K větším ziskům měl nakročeno zlotý, který ale svůj pohyb částečně korigoval po holubičích komentářích polských centrálních bankéřů v reakci na nižší než očekávanou zářijovou inflaci v Polsku. Nejúspěšnější měnou v regionu se tak stal forint, který posílil o zhruba půl procenta.
Pondělí přineslo poslední pravidelné měsíční indikátory z české ekonomiky. Ceny průmyslových výrobců v září meziměsíčně stagnovaly (trh +0,1 % m/m), v meziročním vyjádření vzrostly o 1,7 % (trh +2,0 % y/y). Inflační tlaky z titulu cen ropy v korunovém vyjádření pomalu mizí, v následujících měsících bychom se tak měli dočkat snižování dynamiky cen paliv i ve spotřebitelském koši za podmínky, že se ČNB nepokusí intervenovat ve směru slabší koruny. Pozitivní dopad nižších korunových cen ropy však může více než kompenzovat vývoj cen zemědělských výrobců. Ty v září vzrostly o výrazných 3,1 % m/m. Meziroční dynamika dosáhla dokonce +10,3 % (nejvyšší meziroční nárůst za posledních 13 měsíců) zřejmě jako důsledek špatné domácí úrody. Vzhledem k dlouhodobému tlaku na pokles marží můžeme očekávat brzké přelití inflačních tlaků i do cen potravin ve spotřebitelském koši.
Běžný účet platební bilance v srpnu vykázal hluboký deficit ve výši 26,6 mld. CZK (konsenzus trhu 20,6 mld. CZK). Obchodní bilance skončila v přebytku 4 mld. CZK, nejvýraznější překvapení se tak koncentrovalo do bilance výnosů. Její deficit dosáhl v srpnu 34,3 mld. CZK a výrazně tak zaostal za naším očekáváním. Odliv dividend do zahraničí činil 21,3 mld. CZK. Bilance služeb vykázala přebytek 3,4 mld. CZK, zatímco běžné převody skončily téměř vyrovnané (+0,3 mld. CZK). Finanční účet v srpnu uzavřel v přebytku 26,5 mld. CZK. Celkově tak data stále ukazují, že česká ekonomika nemá problém s vnější nerovnováhou.
Polské spotřebitelské ceny vzrostly v září o 0,1 % m/m (trh +0,3 %). Meziročně byly vyšší o 3,8 % (trh +4,0 %). Nižší než očekávaná inflace vyvolala holubičí komentáře ze strany některých polských centrálních bankéřů a zvýšila proto pravděpodobnost snížení sazeb na příštím zasedání NBP, které se uskuteční 6. až 7. listopadu.
Dnes se dočkáme dalších dat z Polska, bude zveřejněna zářijová zaměstnanost a průměrné hrubé mzdy. U obou indikátorů očekávají trhy meziměsíční pokles o 0,1 %.
Swapová křivka včera na krátkém konci poklesla o 1 bb, na dlouhém konci o zhruba 2 bb.
Ceny průmyslových výrobců v České republice v září meziměsíčně stagnovaly (trh +0,1 %). Meziročně vzrostly o 1,7 % (trh +2,0 %). Ceny zemědělských výrobců se zvýšily o 3,1 % m/m, meziroční dynamika dosáhla dokonce +10,3 %. Běžný účet platební bilance vykázal v srpnu hluboký deficit 26,6 mld. CZK (trh 20,6 mld.).
Polská spotřebitelská inflace dosáhla v září 0,1 % m/m (trh +0,3). Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny o 3,8 % (trh +4,0 %). Srpnová bilance zahradního obchodu uzavřela ve schodku jen 48 mil. EUR (trh 450 mil. EUR). Srpnový běžný účet vykázal schodek 633 mil. EUR (trh 1086 mil. EUR).
Euro proti dolaru téměř beze změn
Obchodování na trhu eura s dolarem bylo včera klidné, když do něj zasáhlo jen málo nových zpráv a makroekonomických indikátorů. Společná evropská měna si tak nakonec odepsala jen mírné ztráty a uzavřela okolo úrovně 1,295 USD/EUR.
Americké maloobchodní tržby vzrostly v září o 1,1 % m/m a překonaly tak očekávání trhu (+0,8 %). Pozitivní zprávou byl i růst tržeb očištěných o volatilní složku automobilů a pohonných hmot, které vzrostly o 0,9 % m/m (trh +0,4 %). Naši kolegové z SG po sérii mírně lepších dat oproti původním očekáváním upravili svoji prognózu růstu americké ekonomiky v Q3 12 na 2,0 % q/q (anualizovaně) a původních 1,7 %. Ve druhém čtvrtletí vzrostla americká ekonomika jen o 1,3 % q/q (anualizovaně).
Dnešní kalendář makroekonomických údajů bude bohatší. V Německu bude zveřejněn říjnový ZEW index, u kterého se očekává mírné zlepšení složky výhledu (pozitivně by měly působit stimulační kroky centrálních bank), hodnocení současné situace by ale podle očekávání trhu mělo dále klesnout. V USA se dočkáme zářijové spotřebitelské inflace, která by měla dosáhnout 0,5 % m/m kvůli dalšímu nárůstu cen pohonných hmot. Dalším důležitým indikátorem bude zářijová průmyslová produkce (měla by mírně vzrůst po prudkém propadu v srpnu).
Úspěšný začátek týdne pro regionální měny
Regionálním měnám se na začátku týdne dařilo. Zveřejnění spíše negativních údajů z české ekonomiky na korunu velký vliv nemělo, česká měna si naopak zhruba tři desetiny procenta připsala. K větším ziskům měl nakročeno zlotý, který ale svůj pohyb částečně korigoval po holubičích komentářích polských centrálních bankéřů v reakci na nižší než očekávanou zářijovou inflaci v Polsku. Nejúspěšnější měnou v regionu se tak stal forint, který posílil o zhruba půl procenta.
Pondělí přineslo poslední pravidelné měsíční indikátory z české ekonomiky. Ceny průmyslových výrobců v září meziměsíčně stagnovaly (trh +0,1 % m/m), v meziročním vyjádření vzrostly o 1,7 % (trh +2,0 % y/y). Inflační tlaky z titulu cen ropy v korunovém vyjádření pomalu mizí, v následujících měsících bychom se tak měli dočkat snižování dynamiky cen paliv i ve spotřebitelském koši za podmínky, že se ČNB nepokusí intervenovat ve směru slabší koruny. Pozitivní dopad nižších korunových cen ropy však může více než kompenzovat vývoj cen zemědělských výrobců. Ty v září vzrostly o výrazných 3,1 % m/m. Meziroční dynamika dosáhla dokonce +10,3 % (nejvyšší meziroční nárůst za posledních 13 měsíců) zřejmě jako důsledek špatné domácí úrody. Vzhledem k dlouhodobému tlaku na pokles marží můžeme očekávat brzké přelití inflačních tlaků i do cen potravin ve spotřebitelském koši.
Běžný účet platební bilance v srpnu vykázal hluboký deficit ve výši 26,6 mld. CZK (konsenzus trhu 20,6 mld. CZK). Obchodní bilance skončila v přebytku 4 mld. CZK, nejvýraznější překvapení se tak koncentrovalo do bilance výnosů. Její deficit dosáhl v srpnu 34,3 mld. CZK a výrazně tak zaostal za naším očekáváním. Odliv dividend do zahraničí činil 21,3 mld. CZK. Bilance služeb vykázala přebytek 3,4 mld. CZK, zatímco běžné převody skončily téměř vyrovnané (+0,3 mld. CZK). Finanční účet v srpnu uzavřel v přebytku 26,5 mld. CZK. Celkově tak data stále ukazují, že česká ekonomika nemá problém s vnější nerovnováhou.
Polské spotřebitelské ceny vzrostly v září o 0,1 % m/m (trh +0,3 %). Meziročně byly vyšší o 3,8 % (trh +4,0 %). Nižší než očekávaná inflace vyvolala holubičí komentáře ze strany některých polských centrálních bankéřů a zvýšila proto pravděpodobnost snížení sazeb na příštím zasedání NBP, které se uskuteční 6. až 7. listopadu.
Dnes se dočkáme dalších dat z Polska, bude zveřejněna zářijová zaměstnanost a průměrné hrubé mzdy. U obou indikátorů očekávají trhy meziměsíční pokles o 0,1 %.
Swapová křivka včera na krátkém konci poklesla o 1 bb, na dlouhém konci o zhruba 2 bb.
