Nedávno jsem absolvoval dědické řízení a o účtech u bank notář věděl ještě než jsem k němu byl pozván a to včetně zůstatku - takže tady by asi problém být neměl. S ostatním souhlasím, řadu věcí dohledat ani nejde.
A úplně nejlepší je zdědit nepojízdné auto nulové hodnoty, kdy musíte dát balík odtahové službě za to, že si ho necháte odvézt na evidenční kontrolu a zpět, aby se dalo přepsat - ale to už je věc jiná, on celý systém evidenčních kontrol je absurdní.
Nedávno jsem absolvoval dědické řízení a o účtech u bank notář věděl kulový hovno. Na dotaz jestli prověřovala jejich kancelář registry dlužníků včetně těch na okresním soudu odpověděl že to nedělají a tvářil se jak kdyby o tom slyšel poprve v životě. Prostě míra bordelu v tomto státě jde už nad hlavu. Na mou poznámku, že jsem myslel, že to dělají automaticky byť si dané úkony pochopitelně započítají do svého palmáre vůbec nebyl schopen reagovat. Státní instituce - No Coment. Jediné řešení Pepek Vyskoč (STALIN) a nebo nějaký Čalouník.
Žijete ovšem v naprostém omylu. Notáři už dávno nejsou státní institucí, ale jsou to soukromí podnikatelé právě tak, jako třeba advokáti. Takže nadáváte sice hezky, ale mimo mísu. Jinak vaší pozornosti doporučuji třeba tento článek: https://www.mesec.cz/clanky/jak-se-zbavit-rizikoveho-dedictvi-s-dluhy/ Tam se dozvíte leccos, co se týká zadluženosti zůstavitele a následného postupu. Notář totiž nemá žádnou povinnost zjišťovat zadluženost zůstavitele, ba ani nemá možnost, jak dluhy zůstavitele zjistit, neboť registry dlužníků ani zdaleka nemusí vypovídat o všech dluzích zůstavitele. Takže jste opět mimo.
Notář je v tomto případu "soudní komisař" tedy jedná jménem soudu, tedy je státní instituce. A jeho postavení a povinnosti jsou stanoveny občanským soudním řádem. Ovšem: "Prostě míra bordelu v tomto státě jde už nad hlavu" není na místě. Zjištění, že zůstavitel není v registru dlužníků, neznamená, že nemá dluhy, tedy je úplně k ničemu. A zjišťování majetkových poměrů by mělo být věcí potencionálního dědice, což zákon předpokládá ve výhradě soupisu majetku, pro který se však může rozhodnout zase jen dědic. A rozhodnout, zda dědictví přijmout, nebo ne, může opět jenom dědic. Tedy lidé by měli spoléhat hlavně sami na sebe (a to i pro případ smrti) a nenechávat to na někom jiném, hlavně na státu.
Ano, souhlasím s vámi, až na otázku notáře "co státní instituce". Je to stejné, jako byste o obhájci, který je ustanoven ex offo, řekl, že, protože je určen soudem, tedy státem, je státní institucí. I jeho postupy jsou stanoveny příslušnými předpisy, nejčastěji trestním řádem. Jinak ano, zjištění dluhů zůstavitele a výhrada soupisu majetku je zcela a jen na dědici. Proto jsem také napsal na předchozí příspěvek takovou reakci, jakou jsem napsal. Já chápu lidi, kteří jsou rádi vodeni za ručičku, ale ta doba je už pryč. A vlastní neschopnost svádět na stát mi přijde laciné. Takže, asi tak.
Viděl. Usnesení není na hlavičkovém papíře, ale mohu vám zarecitovat z enunciátu usnesení: "Okresní soud v K., pověřenou soudní komisařkou JUDr. X.Y.... rozhodl takto:...". Usnesení je opatřeno podpisovou doložkou notářky jako soudní komisařky a kulatým razítkem téže notářky. Máte ještě nějaký dotaz? Jo, málem jsem zapomněl. Usnesení má vyznačenu právní moc s kulatým razítkem téže notářky.
No, buďte klidný. EET se notářů, pokud vím, týká od 1.3.2018, tedy o etapu dříve, než třeba elektrikářů či kadeřnic. Jinak s notáři jsem měl co dělat, ale nikdy se mi nestalo, když jsem za službu platil, že by mi řekl, zda to chci s papírem nebo bez papíru, jako to dělají běžně řemeslníci či zubaři (mimochodem, ti se ani neptají, bez papíru inkasují automaticky). A že nemají povinnosti? Jak jste na to přišel?
Řekl bych, že to ani nejde. Je totiž věcí věřitele, aby se případně přihlásil o své nároky do dědického řízení. Dám vám příklad: Jestliže si zůstavitel půjčil peníze od souseda, tomuto vystavil např. směnku, jak chcete, aby notář zjistil, že takový dluh existuje, když nikde není stanovena povinnost zapsat takový dluh do nějakého rejstříku dlužníků? A ono stačí, aby se ten soused dozvěděl, že zůstavitel již nežije a může se přihlásit o svůj díl na dědictví. Jak byste toto chtěl ošetřit v zákoně? Nebo si myslíte, že by měl notář obesílat všechny sousedy a známé zůstavitele a ptát se jich, zda si od nich zůstavitel nepůjčil?