a to je cena prace a inflace. Oboji snizi hodnotu uspor vyrazne. Mozna si diky rustu produktivity prace bude mozne za deset let koupit lednicku nebo televizi za stejne penize jako nyni, ale rozhodne uz nikoli sluzbu (holice, posluhovacku atd.). Navic patrne poroste i cena energii v jakemkoli skupenstvi a tedy jednoho z nejvyznamnejsich vstupu pro produkci prakticky cehokoli. Budoucnost vubec neni ruzova.
Na inflaci nezapomínám. V článku zmiňuji, že výpočty jsou prováděny za předpokladu nulového růstu cen respektive nulový výnos = výnos pokrývající inflaci.
Máte pravdu, že ceny porostou nerovnoměrně, a s tím se mění i spotřebovávané zboží a služeb. Proto také statistické úřady upravují spotřebitelský koš pro výpočet inflace. Porostou-li ceny služeb rychleji, než ceny spotřebního zboží, promítne se to do inflace. A dle výše uvedeného předpokladu "nulové inflace" je i nerovnoměrný růst cen promítnut do výpočtu.
Je pravda, že s penzijní reformou je to "poněkud" složitější, jak naznačuji v závěru článku. Netvrdím také, že by se mělo přejít na čistě fondový systém. Ukazuji jen, jak je neefektivní systém současný.
No, já se domnívám, že fondový systém je celkem dobrá "finta" na lidi. Je super si teď spořit a mít pocit, jak si v penzi přilepším. Každý jako výhodu uvádí, že si důchodce každý měsíc přilepší o (ať vezmu váš výpočet) cca 2.600,- Kč, pokud bude předtím dvacet let spořit 1.500,- měsíčně. Jenže nikdo už neřekne, že za těch dvacet let si taky za ty peníze, které mu teď slibují koupí mnohem méně. Že hodnota 2.600,- po dvaceti letech bude někde jinde. Ale budu si kvůli tomu uthovat "od huby" po dvacet let...
Navíc, jak správně zmiňujete, v případě nějakého "černého pátku" a velkých změn v ekonomice mohou nastat ještě horší varianty... Daňové úlevy při spoření jsou na nic - je to jen pomůcka, jak z lidí vytáhnout peníze na okamžité použití státem či finančnímui institucemi.
Já si raději na svůj důchod budu spořit tak, že se pokusím svoje peníze investovat do něčeho, co svoji hodnotu neustále zvyšuje, popř. generuje peníze (firma, podnikání...). To mi přijde daleko smysluplnější.
Berete-li jako příklad výpočet z článku, nezapomeňte také brát v úvahu, že je prováděn "ve stálých cenách" a "reálném zhodnocení". To znamená, že 2600 Kč bude mít stejnou hodnotu za 20 let jako nyní. Pokud se zvedne cenová hladina na dvojnásobek, pak nedostanete přilepšení o 2600 Kč nominálně, ale reálně, tedy na Váš účet přijde 5200 Kč. Samozřejmě musíte patřičně zvyšovat i své úložky - pokud do konce Vašeho spoření stoupne cenová hladina dvojnásobně, musíte na konci spoření vkládat 1500 Kč reálně, tedy nominálně 3000 Kč.