Hlavní navigace

V exekuci jsou i batolata. Díru v zákoně řeší poslanci

9. 5. 2019
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Pokud dluh způsobí zletilá osoba, můžeme to přičítat její laxnosti, nedostatečné finanční gramotnosti nebo tíživé situaci. Co když je ale někdo dlužníkem od narození?

Každý rodič miluje své dítě, říká se. Ne každý rodič je ale natolik zodpovědný, aby své dítě uchránil před dluhy ještě předtím, než jeho dítě dospěje. Na prahu dospělosti pak řadu dětí čekají překážky, se kterými si často vzhledem k věku neví rady.

Dluhy z minulosti děti doženou, ačkoli v době, kdy dluh vznikl, o tom nemusely mít ani tušení a vlastně neměly ani žádnou možnost, jak situaci řešit.

Drobné dluhy vznikají velmi jednoduše. Rodič například dítěti zřídí průkazku do knihovny, kam si pak dítě samo chodí půjčovat knihy. Když ale dítě knihu ztratí nebo zapomene vrátit, vznikne mu v knihovně dluh. A ten je třeba splatit. Pokud je ale rodič laxní a dluh neuhradí a dítě samo nemá možnost jej zaplatit, může celá situace časem přejít až k exekuci. Ano, i proti 10letému dítěti. V exekucích jsou koneckonců i mnohem mladší děti.

Dětské dluhy totiž mohou vzniknout i tak, že rodič jednoduše za své dítě neplatí poplatky za odpad. Dítě je pak dlužníkem vlastně od svého narození.

Nedomyšlenost zákona

Za dětskými dluhy občas stojí také děravé zákony. Představte si, že matka samoživitelka žije v nájemním bytě se 2 dětmi. Jedno z nich je už dospělé, druhé ne. Ve chvíli, kdy matka zemře, přechází podle zákona nájem na všechny osoby, které s ní v bytě žily. Tedy na její dvě děti. Toto ustanovení má chránit další obyvatele bytu, aby se po smrti nájemce nemuseli vystěhovat.

Jsou s tím ale spojeny i povinnosti. Pokud zbývající dospělý – dítě zemřelé matky – nebude platit nájemné, stane se z něj dlužník a neplatič. A stejně tak ale i z jeho mladšího sourozence, kterému může být třeba jen 5 let. Ten se totiž stává spoludlužníkem.

Dětí – dlužníků není málo

Podobné případy a dětské exekuce se v České republice netýkají jen pár dětí. Exekutorská komora uveřejnila statistiky, podle kterých bylo v roce 2017 vedeno 5934 exekucí proti dětem a mladým lidem do 18 let. Většině z nich, a to 3491, nebylo ještě ani 15 let.

Ke 31. březnu 2019 jsou statistiky o ještě o něco horší. Proti dětem do 18 let bylo vedeno 6175 exekucí, přičemž 2175 bylo proti dětem do 15 let.

V celkovém součtu ale mohou být takových dluhů desetitisíce. Ve statistikách se totiž neprojeví dlužníci, kteří už jsou zletilí, ale dluh si s sebou do dospělosti už přinesli.

Situace je velmi smutná. Dítě, kterému ještě není ani 15 let, nemá o finanční gramotnosti takový pojem, jaký by měl mít dospělý. Takový požadavek ani není úměrný jeho věku. A v neposlední řadě nemá ani peníze na to, aby takové dluhy hradil.

Dluhovou problematikou dětí se proto začali zabývat poslanci ANO, ČSSD, Pirátů a KDU-ČSL. Svůj návrh novely zákona následně 5. dubna 2019 předložili Poslanecké sněmovně a 10. dubna 2019 vládě, aby k návrhu zaujala stanovisko.

Dluh přejde na zákonného zástupce

Návrh novely pracuje s variantou, že peněžité dluhy, které vznikly dítěti v době, kdy mu ještě nebylo 15 let, by se vůbec netýkaly dítěte, ale rovnou jeho zákonného zástupce. V praxi by tedy dluhy, které má dítě za nevrácenou knihu v knihovně, jízdu na černo, komunální odpad atd. připadly rovnou na jeho zákonného zástupce.

A kdyby rodič dluh nezaplatil, byl by exekučně vymáhán po něm jakožto zákonném zástupci. Ani po dosažení 15 let či 18 let by na dítě dluhy z dětství nepřecházely.

V případě, že dítě nemá zákonného zástupce, přecházel by dluh na tu osobu, která o něj pečuje, respektive do jejíž péče je dítě svěřeno. To už pak může být prarodič, pěstoun apod.

Poslední variantou je případ, kdy dítě nemá ani opatrovníka. Pak dluh přechází na stát. Tak či tak by dítě za své dluhy z dětství neneslo odpovědnost v podobě povinnosti je uhradit. Na druhou stranu má však podle novely právo a možnost kdykoli tyto dluhy uhradit, a to před i po dosažení zletilosti. Pro dítě je to však otázka volby, nikoli povinnost.

Rodiče odpovídají za dluh společně. Ale ne vždy

Pokud má dítě oba rodiče, zodpovídají za jeho dluh oba dva společně a nerozdílně. Opět je tu ale jedna výjimka. Pokud dluh dítěti vznikne v důsledku toho, že jen jeden z rodičů zanedbal náležitou péči a dohled nad dítětem, pak se druhý z rodičů může domáhat náhrady svého podílu na dluhu. Samozřejmě na prvním rodiči, nikoli na dítěti.

Toto platí i v případě, že je dítě svěřeno do péče více osob a dluh vznikne v důsledku toho, že péči zanedbala jen jedna osoba, do jejíž péče bylo dítě svěřeno.

V praxi by to tedy mohlo vypadat i tak, že rodiče pošlou dítě na školní výlet, dítě tam způsobí peněžitou škodu a ta přechází na rodiče. Ti ji musí uhradit, ale mají právo se domáhat toho, aby jim osoba, která na školním výletě prováděla dozor nad dětmi, zaplatila vzniklou škodu. Ovšem za předpokladu, že dozorující osoba měla možnost této škodě nějak předejít, tedy měla možnost chování dítěte ovlivnit.

Pokud musí rodič, pěstoun či stát za dítě zaplatit vzniklé dluhy, mají podle novely zákona i právo požadovat po dítěti úhradu tohoto dluhu po dosažení jeho zletilosti. Ale pouze v případě, lze-li to na dítěti spravedlivě požadovat. O čemž následně musí rozhodnout soud.

A co když má dítě vlastní peníze?

V některých případech ale dítě má jmění, které mu například rodiče nebo nějaké jiné osoby spravují. Pokud pak dítě způsobí peněžitou škodu, mohou rodiče či osoby, které vykonávají správu nad tímto jměním, použít tyto peníze na úhradu vzniklého dluhu.

Děti od 15 do 18 let takovou ochranu nepotřebují?

V důvodové zprávě návrhu zákona se píše, že děti ve věku od 15 do 18 let už takto silnou ochranu nepotřebují. Důvodová zpráva tento výrok obhajuje tak, že mladí lidé nad 15 let mají možnost si sami opatřit finance k hrazení dluhů. Jinými slovy mohou jít mladí teenageři na brigádu, aby si za sebe vzniklý dluh zaplatili. V tomto případě se však bavíme o dluzích, které vzniknou po 15. roce věku dítěte.

I tyto děti jsou však zranitelné a jejich svéprávnost je stále omezena. Návrh zákona proto navrhuje zvýšení jejich ochrany. Ne však v oblasti přechodu dluhů, ale posílením jejich postavení v případě procesního práva. Tedy aby měly zajištěnou zvýšenou ochranu a mohly efektivněji hájit svá práva. Návrh proto počítá s tím, že u soudu by nezletilé od 15 do 18 let vždy zastupoval advokát, a ne zákonný zástupce.

Vše má své výjimky

Novela zákona myslí i na extrémní situace. Vzhledem k tomu, že dítě by vlastně nemělo povinnost hradit dluhy, které do 15 let napáchá, mohlo by to vést až k nezodpovědnému chování, či dokonce cílenému a úmyslnému poškozování.

V novele je ale uvedeno, že závazky způsobené nezletilou osobou úmyslně a náhrada za škodu na majetku je z ustanovení vyjmuta. Pokud by tedy dítě způsobilo majetkovou škodu, na rodiče by nepřecházela.

Návrh má i své odpůrce

Právě z důvodu možného nezodpovědného chování dětí se našli také odpůrci novely. Ti se obávají přesně toho, že pokud by si dítě bylo vědomo toho, že jakoukoli peněžitou škodu způsobí, nebude ji muset nahradit, povede to k tomu, že se bude chovat nezodpovědně.

Návrh zákona proto již dříve odmítlo Ministerstvo školství s tím, že z něj nejí jasné, zda by dluh nepřecházel i na ústavní zařízení, kam je dítě umístěno. Tato zařízení totiž jménem dítěte jednat nemohou, protože dítě má stále svého zákonného zástupce – rodiče.

Ani Ministerstvo spravedlnosti s návrhem nesouhlasí. Považuje za nepřiměřené, že by za všechny peněžité dluhy dítěte odpovídal jeho pěstoun. Ten je totiž podle zákona oprávněn dítě zastupovat pouze v běžných záležitostech a zajistit mu osobní péči.

Ministerstvo financí se k návrhu staví neutrálně.

Vláda návrh podpořila

Návrh zákona naopak podpořilo Ministerstvo práce a sociálních věcí a také Unie zaměstnavatelských svazů. A ačkoli se zdálo, že neutrálně se k návrhu postaví také vláda, nakonec návrh v pondělí 6. května 2019 podpořila.

Premiér a šéf ANO Andrej Babiš také vyzval hejtmany a primátory, aby odpustili dluhy u nezletilých dětí.

skoleni_15_4

Co bude dál?

V současné době bude návrh občanského zákoníku pod sněmovním tiskem č. 456 projednávat Poslanecká sněmovna. Návrh musí projít třemi čteními a řadou výborů. A nakonec přes Senát až k prezidentovi. Kdy tedy zákon vstoupí v platnost a následně v účinnost, se zatím neví.

Insolvenční zákon na straně dětí?

Kromě novely občanského zákoníku pak poslanci chystají také novelu insolvenčního zákona. Novela by měla mladým lidem umožnit zbavit se dluhů z dětství, a to do 3 let.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Psaním jsem skloubila své znalosti ze studií financí a žurnalistiky. Ráda se učím nové věci, tančím a běhám.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).