil | 111 Kč |
6. decil | 115 Kč |
7. decil | 120 Kč |
8. decil | 130 Kč |
9. decil | 135 Kč |
10. decil | 155 Kč |
* Co je to n. decil? Představte si domácnosti seřazené podle výše příjmů od domácností s nejnižším příjmem po domácnosti s nejvyšším příjmem. Tyto domácnosti rozdělte na deset stejných částí. Deset procent nejchudších domácností (domácností s nejnižším příjmem) tvoří 1. decil, deset procent nejbohatších domácností tvoří 10. decil. Např. na domácnost nacházející se v 5. decilu dopadne zvýšení sazby 111 korunami na každého člena domácnosti měsíčně.
Daň z příjmů právnických osob
Firemní daně se snižují nejen v České republice, ale všude ve světě. Důvodem je mimo jiné snaha nalákat zahraniční firmy, ale také nepřijít o české firmy, které mohou své příjmy danit v jiných zemích – daňových rájích či jinak obcházet (i legálně) daňové zákony.
V průběhu tří let by měla klesnout sazba daně z příjmů právnických osob ze současných 24 % na 19 %. Zároveň ale má dojít k rozšíření daňového základu, a tak vláda očekává snížení efektivního zdanění firem jen na úrovni 4 procentních bodů.
Rok | Daňová sazba |
---|---|
2008 | 22% |
2009 | 20% |
2010 | 19% |
Pro podnikatele (nejen právnické osoby) je pozitivní zprávou zrušení povinnosti registračních pokladen.
Majetkové daně
Majetkové daně jsou nejméně efektivní formou zdanění, co se poměru výběru daně k nákladům na výběr týče. Původní záměr zrušení těchto daní zatím není na pořadu dne, přesto k některým změnám dochází.
Zemědělské pozemky (rybníky, lesy apod.) budou osvobozeny od daně z nemovitostí. Zato na ostatní nemovitosti si budou moci samosprávné obce kromě aktuálních daní nasadit daňové sazby vlastní dle rozumné logiky: místní daně stanovují místní politici zodpovědní místním občanům, kteří je zvolili.
I v „převodových daních“ dojde k úlevě. U daně dědické kromě I. skupiny bude osvobozena též skupina II. – příbuzní v linii nepřímé. U daně darovací budou osvobozeni všichni příbuzní – tedy I. i II. skupina. Plánuje se též zrušení daně z převodu nemovitosti – k tomu by mohlo dojít až ve výhledu let 2009 a 2010. Ve stejném období se uvažuje o osvobození příjmů z dividend a kapitálových výnosů.
Daň z příjmů fyzických osob
U daně z příjmů fyzických osob dochází k největším změnám, proto jsem ji záměrně ponechal až na závěr výčtu chystaných daňových změn. Úpravy v dani lze rozdělit na tři díly – strop placení sociálního a zdravotního pojištění, 15% sazba daně uplatňovaná na „superhrubou mzdu“ a s tím související úpravy slev na dani.
Největší slabinou zdanění mezd v České republice není daň z příjmů, nýbrž odvody na sociální a zdravotní pojištění – ty jsou jednak do značné míry zaměstnancům skryty, jednak nemají žádný strop platby, přestože čerpání jak zdravotní péče, tak důchodů je nezávislé na výši příjmu (do značné míry to skutečně platí i u starobních penzí).
Vládní návrh reformy daní řeší strop odvodů pojistného, které by se mělo počítat maximálně ze čtyřnásobku průměrné mzdy, tedy v současnosti z cca 80 tis. Kč. Žádný zaměstnanec by tak neměl zaplatit na sociálním a zdravotním pojištění (včetně odvodů zaměstnavatele) více než cca 38 tis. Kč.
Jednotná sazba daně ve výši 15 % se uplatňuje na tzv. „superhrubou mzdu“. Jedná se o součet hrubé mzdy a odvodů zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění za zaměstnance. Zaměstnanci tak konečně uvidí v celé „kráse“, kolik své chlebodárce stojí. Má to ale i další pozitivní důsledky – jakákoli změna odvodů na pojistném se promítne i do mzdy zaměstnance a žádné pokusy o „skryté zdanění“ nezůstanou zcela skryty.
V souvislosti se zvýšením daňového základu dochází ke zvýšení nezdanitelných částek. Tím dochází k tomu, že se změna daní z příjmů promítne na výplatní pásce každého zaměstnance zvýšením čisté mzdy.
Sleva na | Před změnami (2007) | Po změnách (2008) |
---|---|---|
– poplatníka | 7 200 Kč | 24 840 Kč |
(důchodce) | 0 Kč | 24 840 Kč |
– druhého z manželů bez příjmů | 4 200 Kč | 24 840 Kč |
– poživatele částečného invalidního důchodu | 1 500 Kč | 2 520 Kč |
– poživatele plného invalidního důchodu | 3 000 Kč | 5 040 Kč |
– držitele průkazu ZTP/P | 9 600 Kč | 16 140 Kč |
– studujícího | 2 400 Kč | 4 020 Kč |
Daňové zvýhodnění na dítě | 6 000 Kč | 10 440 Kč |
Důchodci, kteří si přivydělávají, budou moci využít slevu na dani na poplatníka i v případě, že jejich starobní penze překročí 38 040 Kč. Díky tomu se důchod penzistů nedaní až do výše 364 tis. Kč ročně (dosud do 193 tis. Kč).
<calculator id=„21“></calculator>
Pro podnikající fyzické osoby je krom zrušení povinnosti vlastnit a užívat registrační pokladnu pozitivní zprávou též zrušení minimálního základu daně.
Závěrem
Daňové reformy jsou úzce provázány s reformami sociálního systému. Veřejné finance jsou po posledním předvolebním rozhazování v takovém stavu, že bez razantního zásahu nelze očekávat pokračující růst ekonomiky, ale spíše krizi veřejných rozpočtů a předlužení České republiky.
Navzdory nezbytnosti úpravy daňového systému a především výdajové strany rozpočtu je otázkou, zda se vládě podaří nalézt ve sněmovně dostatečnou podporu. Většina škrtů v sociální oblasti je nepopulárních a budou se obtížně vysvětlovat nejen voličům, ale též opozičním (a některým koaličním) poslancům…