Hlavní navigace

Už jste letos marodili?

4. 2. 2004
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Marodit se opravdu nevyplácí. Podle nové úpravy můžete za první tři dny nemoci dostat nejvýše pouhých 140 Kč! Kolik v nemoci dostanete právě vy? A proč vláda snížila výplatu nemocenské? Snížení výše dávky v prvních dnech nemoci není zdaleka jedinou změnou!

S účinností od 1. ledna letošního roku platí úprava nemocenského a dalších dávek nemocenského pojištění. Kolik tedy teď budeme dostávat například v případě, že onemocníme? S jakými náhradními příjmy můžeme počítat?

Nemocenská je obecně sociální dávka, která má nahradit ucházející příjem účastníkům nemocenského pojištění, kteří:

  • byli uznáni dočasně práce neschopnými z důvodu nemoci či úrazu,
  • jimž byla nařízena karanténa,
  • se nacházejí v ústavní péči nebo ve zdravotní pojišťovnou plně hrazené lázeňské péči.

Co bylo cílem této úpravy nemocenského?

Hlavním cílem je zabránění zneužívání systému nemocenských dávek, ke kterému podle Ministerstva práce a sociálních věcí docházelo především z toho důvodu, že byly pro zaměstnance výhodnější než dávky sociální. Novela má zabránit především zneužívání krátkodobých pracovních neschopností, a jejím hlavním nástrojem je krácení dávek při krátké pracovní neschopnosti. Tento krok by měl zároveň podle vlády v letošním roce přinést úspory v odhadované výši cca 4 mld. Kč.

Jak se vypočte nemocenská?

Nemocenské se stanoví z denního vyměřovacího základu (DVZ), kterým je hrubý příjem připadající na jeden kalendářní den. DVZ se spočítá tak, že se veškerý hrubý příjem podléhající odvodu na sociální pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti připadající zaměstnanci v rozhodném období vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období.

Do rozhodného období se však nezahrnují:

  • kalendářní dny omluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci, za které mu nenáleží náhrada příjmu (včetně dnů, za které mu byla poskytována nemocenská, podpora při ošetřování člena rodiny a peněžitá pomoc v mateřství);
  • dny, za které zaměstnanci náleží náhrada příjmu při výkonu služby v ozbrojených silách a civilní služby;
  • kalendářní dny po skončení zaměstnání.

Dosud bylo tímto rozhodným obdobím zásadně kalendářní čtvrtletí, které předcházelo kalendářnímu čtvrtletí, kdy pracovní neschopnost vznikla. Nově je tímto obdobím období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, kdy pracovní neschopnost vznikla. Do tohoto delšího rozhodného období se tak budou zahrnovat složky příjmů poskytované zaměstnanci za delší časové období, čímž dojde k odstranění neodůvodněných rozdílů ve výši dávek nemocenského pojištění.

V praxi to znamenalo, že byl-li pracovník nemocen v měsíci, jemuž předcházelo rozhodné období, v rámci kterého dostal například prémie, náležely mu i vyšší dávky nemocenského pojištění. Byl-li však nemocný v době, k níž se rozhodné období, kdy dostal prémie, nevztahovalo, dostal naopak nemocenskou mnohem nižší. Proto bylo rozhodnuto, že rozhodné období se z kalendářního čtvrtletí prodlouží na 12 kalendářních měsíců, což bude více odpovídat skutečnosti.

Redukce DVZ

Denní vyměřovací základ (čili zjištěný hrubý příjem připadající na jeden kalendářní den) se redukuje tak, že se plně započte příjem do 480 Kč (dolní redukční hranice) a z částky 480 Kč až 690 Kč (horní redukční hranice) 60 % (tedy nejvýše 126 Kč). K částce denního vyměřovacího základu nad 690 Kč se nepřihlíží.

Nejvyšší denní vyměřovací základ tak představuje 606 Kč.

Výše nemocenského

Nemocenské činí:

  • po dobu prvních 3 kalendářních dnů pracovní neschopnosti 25 % DVZ (maximální denní nemocenská dávka tak poklesne z důvodu nové redukce DVZ a současného snížení procentní sazby ze 303 Kč na 140 Kč),
  • od 4. dne pak 69 % DVZ (v praxi to znamená, že poklesne z důvodu nové redukce DVZ a snížení procentní sazby ze 419 Kč na 386 Kč).

Jak to bylo s výší nemocenského do 31.12.2003?

Dosud platilo, že za první tři dny pracovní neschopnosti dostával pracovník náhradu ve výši 50 % DVZ a od čtvrtého dne činilo nemocenské 69 % DVZ. Navíc nedocházelo k redukci DVZ.

A proč došlo k takovémuto snížení dávek právě v prvních dnech pracovní neschopnosti? Především jde o snížení nemocenského za prvé tři kalendářní dny pracovní neschopnosti z 50 % na 25 %. Právě toto opatření by mělo omezit zájem o využívání vládou zmiňovaného přílišného využívání krátkodobé pracovní neschopnosti a celkově by tak mělo vést ke snížení pracovní neschopnosti, a tím i výdajů na plnění z nemocenského pojištění.

skoleni_15_4

A jak je to s dávkami podpory při ošetřování člena rodiny?

Jak již sám název této dávky napovídá, jde o dávku, kterou dostává zaměstnanec, pokud musí:

  • ošetřovat nemocné dítě mladší než 10 let,
  • ošetřovat nemocného člena rodiny.

Tato podpora je pracovníkovi poskytována nejvýše po dobu prvních devíti kalendářních dnů, pokud v nich trvá péče o nemocného člena rodiny. Jde-li o zaměstnance, který má v trvalé péči alespoň jedno dítě ve věku do skončení povinné školní docházky, poskytuje se pak tato podpora maximálně po dobu 16 kalendářních dní. Podpora se poskytuje stejně jako ostatní dávky nemocenského na kalendářní dny a činí od prvního dne ošetřování 69 % DVZ.

Byl/a jste letos již "na nemocenské"?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).