Opravdu bych nechtěl, aby mi nějaký soud, potažmo aktivistická soudkyně nařizovaly, jak mám vychovávat své dítě a kolik mu mám platit alimenty. Problém vidím ve formulaci "Výživné má dítěti průběžně zajišťovat životní úroveň odpovídající poměrům rodičů.". To zcela znemožňuje výchovu k odpovědnému přístupu k penězům, skromnosti atd. Myslím, že mnohem lepší by bylo, kdyby byla stanovena obecná částka alimentů pro dítě stejná pro všechny vyplývající z průměrných životních nákladů. Např. 5 tisíc Kč nebo 10 tisíc Kč měsíčně za dítě. Tyto základní alimenty stejné pro všechny děti stejně. A na rodičovi by pak bylo, kolik by dobrovolně platil "nad rámec" tohoto povinného minima, jestli by dítěti spořil či kupoval dárky apod. Rovněž si myslím, že by to poněkud ochladilo horké hlavy matek zlatokopek zaměřených jen na inkaso alimentů od majetných otců.
Mě by zajímalo, jak by soud přistoupil ke změně poměrů u platícího rodiče, nikoli chtěné s účelem neplatit výživné pokud možnost žádné, ale dané životními okolnostmi. Uvedu to na příkladu: člen naší širší rodiny žil po rozvodu s matkou, v rodinném domě. Exmanželka ZAKAZOVALA dětem styk s otcem, a pokud se náhodou stalo, že se potkali na ulici, chvilku se bavili a ona se to dozvěděla, děti tvrdě potrestala. Když se to dozvěděl otec, radši příště přešel na druhou stranu ulice, jen aby děti nepotkal a ony nebyly matkou potrestány za to, že se vůbec setkali. Nicméně výživné platil ve stanovené výši a včas. Zpoždění platby O JEDINÝ DEN okamžitě znamenalo exekutora! Je to divné, ale bohužel je to tak. I stalo se, že matka těžce onemocněla a on s ní zůstal doma, protože do práce od ní nemohl. Požádal tedy soud o snížení výživného. Vyhověno mu nebylo, dokonce mu soud pohrozil, že mu výživné ještě zvýší, protože to je prý schválně. A matku má dát do domova pro seniory a platit výživné na děti. A pokud nemá peníze, má prodat auto, který ale vozí seniorku k lékařům, protože lékař na domácí návštěvu v tomto státě nepřijede a i sanitku musí lékař předepsat. A zkuste dát do auta nemohoucího a obtížně chodícího seniora! Doma ho do auta ještě dostanete, ale jak ho vypreparujete z auta, když zastavíte ve městě u chodníku, když se ten senior neopře o nohy a nevyndá je z auta? Tím, že jste na chodníku, jste moc vysoko a můžete si u auta leda tak kleknout. A pokud nemůže prodat auto, má tedy prodat dům. Dům, ve kterém bydlí! A přestože seniorka byla ve stavu, kdy potřebovala péči 24/7, sociálka šetřila a protahovala rozhodnutí o PnP a oni žili pouze z nepříliš velkého důchodu seniorky. Pomáhala celá široká rodina, ale pomáhejte, když sami ještě živíte děti, sami jste rádi že vyjdete a navíc bydlíte 100 km a více daleko. Tato situace trvala přes 3/4 roku, než tedy seniorka zemřela. Kdo tu tedy totálně selhal, byl stát. A těch 3/4 roku bych nepřála ani největšímu nepříteli, co to bylo pro toho pána za očistec. K tomu ex, která chrastila měšcem a chtěla bez pardonu peníze na děti a prohlásila, že ho "klidně svlíkne do trenek", jen aby dosáhla svého.
Jak byste tuto situaci řešili Vy, když umístění seniora kamkoli je běh na hodně dlouhou trať? A alimenty by se platit měly, jenže z čeho? Z ČEHO???