Vězeň si vzal půjčku na jméno jiného vězně. Soudy řešily, kdo z nich vlastně dluží

Zoufalý člověk sedící za mřížemi s hlavou v rukách
Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Ilustrační obrázek
Jak soudy rozhodly bizarní případ úvěru sjednaného vězni ve výkonu trestu? Výklad Nejvyššího soudu napoví, jak řešit, když za vás bez zmocnění jedná někdo jiný.

Úvěrová společnost poskytující půjčky ve výši 10 000 až 150 000 Kč (TOMMY STACHI | Půjčky online z pohodlí domova) zažalovala člověka, který si u ní vzal půjčku – konkrétně se společnost domáhala zaplacení částky 95 313,25 Kč.

Úvěrová společnost uvedla, že prostřednictvím komunikace na dálku (čili po internetu) s žalovaným dne 24. 9. 2021 uzavřela smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě mu vyplatila částku 60 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit celkem 157 699 Kč ve 47 měsíčních splátkách, neuhradil však vůbec nic.

Vězeň tvrdil, že o úvěru jednal jiný vězeň

Na výše popsaném případu by nebylo nic výjimečného, kdyby nešlo o vězně ve výkonu trestu odnětí svobody. Konkrétně ve věznici Rapotice, kde vězni – stejně jako jinde – nemají legálně přístup k internetu. Podle řádu výkonu trestu odnětí svobody mají odsouzení právo přijímat a odesílat korespondenci pouze písemnou formou prostřednictvím držitele poštovní licence. Tedy mohou komunikovat písemně jen v klasické listinné podobě prostřednictvím posílaných a odesílaných dopisů, které nadto věznice kontroluje.

Podrobnosti o formě komunikace s úvěrovou společností se z rozsudku Nejvyššího soudu nedozvíme, jsme tedy nuceni pouze spekulovat. Pravděpodobně mohli vězni komunikovat  prostřednictvím do věznice propašovaného chytrého telefonu. Nebo se k internetu mohli dostat při práci na externím pracovišti mimo věznici, kde nebyli dostatečně hlídáni.

Žalovaný v obraně proti požadavku placení nicméně tvrdil, že smlouvu s žalující úvěrovou společností neuzavřel. Pravděpodobně tak prý učinil spoluvězeň (uvedl konkrétně pana R. S.) nebo jiná osoba, která s ním pobývala ve výkonu trestu.

Žalovaný dále uváděl, že není smluvní stranou a na úkor úvěrové společnosti se neobohatil – protože 60 000 Kč, které na svůj účet obdržel, následně přeposlal na další účet. Shrnuto: vězeň tedy tvrdil že si půjčku nevzal, proto nic nedluží, ačkoli zjevně obsluhoval svůj bankovní účet, když určité částky přeposlal jiných osobám, namísto toho, aby částku vrátil. 

Inkasované peněžní prostředky žalovaný po menších částkách přeposlal opakujícími se platbami dalším subjektům, údajně v domnění, že jde o platbu v omylu. Posléze tvrdil, že mu to poradili lidé z jiné firmy.

Prvostupňový soud vyšel z neprokázané úvěruschopnosti

Soud prvního stupně žalovanému vězni uložil, aby uhradil společnosti 60 000 Kč. Co do částky 35 313,25 Kč žalobu zamítl. Soud přihlédl k tomu, že žalobkyně neprokázala, že by důsledně zjišťovala schopnost žalovaného úvěr splácet. Vzhledem k tomu, že šlo o vězně ve výkonu trestu, se samozřejmě nabízí otázka, zda si daná společnost žadatele o půjčku prověřila alespoň minimálně.

Schválili vám půjčku, ale neprověřili výdaje? Podle finančního arbitra může být smlouva neplatná Přečtěte si také:

Schválili vám půjčku, ale neprověřili výdaje? Podle finančního arbitra může být smlouva neplatná

Soud prvního stupně dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce je neplatná, a to z důvodu nedostatečného posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Uvedl, že společnost poskytla protistraně peníze na základě absolutně neplatné smlouvy o zápůjčce, které vyplatila v souladu se smlouvou na bankovní účet žalovaného vězně.

K plnění byla společnost přivedena lstí neznámým vězněm věznice Rapotice, který smlouvu o zápůjčce uzavřel jménem žalovaného a společnost lstivě uvedl v omyl o smluvní straně, když ke sjednání smlouvy neoprávněně užil osobní údaje žalovaného vězně. 

Soud prvního stupně podřadil řešený případ pod ust. § 2995 občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení prostřednictvím lsti. Soud dodal, že na povinnosti žalovaného vězně zaplatit poskytnutou částku nemůže mít vliv, jak s částkou naložil, tedy zda ji skutečně v omylu přeposlal dalším osobám, neboť je podstatné, že předmětná částka 60 000 Kč byla zaslána na bankovní účet žalovaného. Již samotným obdržením této částky došlo k jeho obohacení na úkor úvěrové společnosti.

Oba nižší soudy uložily peníze vrátit pro bezdůvodné obohacení

Rozsudek soudu prvního stupně potvrdil i odvolací soud. Podle odvolacího soudu nebylo sporu o tom, že žalovaný vězeň se společností o uzavření smlouvy nejednal. Jednala pouze společnost, a to s osobou, která žalovaného podvedla a vydávala se za něj. Proto žádná smlouva mezi účastníky sporu neexistuje. Za této situace tak nebylo namístě zabývat se tím, zda došlo k řádnému posouzení úvěruschopnosti žalovaného. 

Jestliže ke dvoustrannému právnímu jednání (uzavření smlouvy) nedošlo, je třeba vycházet z prokázané skutečnosti, že společnost žalovanému na jeho účet převedla částku 60 000 Kč. Z výpisu z účtu bylo zřejmé, že jde o částku poukázanou společností. Proto se žalovaný vězeň bezdůvodně na její úkor obohatil.

Případ se dostal před Nejvyšší soud a ten případ právně kvalifikoval jinak. Právě jeho výklad se může hodit v situaci, kdy za vás bude, aniž by k tomu byl zmocněný, jednal někdo jiný.  

Nezmocněné jednatelství při jednání pod jménem jiné osoby

Situaci, kdy jedna osoba vystupuje v právním styku nikoli pod vlastním jménem, ale pod jiným jménem, je třeba řešit za použití ustanovení občanského zákoníku o zastoupení.

Užije-li jednající jméno (identitu) konkrétní osoby, je podstatné, zda z okolností věci vyplývá, že druhá strana chtěla jednat s faktickým jednajícím, nebo se skutečným nositelem použitého jména. 

V případě, že druhá strana zamýšlela jednat se skutečným nositelem jména (nikoli s fakticky jednajícím), lze na jednajícího nahlížet jako na zástupce. Právní účinky projevu vůle jednajícího se pak posoudí podle toho, zda mu svědčí oprávnění jednat jménem zastoupeného. 

Absentuje-li na straně jednajícího zástupčí oprávnění, je namístě důsledky jeho právního jednání posoudit podle ustanovení o nezmocněném jednatelství dle ust. § 440 občanského zákoníku:  Překročil-li zástupce zástupčí oprávnění, zavazuje právní jednání zastoupeného, pokud překročení schválí bez zbytečného odkladu. To platí i v případě, kdy za jiného právně jedná osoba, která k tomu není oprávněna. Není-li právní jednání bez zbytečného odkladu schváleno, je osoba, která právně jednala za jiného, zavázána sama. Osoba, se kterou bylo jednáno a která byla v dobré víře, může na jednajícím požadovat, aby splnil, co bylo ujednáno, anebo aby nahradil škodu.

Pro schválení jednání neoprávněného zástupce není stanovena zákonná forma, může být proto učiněno písemně i ústně, výslovně i mimoděk, a to i tam, kde je pro schvalované jednání samo předepsána zvláštní – kupříkladu písemná – forma. 

Ratihabice (dodatečné schválení) může být provedeno též tak, že si zastoupený počíná, jako by jej právní jednání zástupce zavazovalo, například poskytne plnění, jež je podle právního jednání zástupce dlužen, nebo vyžaduje či přijme plnění, jež mu na základě tohoto právní jednání náleží, vyplývá-li z tohoto počínání vůle akceptovat pro sebe důsledky právního jednání zástupce.

školení pro účetní lEET 2.0d

I když je smlouva uzavřená nezmocněným jednatelem z určitého důvodu vadná (neplatná či zdánlivá), pokládá se po provedení účinné ratihabice za smluvní stranu zastoupený; proto jej kupříkladu zásadně stíhá povinnost vydat bezdůvodné obohacení, jež vzniklo plněním na základě této smlouvy, a to i v době předcházející dodatečnému schválení právního jednání, vyložil Nejvyšší soud ČR v rozsudku spis. zn. 33 Cdo 3134/2024, ze dne 22. 10. 2025.

Řešení případu

Lze proto shrnout, že právní závěr odvolacího soudu, že k uzavření smlouvy mezi úvěrovou společností a žalovaným vězněm nedošlo, nemůže obstát. Dotyčné jednání je třeba posuzovat podle úpravy týkající se nezmocněného jednatelství. A i s přihlédnutím ke zjištění, že žalovaný přijal plnění dle uvedené smlouvy, je třeba se zabývat tím, zda došlo k jeho dodatečnému schválení žalovaným, který plnění z dotyčného právního jednání přijal, aniž by vyjádřil vůli jeho schválení odepřít. Nejvyšší soud vrátil spor odvolacímu soudu k novému řízení.

Změna v pravidlech pro promlčení půjček. Už se nemusíte bát ztráty nároku na vrácení peněz Přečtěte si také:

Změna v pravidlech pro promlčení půjček. Už se nemusíte bát ztráty nároku na vrácení peněz

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.

Kvíz týdne

Spoříte opravdu chytře? Otestujte si, jak dobře znáte své peníze
1/10 otázek


Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).