Hlavní navigace

Vaše peněženka je „rájem“ bakterií a virů

 Autor: Depositphotos Inc.
Ačkoliv stále častěji platíme bezhotovostně, více než polovina plateb probíhá s použitím bankovek a mincí. Ani si při tom neuvědomujeme, že vlastně riskujeme. Pokud právě něco jíte, raději to před čtením dalších řádků odložte.
Pavel Juřík 23. 3. 2020
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Peníze mají v lidské společnosti nezastupitelné místo. Právem je odborníci považují za jeden z největších vynálezů lidstva. Kromě přenosu hodnoty ale přenášejí i vše, co na nich ulpí, tedy i mikroby, viry a plísně – dnes i koronavirus. Na straně platebních karet je velká výhoda – jsou bezkontaktní a téměř ji nedáme z vlastní ruky.

Historie peněz sahá až do 6. století před naším letopočtem do městečka Lýdia v Malé Asii. Umožnily rozvoj obchodu, zemědělství, řemesel a kultury. V 11. století n. l. byly v Číně zavedeny bankovky, ty se objevily v Evropě poprvé až roku 1661 ve Švédsku, které mělo nedostatek drahých kovů na ražbu mincí. Na našem území je zavedla Marie Terezie v roce 1759 (tzv. bankocetle).

Podle výzkumu provedeného v 70. letech minulého století v USA na amerických bankovkách a mincích přežívají celé roky spóry plísní a celá řada bakterií. Jedná se o odolné stafylokoky Staphylococcus aureus, Escherichia coli (způsobuje krvavé průjmy, někdy i selhání ledvin a smrt) nebo Pseudonomnas aeruoginosa (je viníkem infekcí močových cest a dýchacího ústrojí) či bakterie způsobující kožní vyrážky.

Na oběživu se zachytávají také viry nebo stopy kokainu či heroinu (až 92 % amerických bankovek). Vše, co mají jejich držitelé ve svých rukách, kapsách nebo peněženkách, se zachytí na bankovkách i mincích. V roce 2002 zveřejnili výzkumníci amerického letectva U. S. Air Force výsledky výzkumu, podle kterých 94 % bankovek v hodnotě 1 dolaru přenášely nebezpečné bakterie včetně např. pneumonie nebo žloutenky.

Švýcarští výzkumníci informovali v roce 2008, že vir chřipky vydrží na bankovkách několik dní, pokud je ale „doprovázen“ nosním sekretem nebo slinami, přežije až 17 dní. Výzkumníci i v tak na čistotu dbajícím Singapuru byli ze svého výzkumu zděšeni. Analyzovali 300 kusů bankovek a bylo na nich více bakterií než na mobilních telefonech, sedácích toalet nebo podrážkách bot.

Obrázek: Bakterie Escherichia coli je nežádoucím „hostem“ na oběživu

Obrázky bakterie Escherichia coli ve vyhledávání Google.
Autor: Dalibor Z. Chvátal/Repro Google Inc.

Obrázky bakterie Escherichia coli ve vyhledávání Google.

V další analýze porovnali počet bakterií na bankovkách získaných na rybím trhu, v nemocnici nebo supermarketu, s téměř novými bankovkami z bankomatů. V první skupině bylo v průměru až 48 000 bakterií na bankovce, což bylo 1000× více než na bankovkách novějších. V supermarketu bylo v průměru 120 bakterií, v nemocnici 1000, v bankomatu méně než 50 bakterií na jedné bankovce.

Známá je studie New York University z roku 2014 „Dirty Money“ (Špinavé peníze), která odhalila až 3000 druhů bakterií na povrchu amerických bankovek. Podobné výsledky oznámily i laboratoře ve Velké Británii, Irsku, Španělsku nebo Německu. V České republice zatím podobný výzkum proveden nebyl.

Nežádoucí „hosté“ vydrží na bankovkách a mincích dlouhou řadu let, vlastně až do stažení z oběhu. Tato doba se liší podle hodnoty bankovky (mince jsou odolnější) a čím je vyšší hodnota bankovky, tím obvykle déle v oběhu vydrží a za tuto dobu se na ní bakterie a viry množí. Největším problémem to je u bankovek vyrobených tradičně ze směsí bavlny a lnu (např. české koruny). Tento tzv. bankovkový papír (jeho složení a výroba jsou tajné) je houževnatý, hůře se trhá, špatně hoří, a tedy dlouho vydrží. Jeho drsný povrch je pro zachycení nečistot ideální.

Čistější jsou bankovky vyrobené z polymerů, které se podobají plastu, mají hladší povrch a hůře na nich ulpívají nečistoty. Jako první na světě je zavedla v roce 1988 Austrálie při příležitosti 200. výročí objevu tohoto kontinentu. Dnes takové bankovky vydává několik desítek centrálních bank (např. Austrálie, Velká Británie, Rumunsko, Kanada, Rusko, Albánie). Hlavním důvodem pro jejich zavedení je větší odolnost, a tedy i delší životnost těchto bankovek a zvýšení jejich ochrany proti padělání.

Vezmeme-li vše výše uvedené v úvahu, nebudeme se divit rozhodnutí Bank of Korea z konce února 2020, která se rozhodla dezinfikovat teplotou 150 stupňů Celsia bankovky stažené z oběhu a některé z nich spálit. Jižní Korea je zemí s druhým největším počtem nemocných a zemřelých na následky epidemie koronaviru a země přijala všechna opatření, aby riziko jeho dalšího šíření zastavila.

Tabulka: Životnost bankovek v USA

Životnost bankovek v USA
Hodnota Doba oběhu
100 USD 15 let
50 USD 3,7 roku
20 USD 7,7 roku
10 USD 4,2 roku
5 USD 4,9 roku
1 USD 5,9 roku

Možná vás po přečtení těchto řádků přešla chuť na svačinu nebo přečtení novin, které jste platili v hotovosti a prodávající vám je položil i s drobnými na pult, kam se pokládají i bankovky a mince a který velmi pravděpodobně nikdo dlouho neumyl, natož dezinfikoval. Člověk je naštěstí tvor odolný, ale neplatí to vždy a pro každého. Současná epidemie koronaviru by měla být varováním a přimět nás k lepší hygieně. Takže příště si všímejte, zda vám prodávající náhodou nepodává potraviny stejnou rukou, jakou bere peníze.

Riziku přenosu nežádoucích virů, bakterií nebo stop drog se zcela jistě vyhnete, pokud budete platit bezkontaktní platební kartou Mastercard nebo Visa nebo mobilem či hodinkami. Jen by k dokonalosti bylo ještě třeba, aby někdo umýval klávesnici pro PIN, ten ještě občas potřebujeme zadat.

Převzato s laskavým svolením autora z původního zdroje na LinkedIN. Odkazy redakční.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).