Hlavní navigace

V obchodě se kradlo. Za manko však byly zodpovědné prodavačky

Autor: Depositphotos Inc.
Tomáš Zilvar

Hmotná odpovědnost či dohoda o odpovědnosti za hodnoty svěřené k vyúčtování. Co si pod tím představit? Mohou ji vám dát podepsat ještě před vznikem pracovního poměru? Odpovídáte pak i za věci v regálech volně přístupné zákazníkům, kteří kradou?

Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Podle ustanovení § 252 odstavce 1 zákoníku práce, byla-li se zaměstnancem uzavřena (písemná) dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených mu k vyúčtování, za které se považují hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny, odpovídá za schodek vzniklý na těchto hodnotách.

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách přejímá zaměstnanec na základě písemné dohody o odpovědnosti, která musí obsahovat závazek zaměstnance převzít odpovědnost za hodnoty, které mu zaměstnavatel svěří a které je zaměstnanec povinen vyúčtovat. Podmínkou platnosti dohody o hmotné odpovědnosti je existence pracovněprávního vztahu mezi účastníky dohody.

Pracovněprávní vztah vzniká už uzavřením pracovní smlouvy

Zákoník práce rozlišuje založení pracovního poměru (v ustanovení § 33 odstavce 1 zákoníku práce) a vznik pracovního poměru (v ustanovení § 36 zákoníku práce). Pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, nebo jmenováním. Pracovní poměr vzniká dnem, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce, nebo dnem, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance.

Zákoník práce rozlišuje mezi pojmem pracovněprávní vztah a pojmem pracovní poměr; pracovněprávní vztah je pojem obsahově širší než pojem pracovní poměr. Každý pracovní poměr je tedy zároveň i pracovněprávním vztahem. Založením pracovního poměru se už mezi účastníky zakládá pracovněprávní vztah, neboť pracovní poměr nemůže bez existence pracovněprávního vztahu samostatně existovat, a to bez ohledu na to, zda pracovní poměr zároveň i vzniká, či nikoliv (zda je pracovní smlouva uzavřena v den nástupu zaměstnance do práce, nebo v předstihu).

Okamžikem uzavření pracovní smlouvy či jiného právního jednání, s nímž zákon spojuje založení pracovního poměru, se vztahy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem řídí zákoníkem práce (dle ustanovení § 1 zákoníku práce). Nic proto nebrání uzavření dohody o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování již v pracovní smlouvě bez ohledu na to, jak (na kdy) je dohodnut (pozdější) den nástupu do práce.

Hmotnou odpovědnost nesete už před nástupem do práce

Nejvyšší soud ČR proto v rozsudku spis. zn. 21 Cdo 2167/2019, ze dne 23. července 2019, uzavřel, že dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování lze (platně) uzavřít už v pracovní smlouvě, a to bez ohledu na to, jak je dohodnut den nástupu do práce. V soudním sporu tak nakonec až Nejvyšší soud dal za pravdu zaměstnavateli, který se domáhal náhrady škody z titulu hmotné odpovědnosti po zaměstnanci poté, co byl při inventuře zjištěn schodek na svěřených hodnotách.

U nižších soudů zaměstnavatel zprvu neuspěl, protože měly za to, že dohoda o hmotné odpovědnosti nebyla uzavřena platně, neboť byla uzavřena dříve, než došlo ke vzniku pracovního poměru, byla totiž uzavřena 2 dny dopředu před nástupem zaměstnance do práce.

Když zákazníci v prodejně kradou, odpovídá prodavač za manko?

V jiném případě, kdy zaměstnavatel požadoval vyrovnat schodek na svěřených hodnotách, na které uzavřel se zaměstnanci dohodu o hmotné odpovědnosti, se zaměstnanci bránili odpovědnosti s poukazem na to, že šlo o věci v prodejně volně přístupné zákazníkům. Nejvyšší soud ČR v rozsudku spis. zn. 21 Cdo 492/2019, ze dne 23. 7. 2019, vyložil, že hodnotami svěřenými zaměstnanci k vyúčtování podle ustanovení § 252 zákoníku práce může být i zboží, které je vyskládáno na regálech samoobslužné prodejny a je tak volně přístupné zákazníkům.

Zboží, které je umístěno na prodejně, je z povahy věci určeno k obratu nebo k oběhu bez ohledu na to, ve které části prodejny je umístěno, zaměstnanec neztrácí možnost osobního kontaktu se zbožím jen z toho důvodu, že je vyskládáno v regálech samoobslužné
prodejny, kde je volně přístupné zákazníkům
.

dan_nemovitost

Za manko neodpovídáte, pokud vám zaměstnavatel neumožnil se svěřenými hodnotami nakládat

Žalované zaměstnankyně se ve sporu se zaměstnavatelem bránily odpovědnosti. Nejvyšší soud vyhodnotil jejich počínání a argumentaci tak, že nesprávně zaměnily otázku, které hodnoty jsou hodnotami svěřenými k vyúčtování, a mohou tedy být předmětem dohody o odpovědnosti podle ustanovení § 252 zákoníku práce, s otázkou zproštění se odpovědnosti ve smyslu ustanovení § 252 odstavce 5 zákoníku práce: Zaměstnanec za schodek odpovídá, ale zprostí se povinnosti jej nahradit, a to zcela nebo zčásti, jestliže prokáže, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění, zejména, že mu bylo zanedbáním povinnosti zaměstnavatele znemožněno se svěřenými hodnotami nakládat.

Uvážíme-li však, že zaměstnankyně byly prodavačky, a nikoliv hlídači (hlídačky) kontrolující zákazníky, a tak nejspíš neměly reálnou možnost schodku zamezit, je výklad Nejvyššího soudu hodně přísný, protože aby zaměstnanec dosáhl úplného či částečného zproštění odpovědnosti za schodek, musí soudu tvrdit a prokázat, že zaměstnavatel porušil své povinnosti, a to může být v praxi značně obtížné.