Výše mzdy závisí na mnoha faktorech. Například na vašem dosaženém vzdělání a délce vaší praxe. Roli ale hraje i region a město, ve kterém práci sháníte, a také to, kdo o výši mzdy vyjednává, zda máte kolektivní smlouvu a jakou formou. V jakých odvětvích a za jakých podmínek můžete dosáhnout na nejlepší finanční ohodnocení? Český statistický úřad zveřejnil podrobné údaje o mzdové struktuře a trendech v odměňování.
Průměrná mzda v Praze? Přes 40 000 Kč
Jedním z ukazatelů je například výše průměrné mzdy. Tradičně nejvyšší je tento ukazatel v Praze, kde za 1. čtvrtletí roku 2019 překonal hranici 40 000 Kč. Ostatní kraje jsou pak za Prahou s odstupem minimálně 10 000 Kč.
Průměrná mzda je ale často poměrně zkreslený údaj. Obsahuje totiž i poměrně extrémní hodnoty, které pak celý průměr uměle navyšují.
Mnohem průkaznější je například medián, který celé spektrum mezd rozděluje na dvě stejné poloviny.
V prvním čtvrtletí letošního roku byl medián mezd v České republice 27 582 Kč. To znamená, že přesně polovina pracujících bere mzdu pod touto částkou a přesně polovina pracujících má větší mzdu. Medián se pak mírně liší, pokud bychom pracující rozdělili na muže a ženy. U mužů je medián vyšší, a to 29 936 Kč. U žen činil medián mezd 24 982 Kč.
Průměr „kazí“ extrémní hodnoty i rozdílná situace v krajích
O tom, že některé hodnoty mohou být opravdu nestandardní vzhledem k ostatním mzdám, svědčí i fakt, že podle statistik bere horních 10 % zaměstnanců mzdu přesahující 51 420 Kč. Naopak dolní desetina zaměstnanců bere mzdu nedosahující ani 14 566 Kč.
Mzdy se pak samozřejmě liší i tím, v jakém odvětví pracujete.
Nejvyšší mzdy pobírají zaměstnanci z odvětví Informační a komunikační činnosti a také z odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví. Tam dosahuje průměr i k 60 000 Kč měsíčně.
Velmi vysoké průměrné mzdy jsou i v odvětví Výroby a rozvodu elektřiny, a to přes 50 000 Kč.
Naopak velmi malé mzdy mají zaměstnanci v odvětví Ubytování a stravování, kde průměrná mzda nedosahuje ani 20 000 Kč. Velmi podobně jsou na tom zaměstnanci v odvětví Administrativní a podpůrné činnosti, kde průměrná mzda činí lehce nad 20 000 Kč.
Medián mezd je přesnější
Mediány mezd v jednotlivých odvětvích jsou však o něco přesnější, jak jsme si uvedli výše. Český statistický úřad proto zveřejnil mediánové mzdy podle metodiky CZ-ISCO.
Nejvyšší mzdy mají řídící pracovníci. Polovina jich dosáhne na plat přesahující 50 000 Kč. Velmi dobré mzdové ohodnocení mají i zaměstnanci v ozbrojených silách a nejrůznější specialisté.
Ačkoli je z grafu patrné, že mzdy stoupají ve všech odvětvích, někde jsou mzdy stále poměrně nízké. U pomocných a nekvalifikovaných zaměstnanců nemá polovina z nich mzdu přesahující 18 000 Kč. V případě úředníků má polovina z nich mzdu pod 26 000 Kč.
Roli hraje i vzdělání a způsob vyjednávání
Jak jsme ale zmínili již v úvodu článku, na výši mzdy má vliv i nejvyšší dosažené vzdělání.
Mzdy mužů byly vždy o něco vyšší než mzdy žen. Společně s nejvyšším dosaženým vzděláním se ale u obou pohlaví mzda zvyšuje.
V případě základního a nedokončeného vzdělání se medián mezd u mužů pohybuje pod hranicí 25 000 Kč měsíčně a u žen na hranici 20 000 Kč. Přesně polovina má tedy mzdu vyšší a přesně polovina zaměstnanců naopak menší.
V případě dokončeného středoškolského vzdělání se ale medián mez zvyšuje, a to o více než 10 000 Kč. Polovina středoškolsky vzdělaných mužů si přijde na více než 32 000 Kč. U žen je to pak více než 28 000 Kč.
V případě úspěšně ukončeného vysokoškolského studia pak medián mezd u žen dosahuje 37 000 Kč a u mužů 47 000 Kč.
Výslednou mzdu ale může ovlivnit i to, jakým způsobem je vyjednávána.
Podle výsledků ISPV má mzdové vyjednávání na výši mzdy významný vliv. Nejúčinnější je vyjednávání formou kolektivní smlouvy na podnikové úrovni. Mzdová úroveň takových zaměstnanců je pak i o 5000 Kč vyšší než v případě zaměstnanců, kteří žádnou kolektivní smlouvu nemají a vyjednávají se zaměstnavatelem individuálně.
I kolektivní smlouva na odvětvové úrovni zvyšuje mzdovou úroveň, ale podstatně méně, viz graf.
Sledujte i růst cen
Kromě výše mzdy je dobré sledovat i růst cen, protože ten mzdové zvýšení částečně znehodnocuje. V letech 2014–2016 sice růst spotřebitelských cen nepřekročil 1 %, ale od roku 2017 činí roční nárůst přes 2 %. Na kupní síle české domácnosti se to pak zákonitě musí odrazit.
Za období 2017–2018 se mzdy sice zvýšily o 14,8 %, ale jde o nominální zvýšení. Inflace za stejné období dosáhla 4,7 %. V praxi tak došlo k navýšení reálných mezd jen o 9,7 %.
A podobně je to i v 1. čtvrtletí roku 2019, kdy třetina mzdového nárůstu padla na úkor zvyšujících se cen.