Hlavní navigace

V PET lahvích se točí peníze

9. 8. 2019
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Vydělávat lze i na ekologii. Přestože je snaha o udržitelný rozvoj a recyklaci použitých plastových lahví chvályhodná, nelze si nevšimnout, že přináší zisk. Jak může vypadat budoucnost umělohmotných lahví?

Potřeba chránit přírodní zdroje a naši planetu před stále sílícími hrozbami globálního oteplování a zamořením životního prostředí plasty letos vedla evropský parlament ke schválení zákazu prodeje jednorázových plastových výrobků. Zákaz má začít platit od roku 2021. Nová legislativa současně stanovuje členským státům do roku 2029 cíl začít sbírat 90 % jednorázových plastových lahví od nápojů.

V sousedním Německu nebo třeba v Dánsku funguje zálohový systém, kdy lidé použité plastové láhve vracejí zpět do obchodů. U nás se o zálohování PET lahví také uvažuje. Kritici tohohle systému často z řad provozovatelů recyklačního systému a spaloven však tvrdí, že by k ochraně životního prostředí příliš nepřispěl. Domnívají se, že by se narušil už fungující systém třídění. Navíc vykupování lahví by prý přineslo problémy obchodníkům a zvýšení ceny balených nápojů by mohlo některé zákazníky odradit od jejich koupě. A logistika spojená s převážením a skladováním petek by v konečném důsledku vytvářela další ekologickou zátěž. Nicméně průzkum agentury Ipsos ukázal, že zálohování PET lahví by uvítalo zhruba 86 % lidí.

Češi jsou v třídění plastů jedničky

Češi patří, pokud jde o třídění, k nejaktivnějším národům v Evropě. Ve žlutých kontejnerech skončí až osm z deseti lahví. Některé z nich ale nemohou být zrecyklovány a putují na skládku. Jde o láhve, které mají takzvaný „rukávek“ neboli smršťovací folii z PVC. Na některé tyto petky výrobci sice umisťují nápis, že je nutné fólii před vytříděním sundat, ale vzhledem k materiálu fólie to jde špatně. Navíc mnoho lidí netuší, že to má udělat, a nápisy na obalech lahví nečte.

Pro přínosnost zálohového systému svědčí i skutečnost, že petky jde opět ze 100 % recyklovat znovu na nové láhve, aniž by tím utrpěla jejich kvalita. Zatímco při sběrném systému třídění, který u nás v současnosti funguje, materiál lahví degraduje a ztrácí čirost. Mimoto některé studie uvádějí, že pozitivní efekt na životní prostředí, především díky snížení takzvaného litteringu, tedy odpadu povalujícího se v přírodě, lze finančně vyčíslit až na téměř dvě miliardy korun ročně. Ovšem studie provedená Centrem ekonomických a tržních analýz (CETA) uvádí, že přínos zálohování je sporný. Jedním z důvodů je prý třeba fakt, že v Německu po jeho zavedení došlo poklesu celkového třídění plastů o 11 %.

Objevuje se také názor, že opakované používání PET lahví je pro lidské zdraví nebezpečné, protože z plastu vícekrát použité, a tudíž opotřebené láhve se může uvolňovat acetaldehyd, který svým nasládlým pachem znehodnotí kvalitu nápoje v ní. Do nápoje se také může uvolňovat oxid antimonitý používaný při výrobě PET lahví jako katalyzátor. Při normálních teplotách je ale uvolňování látek z lahví velmi nepravděpodobné, maximálně může jít o zanedbatelné stopové množství. Nebezpečné jsou až teploty kolem 50 °C a více. Z tohoto důvodu se také nedoporučuje lít do PET láhví horké nápoje.

Zrození PET láhve

Na výrobu PET lahví se používá polyethylentereftalát, který bývá označován zkratkou PET. Slouží také například k výrobě fólií, obalů, textilu nebo třeba izolace vodičů elektrického proudu. Objeven byl už ve 30. letech 20. století, ale PET láhve se z něj začaly vyrábět až v 70. letech. Širokého komerčního využití se plastové láhve dočkaly až v 80. letech. Společnost Coca-Cola začala první plastové lahve používat dokonce až v roce 1991.

Do tehdejšího Československa se umělohmotné láhve dostaly až po pádu komunistického režimu v roce 1989. Balily se tehdy do nich výhradně nápoje z dovozu. První tuzemská PET láhev se na našem trhu objevila roku 1994. Šlo o stolní vodu značky Aquila. Výrazněji se u nás plastové láhve rozšířily až ve druhé polovině 90. let, kdy přibylo jak nápojů, které se k nám v nich dovážely ze zahraničí, tak místních výrobců, kteří je používali.

Nyní spotřeba plastových lahví každoročně roste. Výkonné stroje používané v současnosti ve fabrikách dokáží vyprodukovat až 6000 lahví za hodinu.

Ekologický byznys s plastovými láhvemi

Na recyklaci plastových lahví se začínají stále více zaměřovat i společnosti z různých průmyslových oborů. Ekologie a udržitelný rozvoj totiž začíná být stále lukrativnějším byznysem. Německý řetězec obchodů Tchibo sice nabízí především kávu, v jeho e-shopu ale najdete i sportovní oblečení s popisem, kolik plastových láhví bylo na jeho výrobu použito. Adidas zase před více než rokem nabídl zákazníkům speciální kolekci bot, vyrobených z plastů pocházejících z naplavenin nalezených na mořském pobřeží. Koupit si také můžete designové nákupní tašky, batohy a kabely, které z recyklovaných plastových lahví vyrábí česká firma Ecozz.

skoleni_15_4

Kromě oblečení a oděvních doplňků se z použitých petek dají vyrobit třeba pleny, koberce, spací pytle nebo textilie a výplně do aut. Bez ohledu na náklady vložené do výroby produktů pocházejících z recyklovaných plastových lahví, jejich výroba se vyplácí, zákazníci o ni mají stále větší zájem. Ještě pořád si myslíte, že recyklace lahví není budoucí zlatý důl?

Umění z plastu

Ani vy nemusíte házet prázdné PET lahve vždy do odpadu. Na internetu najdete desítky návodů, jak použité plastové láhve využít. Můžete si z nich vyrobit například květináče na kytky, krmítka pro ptáky nebo při troše šikovnosti dekorativní předmět do domácnosti. Umění vytvářenému z plastových lahví, nazývaném PET-art, se u nás věnuje například výtvarnice Veronika Richterová, která z nich vyrábí designové lustry a svítidla, ale také například abstraktní umělecká díla.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).