Hlavní navigace

V ekonomickém sprintu vítězí Estonsko

15. 1. 2008
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Ekonomika Estonska rychle roste. V roce 2006 obsadilo Estonsko první místo žebříčku zemí podle růstu HDP. Česko skončilo šestnácté spolu s Bulharskem, Polskem a Tureckem. Estonsko těží z výhod přílivu investic a z nízkého daňového zatížení, které dokonce patří k nejnižším v Evropské unii.

Hrubý domácí produkt slouží k porovnávání ekonomické úrovně jednotlivých zemí a ukazuje, jak se daří hospodářství daného státu. HDP vyjadřuje hodnotu veškerého vyprodukovaného zboží a služeb v domácí ekonomice během jednoho roku. Za rok 2006 vykázalo nejvyšší nárůst hrubého domácího produktu na světě Estonsko a ani ostatní východoevropské země si nevedly špatně.

Východní Evropa láká

Hospodářský růst podporují všechny kroky směřující k podpoře podnikání. Dalším důležitým faktorem je vzdělanost obyvatelstva, fungující infrastruktura či podnikavost občanů. Ekonomický rozvoj země je potom souběhem všech dílčích charakteristik dané země. Za rok 2006 dosáhly ekonomiky východoevropských zemí velmi dobrého hodnocení a i za rok 2007 se očekávají velmi dobré výsledky. Ekonomiku ve východní Evropě z velké části táhne automobilový průmysl, včetně všech potřebných subdodávek. Což se týká především Slovenska, Česka, Polska a Maďarska.

V Česku je HDP nadprůměrný

Severní polokoule vykazuje podstatně vyšší HDP na jednoho obyvatele, než jižní polokoule. Nejvyšší HDP na jednoho obyvatele je v Lucembursku - 71 400 dolarů. Absolutní špičku tvoří ještě Norsko (46 300 dolarů), Irsko (44 500 dolarů) a USA (44 000 dolarů).

Vůbec nejnižší hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele je v afrických zemích, kde nedosahuje ani osmi set dolarů na osobu v paritě kupní síly. Výjimku tvoří jen Egypt, Alžírsko a Maroko. V Česku je hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele dvojnásobně vyšší, než činí průměr celého světa. Z nových členských zemí Evropské unie dosahuje vyššího HDP na jednoho obyvatele pouze Kypr a Slovinsko.

Otevřené Estonsko láká investory

Estonsko patří pro zahraniční investory mezi nejatraktivnější země střední a východní Evropy. Podmínky pro vstup zahraničního kapitálu vytvářejí konkurenceschopné prostředí pro všechny zájemce, domácí i zahraniční. Investice jsou podpořeny průhledným daňovým systémem, pevným kurzem domácí měny k euru, poměrně vysokou vzdělaností a dobrou jazykovou vybaveností. Estonsko jednoznačně patří mezi nejliberálnější evropské země. Nejsou zde zavedena žádná restriktivní opatření, která by bránila přílivu zahraničních investic.

Hlavním obchodním partnerem Estonska zůstává tradičně Finsko s 25 % z celkového estonského vývozu a 18 % dovozu. Ve vývozech i dovozech za Finskem následuje Švédsko a Německo. Pro estonské banky je charakteristický příklon k internetovému bankovnictví, které funguje většinou dobře. Nejrozsáhlejší síť má vůdčí banka Hansapank. Banky pracují rychle a v zásadě spolehlivě.

Průměrná hrubá měsíční mzda činí 425 euro. V Estonsku jsou po Velké Británii druhé nejvyšší mzdové rozdíly mezi jednotlivými občany ze zemí EU. Průměrnou a vyšší mzdu pobírá pouze 32 % občanů. Životní minimum na dospělého občana činí pouze 36 euro měsíčně a je nejnižší ze všech členských zemí Evropské unie.

Jak založit v Estonsku novou společnost?

V Estonsku činí průměrné náklady na založení společnosti asi 400 dolarů a patří k jedněm z nejnižších. Do nákladů na založení společnosti jsou zahrnuty náklady na zapsání do obchodního rejstříku, odměna notáře za vyřízení potřebných zakládajících dokumentů, výpisy z rejstříku trestů, získání požadované licence či ceny všech potřebných kolků.

Při založení společnosti s ručením omezeným (osaühing nebo OÜ) je požadováno základní jmění 40 000 EEK (přibližně 2 555 euro). Jako první musí jednatelé společnosti vložit potřebný kapitál na firemní bankovní účet. Tato transakce trvá jeden den jako ve všech vyspělých zemích světa.

Dalším krokem je ověření, zda pod vybraným obchodním jménem nepodniká již existující společnost. Není možné vybrat název již fungující společnosti – výmazy z obchodního rejstříku jsou totiž poměrně dlouhé a trvají někdy i několik let. Kontrolu názvu společnosti lze provést přes internet na adrese www.eer.ee. Celá procedura zabere v podstatě několik minut.

Dalším krokem je notářské ověření všech potřebných zakladatelských listin. Notář musí uvedené skutečnosti nahlásit na příslušný obchodní soud, finanční úřad, příslušné obchodní komory atd. Z tohoto důvodu celá transakce trvá v průměru 2,5 měsíce, i když ji notář stihne za pár hodin. Odměna notáře činí nejméně 3 000 EEK.

Po ověření potřebných zakládajících dokumentů notářem následuje zápis do obchodního rejstříku, který trvá v průměru 20 dní. Náklady za zápis do obchodního rejstříku se liší podle výše základního jmění, minimálně jsou však 3 000 EEK, maximálně 20 000 EEK. Po zapsání do obchodní rejstříku se společnost musí do deseti dnů registrovat na finančním úřadě k platbě daně z příjmů právnických osob a k DPH a na sociálním úřadě k platbě sociálního pojištění, které kryje i náklady na případnou lékařskou péči.

Daňová soustava Estonska

Daňové zatížení je v Estonsku jedno z nejnižších v Evropské unii a v posledních letech patří Estonsko vždy mezi pětici zemí s nejnižší celkovou daňovou zátěží.

Rovná daň funguje již několik let a postupně klesala její sazba. V současné době je její výše 22 %. Společnosti nezdaňují reinvestovaný zisk. Fyzické osoby mohou využít vysoké základní odpočitatelné položky, ale odečíst lze i náklady na vzdělání. Efektivní zdanění je tedy podstatně nižší než činí základní sazba daně.

Daň z přidané hodnoty má dvě sazby, 18 % a 5 %. Snížená sazba daně se však uplatňuje pouze na předplatitele periodik a vývozce časopisů a knih. Daňoví poplatníci s ročními zásobami menšími než 250 000 EEK se nemusí registrovat jako plátci DPH.

Zaměstnavatelé registrovaní v Estonsku, včetně stálých zastoupení zahraničních firem, musí ze všech plateb zaměstnancům odvádět příspěvky na sociální a zdravotní pojištění. Výjimky stanoví zákon. Povinnost odvádět příspěvky leží i na majiteli podniku jednotlivce. Součástí zdanitelného základu jsou i zaměstnanecké výhody ve finanční formě. V současné době zaměstnanci sociální a zdravotní pojištění neplatí. Celková výše sociálního pojištění činí 33 %. Sociální pojištění platí za zaměstnance firmy každý měsíc, 20 % plyne do mimorozpočtového Fondu sociálního zabezpečení a 13 % do Fondu zdravotního pojištění.

Pozemková daň je vybírána duálně: ročně 0,5 % z hodnoty pozemku vybírá stát, 0,3 % - 0,7 % obecní úřad.

dan_z_prijmu

V Estonsku jako ve většině evropských zemí není zdravotnictví zcela zadarmo. Je zde zavedena spoluúčast pacienta. Hospitalizace vyjde až na 30 EEK za den a lůžko maximálně po dobu 10 dnů trvání nemoci. Specializovaná péče stojí až 50 EEK za návštěvu lékaře. Léky vyjdou pacienty podle typu na nejméně 20 EEK, nejvíce 200 EEK. Při stomatologickém ošetření je třeba počítat se 100% úhradou. Ambulantní péče stojí pacienta 60 EEK pokud se jedná o návštěvu soukromého lékaře doma či o návštěvu u specialisty.

Růst HPD za rok 2006
Pořadí Země HDP na obyvatele (v USD)
1 Estonsko 11.4
2 Čína 10.7
3 Venezuela 10.3
4 Indie 9.2
5 Argentina 8.5
6 Slovensko 8.3
7 Singapur 7.9
8 Rumunsko 7.7
9 Litva 7.4
10 Ukrajina 7.1
11 Kolumbie 6.8
11 Hong-Kong 6.8
13 Rusko 6.7
14 Jordánsko 6.2
14 Lucembursko 6.2
16 Bulharsko 6.1
16 Česko 6.1
16 Polsko 6.1
16 Turecko 6.1
20 Malajsie 5.9
21 Finsko 5.5
22 Indonésie 5.5
23 Filipíny 5.4
24 Slovinsko 5.2
25 Irsko 5.1
26 Izrael 5.1
27 Korea 5.0
27 JAR 5.0
29 Thajsko 5.0
30 Chorvatsko 4.8
31 Taiwan 4.6
32 Švédsko 4.4
33 Řecko 4.3
33 Mexiko 4.3
35 Chile 4.0
36 Maďarsko 3.9
37 Španělsko 3.9
38 Brazílie 3.7
39 USA 3.3
40 Rakousko 3.2
40 Dánsko 3.2
42 Nizozemí 2.9
42 Norsko 2.9
44 Kanada 2.7
44 Německo 2.7
46 Austrálie 2.7
47 Island 2.6
47 Velká Británie 2.6
49 Belgie 2.3
50 Japonsko 2.2
50 Švýcarsko 2.2
52 Itálie 1.9
53 Francie 1.7
54 Nový Zéland 1.4
55 Portugalsko 1.3

Zdroj: IMD – The World Competitiveness 2007

Má se Česká republika od Estonska co učit?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Vydané knihy:. Evropská unie v otázkách a odpovědích (2002). Matematika zábavně a hravě (2002) . Sportovní matematika (2004) . Další publikační činnost: . Daně a právo v praxi (Aspi, a.s.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).